EU blokuje americké sankce proti Íránu, z embarga má obavy Česko

Praha/Brusel - Obnovení protiíránských sankcí ze strany USA, které vstoupí v účinnost v úterý ráno, by mohlo mít dopad na aktivity části českých firem v zemi. Na sankce se už připravila celá EU.

Sankce se týkají íránského obchodu s měnami, drahými a dalšími kovy, uhlím, softwarem užívaným v průmyslu, automobily, letadly, dovozu íránských koberců a potravin do USA. V platnost vstupují sankce od úterý 06:00 SELČ.

"Je možné, že na české firmy působící v těžařství a energetice sankce budou mít negativní dopady. Rozsah škod, které americká administrativa uvalením sankcí způsobí českým firmám, nedokážeme v této chvíli odhadnout," uvedl mluvčí Hospodářské komory ČR  Miroslav Diro. Podle Svazu průmyslu a dopravy bude pro české firmy velmi těžké se v Íránu za nastalé situace udržet. 

První vlna sankcí zatím české firmy příliš nezasáhne, vyplynulo z nedávného setkání zástupců Hospodářské komory s českými firmami, které podnikají v Íránu. "Z tohoto setkání vyplynulo, že tato vlna sankcí ze strany USA nebude mít žádné či jen mírné dopady na aktivity českých firem v Íránu, současné a ani budoucí zakázky českých firem v Íránu nejsou ohrožené," dodal Diro.

Podstatnější ranou pro íránský průmysl však bude druhá série sankcí, která cílí na ropný a bankovní sektor. Začít platit má 4. listopadu. Účinnosti nabudou všechny ostatní sankce pozastavené v souvislosti s uzavřením jaderné dohody mezi Íránem a dalšími šesti mocnostmi v roce 2015. A to včetně sankcí proti íránskému energetickému, hospodářskému a finančnímu sektoru.

Přestože český export do Íránu v poslední době roste, výrazně zaostává za potenciálem, který trh s 80 miliony lidmi českým firmám nabízí. Český vývoz do země loni stoupl meziročně o 22 procent na 1,7 miliardy Kč.

Opatření na ochranu evropských firem jsou připravena

Zavedení takzvaného blokovacího zákona oznámili dnes ve společném prohlášení ministři zahraničí Francie, Německa a Británie společně s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou.

"Jsme odhodláni ochránit evropské hospodářské subjekty zapojené do legitimních obchodů s Íránem (...) Z tohoto důvodu vstoupí 7. srpna v platnost blokovací zákon aktualizovaný Evropskou unií," citovala z prohlášení agentura AFP.

Nový předpis zakazuje evropským firmám podřídit se extrateritoriálním dopadům amerických sankcí pod hrozbou pokut stanovených jednotlivými členskými státy. Zároveň společnostem poskytuje právo obdržet odškodnění za veškerou škodu způsobenou těmito sankcemi od právnické či fyzické osoby, která stojí za jejich zrodem. Dále také v EU činí neplatnými všechny následky zahraničních soudních verdiktů vycházejících ze stejných sankcí.

"Hluboce litujeme, že Spojené státy znovu zavedly sankce," napsali v dnešním prohlášení zástupci evropských stran JCPOA. 

Írán se v jaderné dohodě uzavřené 14. července 2015 výměnou za zrušení mezinárodních sankcí zavázal mimo jiné k vyřazení části centrifug na obohacování uranu, k vyvezení většiny již obohaceného uranu či k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště. V následujících letech se do obchodování s Íránem pustily i některé z největších evropských firem, agentura AFP ale vzájemnou výměnu zboží a peněz přesto stále označuje za slabou. V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur (téměř 277 miliard Kč), dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy eur. Proti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná.

Související

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 
Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

Více souvisejících

sankce ,  Írán ,  EU (Evropská unie) ,  Česká republika ,  Ekonomika ,  USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 2 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 2 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 3 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy