Lagardeová přiznala: Finanční trhy podcenily výsledek hlasování o brexitu

EuroZprávy.cz ČTK

EuroZprávy.cz , ČTK

27. června 2016 8:45, Aktualizováno 27. června 2016 9:32

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)
Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Foto: European Union

Washington/Peking - Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová uznala pochybení. Finanční trhy podle ní značně podcenily výsledek britského hlasování o odchodu z EU. Zároveň vyzvala politiky, aby co nejrychleji ukončili období nejistoty. Obnovu globální ekonomické důvěry žádá také Čína.

"Byl zde násilný, brutální, okamžitý masivní pohyb, kdy libra klesla o deset procent," prohlásila Lagardeová na fóru v Aspenu. Není ale podle ní důvod panikařit, protože centrální bankéři odvedli svoji práci a na trhu bylo dostatek likvidity.

Lagardeová rovněž upozornila, že to, jak trh bude reagovat nadále, bude záviset na krocích, které podniknou britští a evropští politici, aby se vypořádali s výsledkem hlasování a omezili nejistoty. "V tuto chvíli politici jak z Británie tak z Evropy drží tuto míru nejistoty ve svých rukou," prohlásila.

Politici by také podle ní měli spolupracovat s mnohostrannými institucemi, aby se lépe vypořádali s výsledky hlasování o brexitu.

"Referendum mělo zjevný dopad na mezinárodní finanční trhy. Jsme svědky rostoucí nejistoty ve světové ekonomice", řekl čínský premiér Li Kche-čchiang v rámci projevu na Světovém ekonomickém fóru ve městě Tchien-ťin na východě země.

Nezvykle přímé prohlášení čínského představitele, který jen zřídka komentuje záležitosti jiných vlád, odráží rozsah potenciálního dopadu ekonomických turbulencí v rámci EU po britském referendu.

EU je hlavním obchodním partnerem Číny. "Za těchto okolností potřebujeme společně zvládat problémy, posilovat důvěru a vytvářet stabilní mezinárodní prostředí," řekl Li Kche-čchiang. Podle jeho slov chce Peking vidět "jednotnou a stabilní EU" a "stabilní s prosperující Velkou Británii".

před 2 hodinami

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Související

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky

Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři

V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.
Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.

Více souvisejících

Christine Lagardeová ,  Brexit ,  Čína

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 3 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 8 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 10 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

V extrémním počasí se peče sto milionů Evropanů. WHO varuje před vážnými dopady veder na zdraví

Podle odhadů tiskové agentury AFP zažívá velká část evropského kontinentu mimořádně horké dny. Přesně devadesát čtyři milionů obyvatel Evropy musí čelit teplotám, které přesahují hranici 35 stupňů Celsia. Největší vlna veder přitom zasáhla Francii a Španělsko. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy