Obcím a krajům se kvůli pandemii vede hůř, v pololetí klesl přebytek hospodaření

Do hospodaření obcí i krajů se podle úřadu výrazným způsobem promítlo zpomalení ekonomiky způsobené opatřeními proti šíření koronaviru, což vedlo mimo jiné k poklesu daňových příjmů samospráv.

Celkové příjmy obcí, kterých je v Česku zhruba 6250, činily v pololetí 166,3 miliardy korun, což je meziroční pokles o 9,2 miliardy korun. Výdaje obcí meziročně stouply o 8,9 miliardy na 157,9 miliardy korun. Příjmy obcí z daní přitom meziročně klesly o 13,2 miliardy na 108 miliard korun. Naopak mírně stouply obcím nedaňové příjmy.

Celkové příjmy krajů meziročně stouply o deset miliard na 151,1 miliardy korun, výdaje vzrostly o 20,1 miliardy na 138,4 miliardy korun. V případě krajů jsou za nárůstem příjmů především převody z rozpočtu ministerstva školství mládeže a tělovýchovy určené na přímé náklady škol zřizovaných kraji a obcemi. "Jednalo se o zálohy regionálnímu školství na osm měsíců roku ve výši 87,6 miliardy korun (v červnu 2019 to bylo 75,6 miliardy korun) a dvě čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 2,9 miliardy korun (v červnu 2019 to bylo 2,4 miliardy korun)," uvedlo MF.

Příjmy obcí a krajů jsou tvořeny například penězi ze sdílených daní, mezi něž patří daň z přidané hodnoty, daně z nemovitosti nebo daně z příjmu. Dále dostávají peníze ze státního rozpočtu například na činnosti související s rozšířenou působností obcí nebo kraje na financování sociálních služeb nebo školství.

Celkové konsolidované příjmy obcí, krajů, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti v pololetí stouply meziročně o 0,5 miliardy na 313,7 miliardy korun. Výdaje stouply o 29,1 miliardy na 292,3 miliardy korun. Hospodaření územních rozpočtů tak v pololetí skončilo s přebytkem 21,4 miliardy korun, což je meziroční pokles o 28,6 miliardy Kč.

Za celý loňský rok obce hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun.