Dluh zemí eurozóny loni klesl. Za potížisty jsou jen Itálie a Řecko

Dluh Itálie, jejíž euroskeptická vláda loni přijala politiku volného utrácení, se loni zvýšil na 132,2 procenta HDP ze 131,4 procenta o rok dříve.

Evropská komise (EK), která monitoruje rozpočty zemí eurozóny, loni v prosinci upustila od zahájení disciplinárních kroků vůči Itálii kvůli jejímu rostoucímu dluhu. Odhadla tehdy, že za rok 2018 dluh Itálie činil 131,1 procenta HDP, tedy méně, než ukázala nejnovější čísla. Jak Itálie plní fiskální pravidla EU, včetně požadavku na snížení dluhu, by komise měla znovu zhodnotit v červnu.

Euro area government #deficit at 0.5% of GDP in 2018, government #debt at 85.1% https://t.co/gozEmwhxK5 pic.twitter.com/pj3Jha9mHb

Dluh Řecka loni vystoupil na 181,1 procenta HDP, což je nejvyšší údaj ze všech zemí eurozóny. O rok dříve dluh činil 176,2 procenta HDP. K růstu zadlužení přispěly hlavně nové půjčku od dalších zemí eurozóny, když Řecku loni v létě skončil třetí záchranný program.

Vyšší byl také dluh Kypru, který se zvýšil na 102,5 procenta HDP z 95,8 procenta HDP v roce předchozím.

K poklesu zadlužení zemí eurozóny jako celku přispělo zejména Německo, které má v regionu největší ekonomiku. Zadlužení Německa kleslo na 60,9 procenta HDP z 64,5 procenta o rok dříve. Rozpočtový přebytek pak vzrostl na 1,7 procenta z jednoho procenta v roce 2017.

Portugalsku, které v době dluhové krize v eurozóně také obdrželo záchranný úvěr, klesl dluh na 121,5 procenta ze 124,8 procenta HDP. Dluh Belgie se snížil na 102 procenta z předchozích 103,4 procenta.

Veřejný dluh Francie zůstal stabilní na 98,4 procenta. Rozpočtový deficit ale klesl na 2,5 procenta z 2,8 procenta HDP v roce 2017, uvedla agentura Reuters.