Městské divadlo Brno opět boduje v anketě o nejoblíbenější divadlo

Ve dvanáctém ročníku, ve kterém hlasovalo 579 diváků, vyvstávala jména umělců a inscenací, spojených se scénami Městského divadla Brno. Nejvíce diváky oslovily komedie Jméno v režii Petra Gazdíka a muzikál Ostrov pokladů, jež se spolu dělí o sedmé místo. Bez povšimnutí nezůstalo ani Pískání po větru, Skleněný pokoj, Johnny Blue, Král Lear nebo Splašené nůžky.

V kategorii oblíbených hereček zářily Markéta Sedláčková, která obsadila za roli Edith Piaf bronzovou příčku, o deváté místo se podělily Alena Antalová a Hana Holišová. V mužské kategorii pak bodovaly výkony Aleše Slaniny (trojrole v muzikálu Ostrov pokladů) a Petra Štěpána (hlavní role v dramatu Skleněný pokoj), ti obsadili šesté a sedmé místo. Divákům se také zalíbila práce Martina Havelky, Jiřího Macha, Petra Gazdíka nebo Boleslava Polívky.

A co říká a úspěchu Městského divadla ředitel Stanislav Moša? „Od 14. června 1945 naši kolegové a pak i my jsme rozradostňovali celé zástupy diváků...! Asi by šlo docela přesně spočítat, kolik těch diváků dohromady bylo, a počítalo by se v miliónech, ale ono to není tak moc důležité. Neboť pro nás je nejpodstatnější každý divák sám o sobě. (Trochu to zní jako reklamní slogan, ale na rozdíl od jiných, kteří se zaklínají různými méně srozumitelnými reklamními slogany v podobě formálních ...ismů, se u nás vskutku soustředíme na intimní a moudrou rozpravu mezi tvůrcem a každým jednotlivým divákem.) Už jsme se totiž dávno vymanili z iluze „budování společného štěstí". Vždyť štěstí je přece individuálním majetkem každého z nás. A umělecký zážitek? Zajisté se najdou takoví, kteří se dívají kolem sebe – „co na to ostatní..." a pak, mnohdy proti svému osobnímu dojmu, zaujímají názor nějakého „klubu", nebo „většiny", či „menšiny", nebo „partnera"... Naše divadlo se nikdy nesnažilo „jet" s nejrůznějšími aktuálně moderními proudy. Vždy jsme stavěli na prvé místo osobní svobodu tvůrce, který chce svobodně skrze svůj osobní divadelní názor vést dialog se svobodným divákem. A jsem přesvědčen, že společně se soustředěním se na to, aby se u nás na jeviště „dostali" jenom ti nejlepší z nejlepších, je to ten hlavní důvod, proč je o naše divadlo takový zájem v Brně, v České republice i v zahraničí, proč jsme léta divadlem „vyprodaným..."