Strašák v EU: Nezaměstnanost. Čtěte, jak si nově stojí Česko

Tradičně vyšší nezaměstnanost vykazovaly ženy (197 tisíc), zatímco mužů v produktivním věku je bez práce 172 tisíc.

„Nezaměstnanost za třetí čtvrtletí nenaznačila, že by se dramaticky měnila nějakým směrem," říká ke zveřejněným číslům analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Podle jeho slov se v současnosti ekonomika pozvolna probouzí a reaguje tak na zlepšení v Německu. Přesto to ale neznamená, že nezaměstnanost začne příští rok zásadně klesat. „Tvorba pracovních míst bude probíhat velmi pomalu. Podniky potřebují nejdřív využít naplno své současné kapacity a až potom začnou tvořit nová pracovní místa a tím pádem i nabírat zaměstnance. Proto nečekám, že by v následujícím roce došlo k zásadnímu poklesu nezaměstnanosti," doplnil Kozub.

Pokud bychom se na nezaměstnanost podívali podle nejvyššího dosaženého vzdělání, můžeme říci, že nejmenší problém sehnat práci mají stále vysokoškoláci s nezaměstnaností na úrovni 3,2 procenta. Následují lidé s maturitou (5,7 procenta), občané s výučním listem (8,0 procenta) a zdaleka největší míru nezaměstnanosti vykazují lidé se základním vzděláním (23,9 procenta).

V celoevropském měřítku si lépe než Česká republika stojí pouze Rakousko s mírou obecné nezaměstnanosti 4,9 procenta, Německo (5,2 procenta), Lucembursko (5,9 procenta) a Malta (6,4 procenta). O pátou příčku se dále dělíme s Nizozemskem, které má nezaměstnanost osob ve věku 15 až 64 let stejně jako Česko na úrovni sedmi procent.

Proti tomu nejhorší situace v Evropě je aktuálně v Řecku, kde hledá práci 27,6 procenta lidí v produktivním věku a ve Španělsku (26,6 procenta). Velkým problémem zde přitom zůstává nezaměstnanost mladých lidí do 25 let, která se v obou zmíněných státech přehoupla přes 56 procent. Za celoevropským průměrem, který činí 11 procent, dále zaostávají také Slováci, kde je obecná míra nezaměstnanosti na 14 procentech.