V Německu se po 14 letech zastavil růst zaměstnanosti, pandemie urychlila očekávaný vývoj

V Německu, které má zhruba 83 milionů obyvatel, v loňském roce pracovalo v průměru 44,8 milionu lidí. To bylo o 1,1 procenta méně než v roce předchozím. Ve srovnání s rokem 2018 to bylo o 76.000 lidí méně, respektive o 0,2 procenta.

V Německu se podíl výdělečně činných lidí zvyšoval nepřetržitě od roku 2007 a růst země vykázala i v letech 2008 a 2009 za celosvětové hospodářské a finanční krize. Ještě v roce 2019 růst počtu výdělečně činných dosáhl 0,9 procenta. Analytici nicméně očekávali brzké zastavení tohoto růstu, neboť potenciál zaměstnanosti se z demografických důvodů přiblížil svým limitům. Demografické změny se doposud dařilo kompenzovat vyšší zaměstnaností německého obyvatelstva a také příchodem zahraničních pracovních sil.

Největší propad v loňském roce vykázaly služby, kde počet výdělečně činných klesl o 281.000, respektive o 0,8 procenta. Ve službách byla nejvíce zasažena odvětví obchodu, dopravy a pohostinství, která přišla o 207.000 výdělečně činných lidí, naopak růst o 153.000 pozic vykázalo zdravotnictví, vychovatelství a veřejné služby. Celkem ve službách loni pracovalo asi 33,5 milionu lidí, uvádí statistický úřad.

Počet lidí bez výdělečné činnosti v Německu podle mezinárodně srovnatelných měřítek loni proti předchozímu roku vzrostl o 474.000 na 1,85 milionu. Počet zaměstnatelných lidí, což je součet výdělečně činných a nezaměstnaných, ve stejném časovém období vzrostl o 42.000 na 46,5 milionu, což odpovídá růstu o 0,1 procenta.