Zemřel herec a divadelní režisér František Miška

František Miška začínal svou divadelní dráhu jako ochotník už v sedmnácti letech. Kvůli židovskému původu prošel za války Terezínem, Osvětimí a Buchenwaldem, odkud byl v roce 1945 osvobozen. Po válce pracoval už jako profesionální divadelník na scéně kladenského divadla. Postupně prošel Realistickým divadlem, Divadlem Státního filmu a nakonec natrvalo zakotvil v Městských divadlech pražských.

Jeho nejplodnější léta jsou spojena právě s Městskými divadly pražskými. Ztvárnil zde řadu hereckých rolí a dostal se i k režii, která se nakonec stala jeho hlavní činností. V šedesátých letech inscenoval několik kontroverzních her, v nichž uplatnil výrazný společenský přesah. Jejich uvádění zpravidla končilo zákazem z vyšších míst.

Svůj talent uplatnil i na zahraničních jevištích. V sedmdesátých letech se režijně uplatnil v Düsseldorfu, Wuppertalu, Hamburku, Münsteru, Bohu, Basileji a Paříži. Třináct let byl uměleckým šéfem divadla v Baden-Badenu.

Miška se hned po válce objevil i ve filmu. Svůj talent uplatnil ztvárněním několika zcela protichůdných postav – například v dramatu Muži bez křídel z roku 1946 hrál gestapáka, ve filmu Nadlidé ze stejného roku se naopak objevil v roli odvážného odbojáře. V průběhu dalších dvaceti let se objevil asi ve dvaceti filmových rolích. Od konce šedesátých let filmové nabídky přestal přijímat, protože se plně věnovat divadelní režii.

V loňském roce František Miška převzal z rukou ministra kultury Daniela Hermana ocenění Rytíře české kultury za umělecký přínos i své statečné občanské postoje. Miška zemřel v sobotu 11. února v 97 letech. Informovala o tom tisková mluvčí Ministerstva kultury.

„S panem Františkem Miškou odchází nejen velká, charismatická a temperamentní divadelní osobnost, ale také velkorysý, statečný člověk, vězeň nacistického režimu a enfant terrible režimu komunistického. Byl živoucí divadelní pamětí 20. století; i touto ztrátou celá česká kultura o mnoho přichází,“ uvedl k úmrtí divadelní legendy Daniel Herman.