Finanční správa se brání: Kvóty na "zaklekávání" nejsou, počet zajišťovacích příkazů klesá

Finanční správa loni vydala 765 zajišťovacích příkazů na 559 milionů korun. Předloni to bylo 1174 příkazů za 1,47 miliardy korun a letos ke konci dubna vydala 340 příkazů za 144 milionů korun.

Počet zajišťovacích příkazů trvale klesá od roku 2015, vyplývá z údajů finanční správy. Tento týden se finanční správa ohradila proti reportáži webu Seznam Zprávy, podle níž mají finanční úřady kvóty na to, kolik je třeba vydat zajišťovacích příkazů a kolik provést dražeb majetku zabaveného dlužníkům. Tvrzení v reportáži označila správa za nepravdivá.

Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy, kterými může blokovat majetek firem podezřelých z nezaplacení daně. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Finanční správa v posledních letech čelí dlouhodobé kritice, že příkazy zneužívá. Na jednu firmu může správa vydat více zajišťovacích příkazů.

Loni se příkazy týkaly 185 firem, předloni to bylo 355 firem. Letos ke konci dubna to pak byl případ 77 firem.

"S nástupem generální ředitelky Tatjany Richterové v prosinci 2018 se změnila praxe a Finanční správa prošla změnou v postoji k vydávání zajišťovacích příkazů se zohledněním všech relevantních rozsudků Nejvyššího správního soudu," uvedla finanční správa.

Zároveň uvedla, že finanční úřady jsou hodnoceny podle dodržování procesních postupů stanovených daňovým řádem, tedy nikoliv podle počtu dražeb nebo vydaných zajišťovacích příkazů.

Seznam Zprávy v reportáži uvedl, že existují dané kvóty, kolik firem a podnikatelů má být v daném roce takzvaně zakleknuto, jak to svého času nazval exministr financí a dnešní premiér Andrej Babiš (ANO).

Opoziční poslanci označili zjištění reportáže Seznam Zprávy za skandální. Kauzou by se měl zabývat příští týden sněmovní rozpočtový výbor, na který byla pozvána ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i šéfka finanční správy Tatjana Richterová.

Vláda na konci dubna opětovně schválila novelu daňového řádu, podle které by bylo mimo jiné možné při vymáhání zajišťovacích příkazů využít nejen exekuci, která může fungování firmy ohrozit, ale i prohlášení o majetku nebo zástavní právo. V případě prohlášení o majetku nebude ochromena činnost firmy proto, že by neměla přístup ke svým penězům. Hlavním cílem novely je umožnit spravování daňových záležitostí s finančním úřadem on-line.

Související

Více souvisejících

finanční správa Tatjana Richterová (Finanční správa) Ekonomika Daně Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 56 minutami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy