Praha/Brusel - Obnovení protiíránských sankcí ze strany USA, které vstoupí v účinnost v úterý ráno, by mohlo mít dopad na aktivity části českých firem v zemi. Na sankce se už připravila celá EU.
Sankce se týkají íránského obchodu s měnami, drahými a dalšími kovy, uhlím, softwarem užívaným v průmyslu, automobily, letadly, dovozu íránských koberců a potravin do USA. V platnost vstupují sankce od úterý 06:00 SELČ.
"Je možné, že na české firmy působící v těžařství a energetice sankce budou mít negativní dopady. Rozsah škod, které americká administrativa uvalením sankcí způsobí českým firmám, nedokážeme v této chvíli odhadnout," uvedl mluvčí Hospodářské komory ČR Miroslav Diro. Podle Svazu průmyslu a dopravy bude pro české firmy velmi těžké se v Íránu za nastalé situace udržet.
První vlna sankcí zatím české firmy příliš nezasáhne, vyplynulo z nedávného setkání zástupců Hospodářské komory s českými firmami, které podnikají v Íránu. "Z tohoto setkání vyplynulo, že tato vlna sankcí ze strany USA nebude mít žádné či jen mírné dopady na aktivity českých firem v Íránu, současné a ani budoucí zakázky českých firem v Íránu nejsou ohrožené," dodal Diro.
Podstatnější ranou pro íránský průmysl však bude druhá série sankcí, která cílí na ropný a bankovní sektor. Začít platit má 4. listopadu. Účinnosti nabudou všechny ostatní sankce pozastavené v souvislosti s uzavřením jaderné dohody mezi Íránem a dalšími šesti mocnostmi v roce 2015. A to včetně sankcí proti íránskému energetickému, hospodářskému a finančnímu sektoru.
Přestože český export do Íránu v poslední době roste, výrazně zaostává za potenciálem, který trh s 80 miliony lidmi českým firmám nabízí. Český vývoz do země loni stoupl meziročně o 22 procent na 1,7 miliardy Kč.
Opatření na ochranu evropských firem jsou připravena
Zavedení takzvaného blokovacího zákona oznámili dnes ve společném prohlášení ministři zahraničí Francie, Německa a Británie společně s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou.
"Jsme odhodláni ochránit evropské hospodářské subjekty zapojené do legitimních obchodů s Íránem (...) Z tohoto důvodu vstoupí 7. srpna v platnost blokovací zákon aktualizovaný Evropskou unií," citovala z prohlášení agentura AFP.
Nový předpis zakazuje evropským firmám podřídit se extrateritoriálním dopadům amerických sankcí pod hrozbou pokut stanovených jednotlivými členskými státy. Zároveň společnostem poskytuje právo obdržet odškodnění za veškerou škodu způsobenou těmito sankcemi od právnické či fyzické osoby, která stojí za jejich zrodem. Dále také v EU činí neplatnými všechny následky zahraničních soudních verdiktů vycházejících ze stejných sankcí.
"Hluboce litujeme, že Spojené státy znovu zavedly sankce," napsali v dnešním prohlášení zástupci evropských stran JCPOA.
Írán se v jaderné dohodě uzavřené 14. července 2015 výměnou za zrušení mezinárodních sankcí zavázal mimo jiné k vyřazení části centrifug na obohacování uranu, k vyvezení většiny již obohaceného uranu či k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště. V následujících letech se do obchodování s Íránem pustily i některé z největších evropských firem, agentura AFP ale vzájemnou výměnu zboží a peněz přesto stále označuje za slabou. V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur (téměř 277 miliard Kč), dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy eur. Proti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná.
Související
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením
sankce , Írán , EU (Evropská unie) , Česká republika , Ekonomika , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 2 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 2 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 3 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 4 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 5 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
včera
Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy
včera
Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení
Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.
Zdroj: Libor Novák