Zkrachovalce musí usměrnit jedině anděl

Viliam Klimáček ve hře Ježíškova armáda – Aneb poslední křižácká výprava popisuje těžký život železničářů a jejich přátel, kteří před Vánocemi musí vyřešit zásadní problém – zrušení provozu na trati, na které pracují.

Vlaková průvodčí Marie (Kristýna Leichtová), suspendovaný strojvůdce Josef (Michal Slaný), posunovač vagonů Kašpar (Jakub Chromeček), přednosta stanice Melichar (Vilém Udatný) a výpravčí Baltazar (Jan Hofman).

Všichni se při poslední službě sejdou v nádražním bufetu, které je královstvím mladé Magdy (Hana Kusnjerová). Zde se společně utápí ve svém žalu a někteří i v alkoholu. Všichni jakoby ztratili smysl života.

Vedle pracovního problému se problémem ukazují být i jejich charaktery. Střetává se zde žárlivost, podlézavost, pokrytectví, vyhořelost a mnoho dalších prvků lidské osobnosti, které jsou nesnesitelné samy o sobě, co pak teprve ve chvíli, kdy nevíte, kde budete po víkendu pracovat.

Na jejich trápení se už nemůže koukat anděl (Jaromír Nosek), který se náhle zjeví na prahu bufetu. Na první pohled si skupinka utrápenců nemůže všimnout, že se jedná o božího vyslance. Zdá se jim jen jako exot – je upravený, vyjadřuje se spisovně a je oděný v pláštěnce.

Po výslechu, kterému je podroben, navrhne „od zítřka nezaměstnaným", aby připravili na Vánoce Betlém a vypravili se šířit radost a vánoční náladu po městech. Anděl doufá, že tím sami procitnou a srovnají si priority. Šestice se toho hned chytne, ale ukáže se, že provedení nebude jen tak – vyvstává totiž otázka, kdo koho bude představovat.

Například na roli Marie proběhne konkurz, který je na ostří nože. Jak se však později ukáže, souboj mezi Marií a Magdou není vyhrocený jen kvůli postavě Marie. Druhým problémem obsazení je postava Baltazara. Nikdo nechce být černý kvůli předsudkům ve společnosti, které však sami projevují o sto šest.

Nakonec se vše zadaří a parta vyráží do Vídně šířit poselství Vánoc. Neobejde se to však bez problémů. Ačkoli mám nutkání úžasnou inscenaci popsat, zároveň vás, koho tématika zaujala, nechci připravit o hromadu překvapení, která Ježíškova armáda přináší, když o hře nevíte téměř nic.

Na železnici často pracují lidé, pro které jsou vlaky a vše, co k nim patří, přímo srdeční záležitostí. I této skutečnosti si Klimáček všímá ve hře napsané přímo pro Divadlo Komedie. Přednosta stanice a výpravčí mají slzy na krajíčku v okamžiku, kdy v jejich stanici zastaví naposledy vlak.

Hra jakoby nebyla nepsaná jen pro Divadlo Komedie, ale i přímo na tělo hercům, kteří se v inscenaci objevují. Jejich podání je tak věrohodné, že nelze než se nechat unášet na vlně na vlně krapet hořké zábavy. Je třeba smeknout před režisérem Vojtěchem Štěpánkem, který se o celé provedení inscenace postaral.

Vše se odehrává v kulisách, které přesně vyzařují atmosféru nádražního bufetu či komerčních vídeňských Vánoc. Stejně autenticky působí i kostýmy od Jany Pospíšilové. Některé sice vypadají, že jsou z jiných her, ale ona za to nemůže. Tyto okamžiky jsou dány tím, jak naši železničáři improvizují při vytváření živého Betlému.

Nejbližší repríza hry Ježíškova armáda – Aneb poslední křížová výprava v Divadle Komedie proběhne v úterý 17. června.