Ekonomický růst eurozóny i celé EU zpomalil

Meziročně se hrubý domácí produkt (HDP) v eurozóně i v EU zvýšil o 2,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí ekonomika 19 zemí platících eurem stoupla o 2,3 procenta a evropské osmadvacítky o 2,4 procenta.

EU i eurozóna rostly rychleji než Británie, která chce v březnu 2019 EU opustit. Mezičtvrtletně HDP Británie stoupl o 0,4 procenta a meziročně o 1,5 procenta.

Podle dostupných údajů se HDP snížil mezičtvrtletně pouze v Dánsku, a to o 0,3 procenta. Nejvíce vzrostl v Rumunsku (+2,6 procenta) a v Lotyšsku (+1,5 procenta). Meziročně byl růst nejvyšší rovněž v Rumunsku, kde dosáhl 8,6 procenta. Lotyšská ekonomika stoupla o 6,2 procenta.

Rychlý odhad vychází z údajů od členských zemí, které mají na HDP eurozóny dohromady podíl 96 procent a na celé EU 94 procent, upozornil Eurostat.

Průmyslová výroba v září klesla v eurozóně o 0,6 procenta a v celé EU o půl procenta. V srpnu naopak silně rostla, v eurozóně o 1,4 procenta a v EU o 1,7 procenta.

Evropská centrální banka (ECB) v říjnu učinila první krok ze zrušení mimořádně uvolněné měnové politiky, když oznámila, že od ledna sníží měsíční objem nákupů dluhopisů na 30 miliard eur (767 miliard Kč) z nynějších 60 miliard eur. V nákupech ale bude pokračovat nejméně do konce září příštího roku, a pokud si to vyžádá situace, tak ještě déle.