Progresivní zdanění příjmů? Pro je nejméně Čechů od roku 2002, ukazuje průzkum

"Aktuální výsledek tak potvrzuje dlouhodobý trend, že podpora progresivního zdanění příjmů je v posledních letech nižší, než obvykle bývala. Konkrétně oproti roku 2008, kdy byla nejvyšší, se k aktuálnímu šetření snížila o 20 procentních bodů," uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Pro zdaňování stejnou sazbou bez ohledu na výši příjmu se v aktuálním průzkumu vyslovila třetina respondentů a dvacetina dotázaných uváděla, že by lidé s vyššími příjmy z nich měli na daních odvádět relativně menší část v porovnání s těmi, kdo mají nízký příjem.

V Česku je nyní daň z příjmu fyzických osob 15 procent ze základu daně. U zaměstnance je základem daně superhrubá mzda. To je hrubá mzda navýšená o povinné sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem. Navíc lidé s měsíčním příjmem zhruba 113.000 korun měsíčně platí ještě sedmiprocentní tzv. solidární daň.

Z průzkumu vyplynulo, že necelá pětina občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy za vysoké, 30 procent je označilo za přiměřené a 43 procent za nízké. Daně lidí s průměrným příjmem jsou necelými dvěma pětinami občanů hodnoceny jako vysoké, více než polovina lidí je hodnotí jako přiměřené a za nízké je označily tři procenta dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí téměř tři pětiny občanů jako vysoké, necelá třetina je má za přiměřené a tři procenta je pokládají za nízké.

"Z těchto celkových výsledků lze usoudit, že většina veřejnosti nepovažuje rozložení daňového břemene mezi jednotlivé příjmové skupiny obyvatelstva za příliš spravedlivé," uvedlo CVVM. Nadměrnou zátěž nesou podle převládajícího mínění lidé s nízkými příjmy, přičemž výše daní u skupiny lidí s vysokými příjmy je nejčastěji pokládána za nízkou.

Kromě otázek, které se týkaly daňové progrese, prosincové šetření zjišťovalo, zda lidé podle svého vlastního mínění rozumí či nerozumí současnému daňovému systému v Česku. Z odpovědí vyplynulo, že daňovému systému nerozumí přibližně dvě třetiny občanů, zatímco o málo více než čtvrtina jej podle vlastního vyjádření chápe. Oproti předchozímu šetření z listopadu 2018 se rozložení odpovědí na danou otázku statisticky významně nezměnilo.

Průzkum provádělo CVVM od 30. listopadu do 11. prosince 2019. Zúčastnilo se ho 1034 obyvatel České republiky starších 15 let.