Atény se přepočítaly, výrazně mění ekonomickou prognózu

Ještě v březnu nová levicová vláda odhadovala růst tempem 1,4 procenta a předešlý pravicový kabinet na konci loňského roku v rozpočtu na tento rok předpovídal zrychlení růstu na 2,9 procenta.

Také Evropská komise tento týden výrazně zhoršila odhad řeckého růstu, ačkoli její původní prognózy byly staré jen tři měsíce. V jarní makroekonomické předpovědi komise Řecku na letošní rok předpověděla zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) pouze o 0,5 procenta, zatímco ještě v únoru čekala 2,5 procenta.

Plán, který dnes ministerstvo představilo, je podle Reuters všeobecným náčrtem iniciativ pro delší období, nikoli seznamem konkrétních kroků, které vyžaduje eurozóna a Mezinárodní měnový fond. Vláda už v dubnu přišla s podobným dokumentem, který zahrnoval například znovuzavedení kolektivního vyjednávání, podporu zaměstnanosti nebo boj proti šedé ekonomice a korupci.

K prognóze růstu vláda uvedla, že předpověď zkomplikovaly nižší vládní příjmy a nejistota ohledně financování. "Odhadujeme ale, že příznivé podmínky pro růst řecké ekonomik přetrvají. Očekává se, že růst HDP v roce 2015 překročí tempo 0,8 procenta z roku 2014," uvádí se v dokumentu. Loni řecká ekonomika obnovila růst po šesti letech propadu.

Ministři financí zemí eurozóny by měli na pondělním zasedání zhodnotit pokrok v jednáních mezi Aténami a věřiteli. Předseda euroskupiny Jeroen Dijsselbloem tento týden uvedl, že na tomto zasedání se o dalším financování Řecka kvůli přetrvávajícím rozporům nerozhodne.

Další krize?

Dluhy Atén tvoří především půjčky od MMF a ECB. Řecko ještě dlouhou dobu nebude schopno návratu na finanční trhy – nebude schopno získat nové zdroje od investorů. Pokud tedy nemá dojít k jeho defaultu, musí mu Evropa poskytovat nové půjčky, kterými bude refinancovat ty staré, u kterých končí doba splatnosti. "Realita by tedy byla taková, že z těchto půjček by se staly půjčky věčné. Ani u nich, ani v případě defaultu by se věřitelé splátek nedočkali. U těchto věčných půjček by ale dostávali úrokové platby," informuje Patria.cz.

Druhá otázka se týká devalvace (a tedy odchodu z eurozóny). Pokud analyzujeme konkurenceschopnost řeckého průmyslu, situaci v zahraničním obchodu či investicích, dospějeme k závěru, že devalvace nutná není. Další problém se týká vládních výdajů a nutnosti boje s chudobou. Podle odhadů serveru Patria.cz by Řecko potřebovalo zvýšit vládní výdaje asi o 3 % HDP, což odpovídá přibližně 5,5 miliard eur. Z toho je asi polovina nutná pro zvýšení výdajů v oblasti zdravotní péče a druhá polovina pro boj s chudobou.

Pokud má být další řecká krize odvrácena, měly by být řecké půjčky transformovány na „věčné" úvěry a vládní výdaje by měly vzrůst zhruba o 5,5 miliard eur.