Růst cen v EU opět zrychlil, říjnová inflace dosáhla 4,4 procenta

Růst cen v Evropské unii poháněný zejména pokračujícím zdražováním energií v říjnu prudce zrychlil a nabral nejvyšší tempo od doby před finanční krizí z roku 2008. Meziroční míra inflace dosáhla 4,4 procenta, čímž převýšila zářijovou hodnotu o osm desetin bodu. Ve své závěrečné zprávě to dnes uvedl statistický úřad Eurostat.

V zemích eurozóny rostly ceny o 4,1 procenta, zatímco v září tam inflace činila 3,4 procenta. Růst cen tak již třetí měsíc v řadě výrazně překračuje dvouprocentní cíl Evropské centrální banky (ECB), která však výzvy ke zpřísnění měnové politiky odmítá.

Tempo zdražování energií, jehož dopady na obyvatele se snaží zmírňovat vlády většiny členských zemí, zrychlilo v říjnu na 23,7 procenta, zatímco v září šly ceny vzhůru o 17,6 procenta. Mírně se zvýšila i inflace u služeb, které meziročně zdražily o 2,1 procenta. Naopak u potravin, alkoholu a tabákových výrobků zdražování proti září o desetinu procentního bodu zpomalilo na 1,9 procenta.

Proti září se v desátém měsíci roku zvýšila hodnota inflace ve všech členských zemích sedmadvacítky. Vůbec nejrychlejší zdražování zaznamenaly východoevropské státy: Litva (8,2 procenta), Estonsko (6,8) a Maďarsko (6,6). V Česku podle Eurostatu vzrostly ceny o 4,8 procenta, na Slovensku o 4,4. Nejnižší inflaci hlásí Malta (1,4 procenta), Portugalsko (1,8) a Řecko (2,8).

Šéfka ECB Christina Lagardeová v pondělí připustila, že vyšší inflace se zejména kvůli narušeným dodavatelským řetězcům a vysokým cenám energií udrží déle, než banka původně čekala. ECB předpokládá, že by měla začít klesat v příštím roce a ještě v jeho průběhu se vrátit pod dvouprocentní hodnotu. Evropská komise či řada analytiků naproti tomu odhaduje, že inflace bude i příští rok nad dvěma procenty. ECB přitom odmítá výzvy, aby v rámci krocení inflace sáhla například ke zvýšení úrokových sazeb.

Související

Zdeněk Hřib Rozhovor

Pirát Hřib pro EZ o euru, školství i koalicích. Má jasno, s kým se spolupracovat nebude

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz nastínil, zda a za jakých podmínek by si jeho strana dokázala představit spolupráci s hnutím ANO, zhodnotil působení Pirátů ve vládě Petra Fialy a vyjádřil se i k možnosti budoucí koaliční spolupráce. Původně šlo o anketu určenou více stranám, odpověděli však pouze Piráti – i proto dostal jejich předseda prostor k podrobnějšímu představení postojů strany.

Více souvisejících

EUR EU (Evropská unie) inflace

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy