EU blokuje americké sankce proti Íránu, z embarga má obavy Česko

Praha/Brusel - Obnovení protiíránských sankcí ze strany USA, které vstoupí v účinnost v úterý ráno, by mohlo mít dopad na aktivity části českých firem v zemi. Na sankce se už připravila celá EU.

Sankce se týkají íránského obchodu s měnami, drahými a dalšími kovy, uhlím, softwarem užívaným v průmyslu, automobily, letadly, dovozu íránských koberců a potravin do USA. V platnost vstupují sankce od úterý 06:00 SELČ.

"Je možné, že na české firmy působící v těžařství a energetice sankce budou mít negativní dopady. Rozsah škod, které americká administrativa uvalením sankcí způsobí českým firmám, nedokážeme v této chvíli odhadnout," uvedl mluvčí Hospodářské komory ČR  Miroslav Diro. Podle Svazu průmyslu a dopravy bude pro české firmy velmi těžké se v Íránu za nastalé situace udržet. 

První vlna sankcí zatím české firmy příliš nezasáhne, vyplynulo z nedávného setkání zástupců Hospodářské komory s českými firmami, které podnikají v Íránu. "Z tohoto setkání vyplynulo, že tato vlna sankcí ze strany USA nebude mít žádné či jen mírné dopady na aktivity českých firem v Íránu, současné a ani budoucí zakázky českých firem v Íránu nejsou ohrožené," dodal Diro.

Podstatnější ranou pro íránský průmysl však bude druhá série sankcí, která cílí na ropný a bankovní sektor. Začít platit má 4. listopadu. Účinnosti nabudou všechny ostatní sankce pozastavené v souvislosti s uzavřením jaderné dohody mezi Íránem a dalšími šesti mocnostmi v roce 2015. A to včetně sankcí proti íránskému energetickému, hospodářskému a finančnímu sektoru.

Přestože český export do Íránu v poslední době roste, výrazně zaostává za potenciálem, který trh s 80 miliony lidmi českým firmám nabízí. Český vývoz do země loni stoupl meziročně o 22 procent na 1,7 miliardy Kč.

Opatření na ochranu evropských firem jsou připravena

Zavedení takzvaného blokovacího zákona oznámili dnes ve společném prohlášení ministři zahraničí Francie, Německa a Británie společně s šéfkou unijní diplomacie Federikou Mogheriniovou.

"Jsme odhodláni ochránit evropské hospodářské subjekty zapojené do legitimních obchodů s Íránem (...) Z tohoto důvodu vstoupí 7. srpna v platnost blokovací zákon aktualizovaný Evropskou unií," citovala z prohlášení agentura AFP.

Nový předpis zakazuje evropským firmám podřídit se extrateritoriálním dopadům amerických sankcí pod hrozbou pokut stanovených jednotlivými členskými státy. Zároveň společnostem poskytuje právo obdržet odškodnění za veškerou škodu způsobenou těmito sankcemi od právnické či fyzické osoby, která stojí za jejich zrodem. Dále také v EU činí neplatnými všechny následky zahraničních soudních verdiktů vycházejících ze stejných sankcí.

"Hluboce litujeme, že Spojené státy znovu zavedly sankce," napsali v dnešním prohlášení zástupci evropských stran JCPOA. 

Írán se v jaderné dohodě uzavřené 14. července 2015 výměnou za zrušení mezinárodních sankcí zavázal mimo jiné k vyřazení části centrifug na obohacování uranu, k vyvezení většiny již obohaceného uranu či k přestavbě některých svých zařízení na výzkumná pracoviště. V následujících letech se do obchodování s Íránem pustily i některé z největších evropských firem, agentura AFP ale vzájemnou výměnu zboží a peněz přesto stále označuje za slabou. V roce 2017 dosáhla hodnota vývozu zboží a služeb z Evropské unie do Íránu 10,8 miliardy eur (téměř 277 miliard Kč), dovoz z Íránu pak činil 10,1 miliardy eur. Proti roku 2016 byla hodnota importu téměř dvojnásobná.

Související

ICC

Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) čelí bezprecedentnímu tlaku poté, co na ně administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila tvrdé sankce. Kanadská soudkyně Kimberly Prostová, která léta rozhoduje o případech válečných zločinů a genocidy, se náhle ocitla na stejném seznamu jako teroristé nebo členové organizovaného zločinu. Tento krok označila za přímý a flagrantní útok na nezávislost jedné z nejvýznamnějších soudních institucí světa.

Více souvisejících

sankce Írán EU (Evropská unie) Česká republika Ekonomika USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Úřad vlády

Vláda jednala o cenách pohonných hmot. Chystá zastropování marží, pokud se s pumpaři nedohodne

Vláda premiéra Andreje Babiše se na svém pondělním zasedání intenzivně zabývala krizovou situací na trhu s pohonnými hmotami. Hlavním tématem diskusí s největšími distributory, mezi které patří společnosti MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen, byla výše jejich marží. Podle premiéra jsou současné zisky prodejců, dosahující v některých případech až 10 korun na litr, naprosto nepřiměřené a neodpovídají realitě na trhu.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpovi došla trpělivost: Pokud Írán nepřistoupí na naše podmínky, vyhodíme do vzduchu jeho infrastrukturu

Napětí v Perském zálivu dosahuje kritického bodu a rétorika amerického prezidenta Donalda Trumpa nabírá na intenzitě. Podle posledních prohlášení, která prezident poskytl deníku Financial Times a následně publikoval na síti Truth Social, čelí Írán ultimátu: buď přistoupí na americké mírové podmínky a okamžitě otevře Hormuzský průliv, nebo Spojené státy přikročí k totální likvidaci íránské energetické a ropné infrastruktury.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 8 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 9 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 10 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 11 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 11 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 14 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy