Fond obnovy EU: Dohoda je dobrou zprávou pro ekonomiku ČR, soudí analytici

Zároveň ekonomové upozornili, že ČR zůstane díky dohodě nadále čistým příjemcem peněz z EU. A fakt, že si EU peníze půjčí, může vést k efektivnějšímu přerozdělování a hospodaření s unijními penězi.

Lídři Evropské unie dnes ráno po čtyřech dnech dospěli k dohodě, že státy EU budou moci z fondu obnovy už od ledna začít čerpat 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), přičemž 390 miliard eur z této částky budou tvořit granty a zbytek půjčky. Česko na dotacích z nového fondu získá 8,7 miliardy (přes 230 miliard korun), což premiér Andrej Babiš považuje za úspěch.

?? učinila historický krok, na který můžeme být hrdí. Nyní je třeba získat podporu EP @Europarl_EN. Více než 50% všech fin. prostředků (dohromady jde o 1,8 trilionu EUR) bude využito na podporu moderních politik. Takto hodnotí dnešní úspěch @vonderleyen #MFF #NextGeneration #EUCO https://t.co/dxj29fJSeq

Peníze na pomoc ekonomikám zvýší hodnotu unijního rozpočtu na období 2021-2027 na více než 1,8 bilionu eur. Evropská komise si peníze bezprecedentně vypůjčí na finančních trzích. ČR by tak měla v příštích sedmi letech z rozpočtu EU navýšeného o fond pokrizové obnovy čerpat 35,7 miliardy eur (přibližně 950 miliard korun), a proti končícímu sedmiletému období si tak polepší o téměř čtyři miliardy eur.

"Schválení dohody a rozpočtu EU na příští období je pro tuzemskou ekonomiku pozitivní zpráva, jelikož celková výše prostředků směřující do ČR bude oproti původním návrhům vyšší," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Upozornil ale, že peníze v záchranném fondu budou dostupné až od ledna příštího roku, takže do ekonomiky se dostanou nejdříve v polovině příštího roku. "Takže záchranný balík již nepomůže k obnově HDP v letošním roce," dodal.

Podle Seidlera tak ČR ze samotného fondu obnovy může získat přes čtyři procenta HDP na přímých dotacích a přes sedm procent HDP formou půjček. "Celkově tak podpora přesáhne 11 procent HDP, což je již relativně významná částka, ačkoli bude čerpána v rozmezí několika let a nebude moci být využita zcela libovolně," uvedl. Dodal, že EU si sice peníze na trhu půjčí a bude je muset postupně splácet, ČR by ale měla poměrově splatit menší část, a bude tak čistým příjemcem.

"Rozhodně se bude od EU jednat v případě Česka o významně větší pomoc, než dosavadní kroky vlády, které skončily převážně jen u slibů," řekl ČTK ředitel skupiny Starteepo František Bostl. Zatím je však podle něj brzy dělat soudy, jak moc je zpráva o fondu obnovy pozitivní či negativní.

Pro Česko je podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka zásadní, že fond obnovy byl nakonec přijat, byť v kompromisní podobě. "Z pohledu české ekonomiky je primární, že díky tomuto fondu může být zotavení evropských ekonomik rychlejší a výraznější. Zásadní je také signál, že EU je schopná se shodnout na spolupráci v tak závažné situaci i přes diverzitu názorů v jednotlivých aspektech," uvedl.

"Společný postup je mnohonásobně lepší než nekoordinovaná opatření, která zvýhodňují firmy z jedné země před druhými. Byla by velká škoda a ekonomická ztráta této příležitosti nevyužít. Musíme mít ale připravené smysluplné a chytré investice," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Česko ale podle ní nemá dobrou pověst, co se týká čerpání dotací. "Nemáme připravené projekty. EU bude navíc prosazovat zelené investice na boj s klimatem, na které má jít jedna třetina podpory. Pokud nebudeme schopni využít maximum nabízené pomoci, bude nás to stát nejen miliardy ale i pracovní místa a příležitosti," uvedla.

Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně je dohoda především záchranou eura jako měny. "Jak ekonomové varovali, bez rozpočtových transferů je jednotná měna těžko udržitelná poté, co odňala jednotlivým zemím možnost udržovat konkurenceschopnost úpravou hodnoty své měny. Pro ČR bude klíčové, zda to zvýší evropskou spotřebu obyčejných spotřebitelů. A to není plně zaručeno, zejména pokud většina peněz půjde na velké projekty," uvedl.