Propojení „dnů včerejších a dnešních“ ve Slezském divadle v Opavě

Obyčejný den malého městečka pohledem amerického dramatika pojednává o každodenním životě, o životě, který bereme tak samozřejmě a který se ztrácí v nedohlednu tak rychle, že si mnohdy ani nestačíme uvědomit krásu všedních dní a jedinečnost každého okamžiku. A v podstatě je úplně jedno, zda se městečko jmenuje  Grover´s Corners či Opava, protože hra nabízí poetický pohled na zdánlivě „obyčejnou“ všednodennost dvou rodin a jejich dětí, které se do sebe zamilují a chystají svatbu… a pak přichází chvíle, kdy si hrdinka hry Emílie s hořkostí uvědomí, jak je život krátký a jak málo si ho vážíme.

A právě akcent na neopakovatelnost a krásu každého, byť zdánlivě nejobyčejnějšího života, oslava schopnosti zastavit se a vnímat svět a své blízké je poselstvím Wilderova příběhu, jenž se nás v dnešních časech dotýká dvojnásob.

Režisérem inscenace je umělecký šéf Polské scény Těšínského divadla Bogdan Kokotek: „Naše městečko“ je hrou o hledání štěstí, za kterým se vydáváme třeba do světových metropolí nebo indických svatyní, a ono je přitom – bez ohledu na to, kde se nacházíme – v každém dni našeho života, jen je ho potřeba zahlédnout. A co nejdřív, aby už pak nebylo pozdě," říká režisér.

Před premiérou poskytl malý rozhovor: 

Čím vás okouzlil text hry Naše městečko, že jste přijal nabídku režírovat ji v opavském divadle?

Vzrušujícím příběhem, jenž vypráví o věcech, které jsou v životě nejdůležitější a které v neustálém shonu za nevšedními zážitky často přehlížíme. Podle mého názoru je kouzlo této hry také v její jednoduchosti.

Čím vaše režijní pojetí okouzlí diváky?

Režijní pojetí při interpretování dobře napsané předlohy by mělo být velmi citlivé a s patřičnou dávkou pokory k dramatickému textu. Doufám, že diváky okouzlí především autorova myšlenka, kterou tato hra nese, a zajímavé herecké výkony.

Jste profesně režisér, režírujete na domácí Polské scéně Těšínského divadla, hostujete i v jiných českých divadlech. Postřehnete rozdíl mezi českým a polským herectvím? 

Rozdíl mezi českým a polským herectvím musíme hledat už v samotných základech a těmi jsou rozdílná tradice dramatické literatury v obou zemích. V Polsku jsou herci vychováváni na tradici romantické literatury a s nezbytnou dávkou patosu. V Čechách je to pak na „obyčejnější“ literatuře a s velkou dávkou smyslu pro humor. Ale také si myslím, že tyto rozdíly se pod vlivem německého divadla, jež je módní v obou krajích, v poslední době stírají. 

Jak dlouho jste působil na prknech opavského divadla?

Nastoupil jsem v srpnu 1968 a s malými přestávkami, kdy jsem působil ve Východočeském divadle Pardubice a v Klicperově divadle v Hradci Králové, jsem zde byl třicet let.

Po kolika letech se sem opět vracíte? 

Ač nerad, ale musel jsem odejít v roce 2004.

S jakými pocity přicházíte?

Dovolím si zacitovat francouzskou herečku Simone Signoretovou: Nostalgie už není tím, čím bývala.

Hodně se to tady změnilo?

Dá se říct, že ano. Kvůli zásahům zvenčí čítá soubor činohry už jen deset členů, v době mého působení nás bylo pětadvacet. Ale jsem rád, že divadlo tu stále je a hraje.

Co prozradíte o roli, kterou ztvárňujete v připravované inscenaci Naše městečko?

Malá, pěkná rolička, uvidíme, jaké budou požadavky pana režiséra.

Jak se těšíte na setkání s opavskými diváky?

To víte, že se po těch letech moc těším. V Opavě mají diváci své divadlo rádi, a proto jsem dvojnásob zvědav, jak tuto inscenaci přijmou.

Budete mít na premiéře trému? Trému… abych to kolegům nepokazil. (smích)

Thornton  Wilder: Naše městečkoPremiéra 15. září 2019, Slezské divadlo, OpavaHrají: Libor Olma, Martin Táborský, Ivana Lebedová, Daniel Volný, Beáta Hrnčiříková, Andrea Zatloukalová, Kostas Zerdaloglu, Hana Vaňková, Tereza Bartošová, Kryštof Malec, Jakub Georgiev, Pavel Zavadil, Jakub Stránský, František Štěpán, Kamila Srubková, Martin Valouch