Čokoládu měla ráda už Magdalena Dobromila Rettigová

Mezi velice drahé komodity patřila v 19. století čokoláda. Tehdy byla k dostání jako lék u lékárníků, postupem času také v kavárnách a cukrárnách. Ženy z bohatších měšťanských vrstev si mohly dovolit čokoládu využívat ve svých kuchyních. Slavná Magdalena Dobromila Rettigová zařadila do své Domácí kuchařky v roce 1826 několik čokoládových receptů určených pro slavnostní chvíle.

Za časů Magdaleny Dobromily Rettigové se z čokolády nejčastěji připravoval nápoj, který byl spolu s kávou určen výhradně pro ty nejvyšší společenské vrstvy – byl totiž dost drahý. Recept na horkou čokoládu zaznamenala i Rettigová. Do kvalitní smetany se nestrouhalo několik tabulek té nejlepší čokolády a pomalu se vařila. Ke konci vaření se čokoláda zahustila vaječným žloutkem. Levnější (ale také méně chutnější) variantou byla čokoláda vařená ve vodě.

Z čokolády Rettigová připravovala sladké pokrmy. Její kuchařská kniha obsahuje hned několik předpisů na čokoládový nákyp. Ten s názvem moravský čokoládový nákyp se dělal takto:

„Pro 12 osob nech na kuthánku v půl žejdlíku smetany rozmočit 4 tabulky čokolády, dej k tomu 3 loty dobře otřených i se slupinami tlučených nebo strouhaných mandlí, a nech to hezky zvařit; potom to dej do hrnečku a tři to, vlej do toho znenáhla žejdlík dobré, sladké smetany, vraz do toho 10 žloutků, dej k tomu 4 loty tlučeného cukru, 3 loty na nudličky rozkrájené, v cukru nakládané, pomerančové kůry, s půl citronu drobně rozkrájenou kůru, 3 nebo 4 v cukru zavařené a na nudličky rozkrájené vlašské ořechy, dvě lžíce rumu nebo araku, a míchej tím půl hodiny, konečně do toho vmíchej sníh ze šesti bílků, vymaž formu máslem, vysyp ji strouhanou žemličkou, vlej do ni tu míchaninku a nech to v páře hodinu vařit, pak to postav na čtvrt hodiny do trouby, nebo na to dej uhlí na železné pokličce; lépe však, když se to rozdělí do menších forem, neboť se to lépe provaří. Toto jídlo stačí i pro 20 osob pročež se pro méně než 12 může dělat jen polovička.“

Ze smetany, nastrouhané čokolády a vaječných žloutků chystala Rettigová jakýsi sladký pudink, který dochucovala vanilkou. To tedy také nebyla levná záležitost. Rettigová tento dezert nazývala rosolem. Podobně, jen s větším množstvím žloutků, připravovala lahodný čokoládový krém. Čokoládový krém s rýží se pak podobal dnešní rýžové kaši, do níž kromě rýže a čokolády patřila sladká smetana, máslo, vaječné žloutky, pomerančová kůra a vanilka.

Za dob Rettigové se také těšily oblibě zákusky, jako byly čokoládové věnečky, čokoládový dort s mandlemi nebo mramorový dort s kousky čokolády a pistácií. Čokoláda patřila i do zvláštního zaječího dortu:

„Dej na velkou hladkou mísu půl libry tlučeného prosátého cukru, vraz do něho šestnáct žloutků, a tři to přes čtvrt hodiny, pak dej k tomu dvanáct lotů dobře utřených, strouhaných naloupaných sladkých mandlí, 4 loty drobně rozkrájeného citronátu a 4 loty pomerančové kůry, trochu tlučeného hřebíčku a půl lotu skořice, jednu tabulku strouhané čokolády, jednu lžíci do hněda usušeného, tlučeného a prosátého žitného chleba, a tři to pospolu celou hodinu, posléz do toho lehce zamíchej ze sedmi bílků tuhý sníh, vymaž zajícovou formu převařeným máslem, prosyp ji strouhanou žemličkovou kůrkou, vlej to do ní a nech to zvolna péct; pak zajíce vyklop, a když vystydne, pomaž ho všude bílým citrónovým ledem, prostrkej ho všude na nudličky rozkrájenými mandlemi, jako by byl špikovaný, a nech ho ještě ve vlažné troubě oschnout.“