Lufthansa schválila vládní záchranný balík

Mimořádná valná hromada německých aerolinek Lufthansa dnes schválila vládní záchranný balík v celkové výši devíti miliard eur (241 miliard Kč). Největší letecká společnost v Evropě se tak vyhnula riziku bankrotu, který by jí jinak v důsledku koronavirové krize hrozil. Ještě do středy přitom nebylo jisté, jestli státní pomoc nezablokuje jeden z velkých akcionářů firmy.

"Stabilizační balík je klíčový pro naši budoucnost," vzkázal dnes šéf Lufthansy Carsten Spohr akcionářům, kteří ho kvůli pandemii sledovali jen na dálku přes internet. "Prosíme vás o souhlas s opatřeními, a tím vás neprosíme o nic menšího než o souhlas se záchranou německé Lufthansy," poznamenal také třiapadesátiletý manažer, podle něhož jde o historický okamžik pro tradiční leteckou společnost.

Pro plán se nakonec vpodvečer vyslovilo 98 procent hlasujících akcionářů, jak firma uvedla na twitteru. Nutná byla většina dvoutřetinová.

Aerolinky se do vážných problémů po třech rekordních letech dostaly kvůli pandemii nemoci covid-19. Aby přežily, jsou nuceny přijmout mimořádná opatření. Firma uvažuje o tom, že propustí na 22.000 zaměstnanců, což odpovídá 16 procentům z celkového počtu 138.000. Aby se vyhnula insolvenci, požádala také o pomoc německou vládu.

Plán spolkové vlády počítá s tím, že stát v letecké společnosti za zhruba 300 milionů eur (osm miliard Kč) získá 20procentní podíl a dvě místa v dozorčí radě. Německý fond pro hospodářskou stabilizaci WSF navíc do Lufthansy investuje 5,7 miliardy eur (153 miliard Kč) prostřednictvím tiché účasti, což znamená, že získá kapitál bez hlasovacích práv. Firmě také stát spolu se soukromými bankami poskytne syndikovaný úvěr až tři miliardy eur (80 miliard Kč).

"Jsme rádi, že nám stát dává perspektivu budoucnosti," poznamenal dnes také Spohr, který počítá s tím, že Lufthansa státu šest miliard eur i s úroky co nejrychleji splatí. Rychle musí aerolinky peníze vracet i klientům, kterým byly stornovány lety. Zhruba miliardu eur (27 miliard Kč) už společnost vyplatila, další přibližně miliardu jí vyplatit zbývá. Spohr věří, že se to povede do zhruba šesti týdnů.

Na německé politické scéně panovala na záchranném balíku poměrně široká shoda. Ministr financí Olaf Scholz ještě před hlasování označil návrh za dobrý a jeho přijetí ocenil. Vyjádřil také přesvědčení, že balík chrání i oprávněné zájmy daňových poplatníků.

"Je to velmi, velmi dobrá zpráva. Dobrá pro společnost, dobrá pro pracovníky Lufthansy a dobrá pro Německo," řekl po hlasování Scholz. Uvedl, že aerolinky jsou v jádru zdravé, ale tvrdě na ně dopadly následky pandemie. "Nyní se mohou soustředit na zotavení," uvedl.

S opatřeními dnes vyjádřila souhlas i Evropská komise. Ta v rozhodnutí, které se chystá napadnout konkurenční letecká společnost Ryanair, stanovila mimo jiné podmínku, že se Lufthansa vzdá práv na 24 odletů a přistání na letištích ve Frankfurtu nad Mohanem i v Mnichově, která jsou jejími hlavními základnami. Konkurenčním aerolinkám to umožní si na těchto vzdušných přístavech vybudovat širší základnu.

Že akcionáři letecké společnosti vládní plán přijmou, nebylo až do středy jisté, protože ohledně něj klíčový akcionář - Heinz Hermann Thiele - vyjadřoval nelibost. Ve středu ale miliardář oznámil, že bude hlasovat pro návrh. Thiele drží v Lufthanse 15,5 procenta akcií.

Akcie Lufthansy i v důsledku toho dnes výrazně zpevnily, když uzavřely na 9,6 eura za kus, což představuje nárůst o sedm procent.

O záchraně letecké společnosti se debatuje také v Česku, kde je v potížích dopravce Smartwings. Tyto aerolinky, jejichž součástí jsou i ČSA, potřebují možná až dvě miliardy korun. Podle ministra dopravy Karla Havlíčka by akcionáři měli poskytnout zhruba dvě třetiny potřebné částky, zbylou třetinu pak stát formou garance za komerční úvěr.

Související

Více souvisejících

Lufthansa ,  letadla, letectví ,  Německo ,  Olaf Scholz

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy