Odbory kritizují návrh kurzarbeitu, žádají pro lidi vyšší náhradu

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) kritizuje výsledný návrh podoby kurzarbeitu, který schválila vláda. Podle odborů by na toto nastavení zkrácené práce s částí mzdy od státu doplatil zaměstnanec. Požadují pro něj za neodpracovaný čas vyšší náhradu a věří, že Sněmovna při projednávání novelu upraví. ČTK to dnes řekl předák ČMKOS Josef Středula. Vládou dohodnutý výsledek je podle něj nedotažený a ukazuje na "mentální nepochopení" role kurzarbeitu.

Kurzarbeit představuje zkrácení práce při ekonomických potížích. Firma platí za odpracovaný čas, stát poskytuje část mzdy za neodpracované hodiny. Vláda dnes schválila návrh novely, podle níž by pracovníci na kurzarbeitu měli dostat od státu 70 procent čistého, nejvýš ale do průměrné mzdy. Firmy by ze státního příspěvku platily sociální odvody. Zdravotní pojištění by se doplácelo z běžné plné mzdy.

"Není to dobrá varianta. Náhrada pro zaměstnance je nízká. Prohrají to a vše zaplatí ze svého. Firmám se uvolní ruce, zaměstnancům se ale příjem bere," řekl Středula. Podle odborů by náhrada za neodpracované hodiny měla činit 80 procent hrubého. Z toho by se měly platit i odvody. Odbory se jinak obávají výpadku příjmu sociálního pojištění a dopadů na důchody.

Podle Středuly má kurzarbeit pomoci zaměstnavatelům a ochránit zaměstnance. Předák míní, že pokud lidem klesne výdělek, přestanou utrácet a dopadne to i na okolní podnikatele a živnostníky. Dohodnuté nastavení označil Středula za "mentální nepochopení" role kurzarbeitu a výsledek politického boje vládních politiků před volbami, který se požadovanému a slibovanému německému vzoru ani neblíží.

Podle odborů by hranice příspěvku od státu měla být na 1,5násobku průměrné mzdy. Se zaměstnavateli na tom je shoda. V novele tento limit nejdřív byl, nakonec ho ale vláda snížila na průměrnou mzdu. Letos by se tedy místo původních 50.135 korun vyplácela podpora nejvýš do 33.423 korun. "Trestáme korektní zaměstnavatele za vyšší výplaty," řekl Středula. Stejně se před nedávnem vyjádřil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Podle něj tak stát nepodpoří odbornější a kvalifikovanější personál.

Firmy si stěžují na to, že by měly platit odvody i za neodpracovaný čas. Z každé stokoruny, kterou by stát pracovníkovi poskytl, by mu tak podnik hned vrátil 33,80 korun. Hospodářská komora uvedla, že nastavení odvodů zaměstnavatelé zatíží, takže by místo kurzarbeitu mohli spíš propouštět. Podle komory by se norma měla ve Sněmovně upravit. Svaz poukazuje třeba i na to, že by podmínky zavedení kurzarbeitu měly být předem jasné. Podle novely je v nařízení stanoví vláda.

Výhrady k návrhu mají i komunisté, kteří vládu podporují. Také opoziční občanští demokraté už oznámili, že navrhnou ve Sněmovně do novely změny.

Související

Více souvisejících

Josef Středula ČMKOS Odbory kurzarbeit práce

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 32 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy