Další tikající bomba v EU? Chorvatsko jde ke dnu, straší ekonomové

Bez ohledu na to, jak hojně je navštěvováno, se ale Chorvatsku nedaří. Tamní ekonomika je šestým rokem v recesi. Když v prosinci 2011 přebíral úřad premiéra, sliboval sociální demokrat Zoran Milanović, že provede bolestivé, avšak nezbytné reformy. Změnilo se toho ale málo. Chorvatsko je už rok členem EU, vstup do unie ale očekávané oživení nepřinesl. Některé reformy, které země stále nutně potřebuje, totiž nebyly podmínkou vstupu, říká analytička Senada Šelová Sabičová.

Už od roku 1995, kdy skončila válka, slibují vlády omezit přebujelý veřejný sektor. Navzdory některým reformám nebyl žádný kabinet, tedy ani ten současný, ochoten postavit se vlivným zájmovým skupinám, jakými jsou například odbory odmítající jakékoliv změny, které se jich dotknou. Aktuálně se vede boj se zaměstnanci úklidových služeb ve veřejném sektoru, kteří nesouhlasí s tím, aby byla jejich práce zadávána subdodavatelům. Tendry na výzkum ropných a plynových nalezišť na východě Chorvatska a vrty v Jaderském moři mohou sice zemi přinést bohatství, nebude to ale v nejbližších letech.

Chorvatsko stagnuje, říká šéf společnosti Atlantic Grupa Emil Tedeschi. Je to jedna z mála velkých chorvatských firem, která stále expanduje, většinu obchodů realizuje mimo Balkán. Zemi chybí řídící schopnosti, je tu přílišná daňová zátěž a vláda nemá odvahu, myslí si Tedeschi. Bojovala sice s korupcí a zvýšila příjmy z daní, neudělala ale nic, čím by snížila byrokracii.

Obrovským problémem je likvidita. Obchodník s vínem děkuje majiteli záhřebské restaurace za to, že mu zaplatil. "Jste jediný," říká. Tento třicátník byl ještě před rokem plný nadějí, teď ale plánuje odchod do Itálie. A není sám. Zemi opouští lékařský personál a další kvalifikovaní odborníci.

Psali jsme: Jak se chovají Češi v Chorvatsku? Šéf tamní policie promluvil  

O premiéru Milanovičovi se říká, že je inteligentní, ale nemá velké politické ani komunikační dovednosti. Při vyjádření soucitu s oběťmi ničivých květnových povodní zmínil, jak mu jednou v domě prasklo potrubí.

Makroekonomické ukazatele chorvatského hospodářství ve svých absolutních hodnotách ukazují zásadní strukturální problémy. Dochází k mírnému propadu HDP, přičemž přechod nad rovinu nulového růstu se očekává až po roce 2013. Vláda v rozpočtu na rok 2013 kalkulovala s růstem 1,8%, což se ukázalo jako naprosto nereálné. Analytici, banky i ratingové agentury ale tento optimismus nesdílí a v nejlepším případě předpokládají stagnaci růstu. Realitou je pokles o 0,7 %. Objem zahraničních investic stagnuje až klesá, přes úsilí nové vlády mají zahraniční investoři stále opatrný přístup na komplikovaný chorvatský trh, informuje businessinfo.cz.

Deficit obchodní bilance je nadále problematický, stejně jako výše zahraničního zadlužení Chorvatska. Deficit státního rozpočtu se sice meziročně nepatrně snižuje, avšak pouze za cenu maximálního omezení vládních výdajů, především v oblasti platů a výdajů na státní a veřejný sektor, čímž se zvyšuje sociální napětí a nespokojenost odborů.

Dá se očekávat pokračování trendu postupného poklesu podílu vládní spotřeby na celkových výdajích v HDP v rámci radikálních úsporných opatření a snižování podílu investic na jeho tvorbě.

Pro další úspěšný rozvoj Chorvatska bude důležité jakým způsobem zvýší konkurenceschopnost svého zboží, zdali se mu podaří najít finanční zdroje k rozvoji domácí výroby, zkvalitnění služeb a pro Chorvatsko dosud ne zcela efektivně využívaných příležitostí daných jeho turistickými možnostmi.

Nezanedbatelný vliv na další vývoj chorvatské ekonomiky bude mít postup privatizace spojený s dalším přílivem zahraničních investorů. Významné státní firmy (železnice, energetika, chemický průmysl, loděnice) jsou nabízeny k postupné privatizaci, avšak praktický vývoj v této oblasti jde pomaleji, než se očekávalo. Mnohé privatizační projekty byly odvolány nebo ukončeny bez reálného výsledku.