Legendární Dead Can Dance v Praze nabídla průřez svou 40letou historií

Nadšenému publiku ústřední dvojice kapely Lisa Gerrardová a Brendan Perry spolu s dalšími hudebníky v rámci turné A Celebration - Life and Works 1980-2019 nabídla i novou píseň Dance of the Bacchantes z aktuálního alba Dionysus.

Na úvod koncertu vystoupil David Kuckhermann. Stálý člen koncertní sestavy Dead Can Dance je zároveň respektovaným sólovým hudebníkem, členem dalších hudebních těles a pedagogem. Za rok 2018 byl nominován na ocenění Grammy s albem Hiraeth v kategorii pro nejlepší desky stylu new age. Album natočil s Gerrardovou.

Téměř dvouhodinové vystoupení Dead Can Dance zahájila skladba Anywhere Out of the World z jejich alba Within the Realm of a Dying Sun vydaného v roce 1987. Na potemnělém jevišti se pak za doprovodu šestičlenné kapely střídali ve zpěvu Gerrardová oblečená do bílého roucha a v tmavém obleku vystupující Perry. Vedle známých písní jako The Wind That Shakes the Barley nebo The Carnival Is Over publikum aplaudovalo skladbě The Host of Seraphim, která byla použita v experimentálním dokumentárním filmu Baraka. Zazněla i Cantara dokumentující zálibu kapely v arabských hudebních motivech.

"Hudba je místo, kam se dá uchýlit. Je to oblast ochráněná od nudy a obyčejnosti. Je nevinná a je to místo, kde se můžete ztratit v myšlenkách, pamětech a komplikovanosti," uvedla před časem Gerrardová.

Dead Can Dance založili Perry, Gerrardová, Paul Erikson a Simon Monroe v roce 1981, krátce nato Perry a Gerrardová přesídlili do Londýna. Na jaře 1984 vydali eponymní debutové album a o rok později druhou desku nazvanou Spleen and Ideal, která dosáhla na druhé místo britského nezávislého žebříčku. Později se oba členové věnovali vedle Dead Can Dance svým sólovým projektům.

Tvorbu Dead Can Dance charakterizuje éterický hlas Gerrardové a hluboký baryton Perryho, které se proplétají na hranici mezi elektronickou a živou hudbou. Používají exotické nástroje, čerpají z minulosti i mimoevropských kultur ze Středního východu, Asie, východní Evropy, Středomoří i severní Afriky. "Pokud někdo chce pochopit, proč jsme si vybrali svůj název, musí přemýšlet o transformaci neživého v živoucí... Přemýšlet o procesech změn života ze smrti a smrti v život. Tolik lidí nepochopilo související symboliku a domnívalo se, že musíme být nějaké 'morbidní gotické existence'," uvedl k názvu kapely Perry.

V české metropoli Dead Can Dance dosud naposledy vystoupili před sedmi lety, krátce po obnovení své činnosti. Vyprodanému Kongresovému centru tehdy představili album Anastasis.