Chlípný Hrušínský si utahuje z Freimanové

V penzionu pro vysloužilé operní umělce se setkává čtveřice, která spolu kdysi slavila úspěchy na pódiích. Jejich vztahy však kalí minulost, kterou někteří z vlastní paličatosti nechtějí hodit za hlavu, ačkoli poslední roky svého života jsou odkázáni jen na sebe navzájem.

Problémem minulosti je manželství Jean a Reggieho, ze kterého Jean utekla. Tenkrát měla dojem, že má důvod ze vztahu zmizet, ale dnes už partnerské vztahy hodnotí jinak, než za dob svého rozverného mládí.

Reggie, který v penzionu neustále svádí boj s pečovatelkou kvůli džemu, nakonec Jean odpustí, přestože ji vystát není příliš snadné. Na svojí velkolepou, i když krátkou kariéru Jean ne a ne přestat myslet a nahlas vzpomínat.

Celou atmosféru, která se nyní točí kolem dávného konfliktu, rozveseluje Wilfred, který si utahuje ze všeho a ze všech. S největší oblibou si tropí žerty z krapet pomatené Cissy, které adresuje chlípné poznámky, což Cissy z určitého důvodu nikdy nerozhodí.

Cissy přijde po návštěvě zahrady, kde obdivuje mužného zahradníka, s myšlenkou, která je olejem přilitým do ohně ve vztahu Jean a ostatních. Cissy chce na oslavách narození Giuseppe Verdiho po dlouhých padesáti letech znovu společně zapět kvartet z Rigoletta. Jean rozzuřeně nápad odmítne, což publiku lehce namyšlenou Jean ještě více oddálí.

Trojice se ji snaží přesvědčit, ale marně. Po dlouhé době však i přes své odmítnutí nápadu Cissy Jean získá sympatie naprosto všech, jak kolegů, tak diváků. Ač se to následující zdá nesmyslné, kvartet z Rigoletta začne čtveřice umělců intenzivně připravovat a na závěr si jej publikum může vychutnat v plné své kráse v působivém závěru představení.

Psali jsme: Kvartet zasloužilých bardů v čele se Švandovou skončí tam, kde nikdy skončit nechtěl  

Vše se odehrává mezi jednoduchými kulisami, které se rázem z hudebního salónku promění na dvě divadelní šatny, kde se operní zpěváci připravují na vystoupení a ve Wilfredově případě i komické doplnění kostýmu. Jako mávnutím kouzelného proutku se pak z šatny objeví kvartet na jevišti v záři reflektorů.

Britská komedie v nastudování herců Divadla Bez zábradlí má jiskru a spád, což je dáno skvělým obsazením i nastudováním režisérem Petrem Slavíkem. Ačkoli má hra nějaká temná místa, kterým se soubor nemůže vyhnout, drží-li se Harwoodova scénáře, většinu doby se divák při sledování hry baví.

Mnohdy je ovšem nutné býti krapet cynikem. Zvlášť tehdy, když začne perlit Wilfred, kterého hraje Rudolf Hrušínský tak, jako by mu role vilného staříka, který vymýšlí šaškárny od rána do večera, byla šitá přímo na míru.

Ostatně tak tomu je i u dalších tří herců. Pokud by člověk neměl tu čest se s herci setkat, pomalu by po zhlédnutí představení uvěřil, že je Zdeněk Žák (Reginald) protivný a Jana Švandová (Jean) namyšlená. Až tak se do svých rolí dokázali položit. A lehce popletenou seniorku Cissy si v podání Veroniky Freimanové pro její roztomilost jednoduše zamilujete.

Pokud budete mít příležitost někdy navštívit Divadlo Bez zábradlí, hru nelze než doporučit, neboť vás dokáže rozesmát a při odchodu z divadla se budete usmívat od ucha k uchu. Ovšem představení není vhodné pro ty, kteří nemají smysl pro humor, a ty diváky pokročilého věku, kteří nezastávají zásadu seniorského operního kvartetu NSL – „Nesmíš se litovat".

Premiéra hry proběhne v pondělí 28. dubna od 19 hodin v Divadle Bez zábradlí. Nejbližší reprízy jsou pak na programu 3., 6. a 14. května a 1. a 25. června.