Nezaměstnanost v EU zůstala v prosinci na 7,5 procenta

O rok dříve byly statistiky nezaměstnanosti o něco příznivější než v době poznamenané koronavirovou krizí. V prosinci 2019 bylo v celé EU bez práce 6,5 procenta lidí, v eurozóně pak 7,4 procenta.

Výraznějšímu růstu míry nezaměstnanosti v době negativních hospodářských dopadů pandemie covidu-19 zatím brání rozsáhlá vládní opatření pro zachování pracovních míst, upozornila agentura AP.

Ekonomka Jessica Hindsová ze společnosti Capital Economics uvedla, že údaje o prosincové stagnaci míry nezaměstnanosti demonstrují, v jak velkém rozsahu vládní opatření během pandemie pracovní místa chrání. "A protože tato podpora bude ještě několik měsíců pokračovat, riziko prudkého nárůstu nezaměstnanosti v roce 2021 je nízké," dodala.

Cílem vládních opatření k zachování pracovních míst je provést ekonomiku pandemií nemoci covid-19 bez masových propouštění, jež by prohloubila recesi a zároveň zpomalila následné hospodářské oživení, protože podniky by musely hledat a školit nové pracovníky. Opatření rovněž pomáhají mírnit dopady pandemie na spotřebitelské výdaje, napsala AP.

"Prozatímní mírný dopad druhé vlny koronaviru na trh práce znamená, že výhled pro vývoj domácí poptávky po znovuotevření ekonomiky zůstává příznivý," uvedl ekonom Bert Colijn ze společnosti ING. "Vzhledem k zachování příjmů a výraznému růstu úspor nadále zůstává ve hře rychlé oživení. Viděli jsme to při první vlně u spotřeby zboží a mohlo by to nastat také u služeb, jakmile se začne projevovat očkování a obavy z viru ustoupí," dodal.

Eurostat uvedl, že v celém evropském bloku bylo v posledním měsíci loňského roku bez práce 16 milionů lidí. Ve srovnání s listopadem jich přibylo zhruba 67.000. V eurozóně počet nezaměstnaných podle úřadu proti listopadu vzrostl o 55.000 na 13,67 milionu.

Mezi členskými zeměmi následovaly za Českem s nejnižší nezaměstnaností Polsko s 3,3 procenta a Nizozemsko s 3,9 procenta. Naopak největší zastoupení lidí bez práce v prosinci registrovalo Španělsko (16,2 procenta), Litva (10,1 procenta), Itálie (9,0 procenta) a Francie (8,9 procenta). Z Řecka, které v předchozích měsících vykazovalo podobná čísla jako Španělsko, Eurostat za prosinec neměl údaje k dispozici.

Statistiky evropského úřadu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané ty, kteří si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledali práci a jsou schopni do zaměstnání nastoupit v nejbližších dvou týdnech.

V případě České republiky Eurostat používá údaje Českého statistického úřadu (ČSÚ), které se liší od údajů Úřadu práce ČR. Podle těch míra nezaměstnanosti v Česku v prosinci stoupla na čtyři procenta z listopadových 3,8 procenta. ČSÚ vychází u míry nezaměstnanosti z výběrového šetření pracovních sil, Úřad práce pak z počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání.