Brexit sníží růst v eurozóně na 1,4 procenta. Může být ale ještě hůř, avizuje MMF

Dnešní předpověď růstu pro rok 2017 se podle fondu zakládá na předpokladu, že Británie a EU relativně rychle vyjednají vzájemný bezcelní přístup na své trhy. Pokud se ale budou jednání protahovat, bude se to odrážet na finančních trzích, v důvěře v ekonomiku a v útlumu investic, což ekonomiku ještě více oslabí, uvedl zástupce ředitele evropského oddělení MMF Mahmood Pradhan.

"Pokud se prodlouží období averze investorů k riziku, mohl by dopad na růst být větší; v této době je přitom velmi obtížné odhadnout, jak dlouho to bude trvat," sdělil Pradhan novinářům podle agentury Reuters.

Za další rizika pro eurozónu zpráva vedle brexitu označuje novou vlnu útlumu globální ekonomiky nebo obnovení masového přílivu migrantů. Ekonomiku by poškodilo i zhoršení bezpečnostní situace a problémy v oslabeném bankovním sektoru.

Celkově označuje MMF střednědobé vyhlídky eurozóny za "průměrné". Nadále je ovlivňují dopady finanční a dluhové krize v podobě vysoké nezaměstnanosti, zvýšené zadluženosti veřejného i soukromého sektoru a hluboce zakořeněných strukturálních slabin. Růst v eurozóně se tak v pětiletém výhledu bude pohybovat nadále jen kolem 1,5 procenta a roční inflace stoupne jen na 1,7 procenta, takže zůstane pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky, uvedl MMF.