Skupina ČEZ prodala většinu rumunský aktiv společnosti MIRA

Energetická skupina ČEZ prodala většinu svých rumunských aktiv londýnské firmě Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA). Společnosti podepsaly smlouvu, vypořádání transakce ještě podléhá schválení evropského antimonopolního úřadu a také Bezpečnostní rady rumunského státu. ČTK to dnes řekla mluvčí ČEZ Alice Horáková. Cenu firmy neuvedly.

Prodej podle Horákové zahrnuje celkem sedm společností, mimo jiné distribuční společnost, prodej energií a větrný park Fântânele Cogealac. ČEZ si v Rumunsku ponechá pouze společnost High-Tech Clima zabývající se aktivitami v moderních energetických službách (ESCO) a tradingovou (obchodní) firmu CEZ Trade Romania. Konsorcium vlastníků pod vedením kupujícího fondu MIRA je mimo jiné vlastníkem společnosti GasNet, pod kterou spadá převážná část distribuce plynu v Česku.

Exkluzivním poradcem ČEZ při prodeji byl podle Horákové londýnský investiční tým banky Société Générale spolu s českým týmem Komerční banky a rumunským týmem banky BRD - Groupe Société Générale. "Nabídka MIRA byla nejatraktivnější ze všech předložených nabídek, což bylo potvrzeno nezávislým posouzením hodnoty prodávaných společností," uvedla mluvčí.

Podle analytika Fio banky Jana Rašky by se cena transakce mohla pohybovat kolem 30 miliard korun. "Divestice rumunských aktiv je tak zatím podle plánu ČEZ, který předpokládal dokončit transakci do konce letošního roku nebo na počátku roku 2021. Naplňují se tak podmínky pro případnou mimořádnou dividendu, jež by mohla být podle našeho názoru vyplacena v příštím roce," uvedl Raška.

Prodej je v souladu s novou strategií ČEZ, schválenou loni v červnu. Ta počítá s postupným prodejem aktiv v Bulharsku, Rumunsku, Turecku a částečně i v Polsku. Výjimku tvoří firmy zaměřené na ESCO, které chce ČEZ rozvíjet doma i v zahraničí. Z prodeje zahraničních firem chce společnost podle dřívějších informací získat desítky miliard korun, které použije na stavbu obnovitelných zdrojů a nových jaderných bloků i modernizaci distribuční sítě.

Expanzi ČEZ do ciziny označil několikrát za nepovedenou premiér Andrej Babiš (ANO). Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. Na rumunský energetický trh vstoupila firma v roce 2005 koupí distribuční společnosti Electrica Oltenia, která působí v jihozápadní části země. V letech 2008 až 2012 vybudoval ČEZ v Rumunsku v lokalitách Fântânele a Cogealac největší pevninský větrný park v Evropě s instalovaným výkonem 600 megawattů. V roce 2011 navíc zakoupil a zmodernizoval soustavu čtyř přehradních nádrží a malých vodních elektráren Reşita.

MIRA je součástí australské skupiny Macquarie Group, která je celosvětovým poskytovatelem bankovních, finančních a poradenských služeb a správy investičních fondů. MIRA je části Macquarie, která spravuje aktiva. Fondu australské banky Macquarie patří od roku 2017 mimo jiné také podíl 31 procent ve společnosti EP Infrastructure (EPIF), což je jedna z hlavních složek Energetického a průmyslového holdingu (EPH) podnikatele Daniela Křetínského. Skupina je rovněž akcionářem Českých Radiokomunikací.

Související

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.
ČEZ

ČEZ potěšil zákazníky už nyní. Po Novém roce slibuje další zlevnění

ČEZ se před začátkem topné sezóny rozhodl stanovit nové ceny energií. U plynu nově nabízí dvouletou fixaci za 1 180 Kč/MWh včetně DPH, v případě tříleté fixace zaplatí zákazníci 1 089 Kč/MWh. Lidé mohou využít také zlevněný dvouletý fix Elektřina v akci za 2 561 Kč/MWh. Další zlevnění slibuje společnost v lednu. Uvedla to v tiskové zprávě. 

Více souvisejících

ČEZ ,  Macquarie Infrastructure and Real Assets (MIRA) ,  Rumunsko ,  Energetika ,  Ekonomika

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

včera

včera

Sevilla

Španělsko se po 14 letech ocitlo ve stávce. Lidé masově protestují kvůli krizi bydlení

Španělsko se ve středu stalo dějištěm první celostátní generální stávky po čtrnácti letech, která ochromila řadu sektorů hospodářství a přivedla do ulic miliony lidí. Hlavním impulzem pro tuto masovou protestní akcí se stala hluboká krize v oblasti dostupnosti bydlení, jež dlouhodobě trápí obyvatele napříč celou zemí. Celonárodní čtyřiadvacetihodinová stávka proběhla jen několik týdnů před nadcházejícími předčasnými parlamentními volbami.

včera

Gadi Eisenkot

Izrael se po volbách ocitl v politické krizi. Eisenkot plánuje sestavit krizovou vládu

Izrael se ocitl v hluboké politické krizi poté, co dlouholetý premiér Benjamin Netanjahu ztratil parlamentní většinu a oslabil svou pozici u moci. Úkolem sestavit příští vládu byl pověřen Gadi Eisenkot, který nyní čelí náročnému úkolu překonat ideologické rozdíly mezi roztříštěnými stranami. Současná patová situace odráží výsledky posledních voleb, v nichž dosavadní vládní blok výrazně ztratil své pozice.

včera

Ilustrační foto

Místo letadel vzdělávací instituce. Tisíce evropských škol obdržely výhrůžky bombou

Vlnu planých poplachů a strachu vyvolala rozsáhlá série výhrůžek bombou, která ve středu zasáhla tisíce škol v Itálii, Skotsku a Severním Irsku. Zásadní bezpečnostní opatření a evakuace se dotkly zhruba 6300 státních škol v Itálii a více než 700 vzdělávacích zařízení ve Velké Británii. Úřady nicméně obratem ujistily, že dosavadní prověrky neodhalily žádné reálné nebezpečí a situaci vyhodnotily jako koordinovaný útok.

včera

Ed Miliband

Změna klimatu je ohrožením pro všechny státy světa. Plošné ničení se stalo realitou, varoval Miliband na COP31

Britský ministr zahraničních věcí Ed Miliband vystoupil na probíhajícím klimatickém summitu OSN COP31 v turecké Antalyi s důrazným varováním, že globální změna klimatu představuje bezprostřední a vážné ohrožení pro národní bezpečnost všech států světa. Podle jeho slov se dříve nemyslitelné katastrofické scénáře a plošné ničení, které lidé dosud znali pouze z vědeckofantastických filmů, staly pevnou součástí každodenní reality a běžných zpráv.

včera

11. listopadu 2026 21:06

11. listopadu 2026 19:45

Alexandr Darčiev

Zemřel ruský velvyslanec v USA Alexandr Darčiev. Příčinu smrti Moskva tají

Ruské ministerstvo zahraničních věcí ve středu oznámilo náhlé úmrtí velvyslance Ruské federace ve Spojených státech amerických Alexandra Darčieva. Zkušený diplomat zemřel ve věku šedesáti šesti let, aniž by úřad v oficiálním prohlášení uvedl konkrétní příčinu jeho skonu. Zpráva o jeho úmrtí překvapila diplomatickou scénu v USA i v Rusku.

11. listopadu 2026 18:26

11. listopadu 2026 17:08

11. listopadu 2026 15:55

Rustem Umerov

Druhý den mírových rozhovorů skončil. Rusko s Ukrajinou vyjednalo rozsáhlou výměnu zajatců

V Abú Zabí skončilo ve středu po necelých dvou hodinách uzavřených rozhovorů bez přítomnosti médií druhé kolo třístranných mírových jednání mezi Ukrajinou, Spojenými státy a Ruskem. Schůzky navázaly na úvodní pondělní kolo a jejich hlavním cílem bylo hledání cesty k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Oficiální informace o průběhu a závěrech středečních rozhovorů sdělili webu Kyiv Post zástupci zúčastněných delegací.

11. listopadu 2026 14:38

Sněmovna reprezentantů těsnou většinou zablokovala snahu o impeachment Hegsetha

Sněmovna reprezentantů USA v úterý těsnou většinou zablokovala snahu o ústavní žalobu neboli impeachment na ministra obrany Peta Hegsetha, kterou inicioval republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky kvůli údajně neautorizovanému vedení vojenských operací v Iránu a dalším sporným krokům.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy