Alžběta Lidmila a zámek Nový Stránov aneb život ženy v 17. století

Mnoho lidí, především žen, si dodnes uchovává naivní představu o statečných rytířích, sličných dámách a pohádkovém životě na zámku. Dobové prameny však ukazují jinou, méně romantickou realitu. Jak vypadal život žen v raném novověku a jak ony samy braly svůj úděl?

O tom, jak žili lidé, konkrétně ženy, v pozdním středověku a raném novověku, ví současní historici poměrně dost. Právě v této době totiž narůstá množství autentických textů různého druhu, které zvedají pomyslnou oponu neznáma a vrhají tak světlo na tehdejší každodenní život. Asi nejlepšími prameny, myšleno tím zdroji informací, jsou dopisy, deníky či paměti. Některé z nich se dnes dočkaly i knižního zpracování, například korespondence Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho ženy Polyxeny Lobkovické z Pernštejna.  

Skvělou sondou do života ženy jsou nepochybně dochované rodinné paměti Alžběty Lidmily, též knižně zpracované. Její výpovědní hodnota je o to cennější, jelikož v 17. století ještě nebylo zcela zvykem, aby si ženy pořizovaly paměti.

Její doba nebyla zrovna nejšťastnější. Narodila se v roce 1639 v době probíhající třicetileté války. Jejím otcem byl Rudolf Tycho Gansneb Tengnagl z Kampu a na Šádově Lhotici. Ve věku 18 let se Alžběta Lidmila rozená Tengnaglová provdala za Rudolfa Adama z Lisova a na Novém Stránově. Ač jméno jejího manžela zní domácky, ve skutečnosti rod, původně znějící Lissau, pocházel z Braniborska. V českých zemích se jeho příslušníci usadili až během 17. století.

Alžběta Lidmila odešla se svým manželem z Prahy, kde předtím nejčastěji pobývala a společně se usadili na zámku Nový Stránov. Právě odsud pochází mnohé její zápisky. Vedle snahy o zachycení rodové historie, kde odkazovala na svého slavného předka Tychona Braheho, vepsala Alžběta do řádků svých pamětí všechny důležité události v jejím životě.

Manželství Alžběty a Rudolfa bylo dle dobové normy dohodnuto jejich rodiči. Sama Alžběta píše, že nebyli předtím zamilováni a vyjádřila přání, aby jim Bůh dal lásku, jelikož se v manželství láska pěstuje. Zdá se, že její přání bylo vyslyšeno. Na svou dobu se jednalo o harmonické a také dlouhé manželství. Trvalo 28 let. Alžběta ve svých zápiscích popsala jak samotnou svatbu a život se svým manželem, tak svou roli ženy a manželky. Sama vnímala, že jejím hlavním údělem bylo rodit děti.

Ve svých pamětech psala u každého narozeného dítě v jaký den a hodinu se narodilo, dokonce i v jakém znamení. Tato informace pro ni byla zřejmě důležitá. Ostatně tehdy bylo v módě sledovat hvězdné konstelace apod. Pečlivě si poznamenávala i jména porodních bab. Na řádcích nejednou oceňovala jejich služby. Možná nečekaně popisovala i průběh samotných porodů, včetně bolestí. Porodů si ostatně Alžběta užila dost. Celkem svému manželovi porodila dnes neuvěřitelných patnáct dětí. Bylo to deset dcer a pět synů. V těhotenství a šestinedělí tak strávila zhruba 160 měsíců, čili více než třináct let.

Do pamětí zaznamenala i důvody, proč se rozhodla pro daná jména svých dětí. Především se jednalo o jména předků, světců, ale i panovníků. Například prvorozený syn se jmenoval Jan Václav František, avšak doma to byl Honc Venclíček, zatímco Anna Barbora slyšela doma na Annu Babrle.  

Důležitou součástí jsou též zprávy o křtu. Křest byla velmi důležitá. Rodiče se báli, že nestihnou pokřtít své děti a ty tak nepůjdou do nebe, ale do limbu. Nepokřtěné děti se pohřbívaly za hřbitovní zdí. Sama Alžběta například zmiňuje, že jedno z jejích dětí se musí rychle pokřtít, jelikož bylo slabé na umření. Křest se nemohla provázet tam, kde žena porodila, jelikož to bylo nečisté místo. Je tu uvedeno, kdo byl kmotr. Bylo populární, že se brali neurození kmotři, například žebráci, ale jinak šlo o zajištění dítěte. Psala si i přání ohledně křtu, například přání nad ochranou dítěte.

Byť nemluví o prvním přijímání, bylo tehdy důležité. Byla to však taková samozřejmost, že nestála za zmínku. Naopak zachycuje biřmování svých dětí. Mnoho z nich se však dospělosti nedožilo.

Celý život Alžběty se točil kolem jejich dětí, které představovaly podstatu bytí ženy nejen v novověku. Alžběta srdceryvně zaznamenala smutek nad jejich ztrátou, stejně jako později nad ztrátou svého manžela. Sama se dožila devětapadesáti let. Nový Stránov byl v držení jejích potomků až do roku 1794.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie hrady a zámky zajímavosti ženy středověk

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy