Klášter Louňovice: Smutná připomínka husitských válek. Na jeho zkáze se podílel i Žižka

Nevelká obec Louňovice pod Blaníkem se nachází ve Středočeském kraji jižně od Vlašimi. Již pod staletí leží ve stínu pod památnou horou Blaník nad břehy řeky Blanice. Ač patří mezi méně známé lokace, ve středověku patřila k nejdůležitějším v okolí. Místní klášter se stal nejen výchozím bodem kolonizace zdejšího kraje, ale i centrem vzdělanosti a umění.

Nejstarší dějiny městyse Louňovice pod Blaníkem, který leží na jihu benešovského okresu, jsou úzce spojeny s osudy ženského premonstrátského kláštera. Dnes bychom však pozůstatky kláštera hledali jen velice těžce. Během husitských válek byl vypálen a zřejmě z větší části zničen.

V historických dokumentech lze nalézt jméno obce pod názvem Lúňovice či Lunovice. Podle starších badatelů se toto pojmenování odvozuje od situování obce mezi dvěma vrchy, konkrétně Malým a Velkým Blaníkem, tedy v jejich lůně. Názvy dominantních vrchů, stejně jako řeky – Blanice, poukazuje na to, že v okolí bývaly blata, tedy různé podmáčené louky a mokřady.

Archeologické nálezy v blízkém okolí podél řeky Blanice ukazují osídlení již v pozdní době hradištní. Že bývala řeka Blanice důležitou spojnicí mezi středními a jižními Čechami, podél níž vedla obchodní stezka, lze soudit podle existence starších osad a hradišť, jako bylo například Hradiště u Vlašimi či Chýnov.

K významnější kolonizaci oblasti Podblanicka, tedy okolí obou Blaníků, začíná až během 2. poloviny 12. století. Hlavní podíl na tom měl nově vzniklý louňovický klášter, který byl založen premonstráty v roce 1149. Stalo se tak ve stejném roce, kdy se premonstráti usadili v želivském klášteře, který byl s louňovickým do jisté míry spřízněn. Louňovický klášter totiž vznikl na přání želivského opata Gotšalka. Zakladatelem byl řádový bratr a lékař Jindřich.

Klášter byl osazen premonstrátkami z německého Dünnewaldu a později k nim přibyly i řeholnice českého původu. Brány kláštera byly otevřeny svobodným dívkám šlechtického původu, které se chtěly stát řádovými sestrami. Prvním představeným v Louňovicích byl opatem Gotšalkem jmenován převor Petr. O jeho počátcích ve 12. století jsou dochovány písemné zprávy v Jarlochově kronice.

Klášter sehrál důležitou úlohu v hospodářském a kulturním zvelebení Podblanicka. Během příštích staletí byla díky němu kolonizována a značně zkultivována poměrně rozsáhlá oblast. V těsném sousedství kláštera již na počátku vznikla osada, napojená nejspíše nejen na klášter, ale též na zmiňovanou dálkovou cestu. Klášter se též zasloužil o založení několika dvorů a osad v okolí, které často dozdobily sakrální stavby v podobě románských kostelů, respektive rotund. Nejkrásnější a nejzachovalejší jsou dodnes například v Libouni či v Pravoníně.

Zkáza pro vzkvétající louňovický klášter přišla v období husitských válek. Již na jejích počátku byl v roce 1420 dobyt a vypleněn. Na jeho zkáze se podílel i slavný husitský vojevůdce Jan Žižka. Louňovice následně připadly Táboru. Jaké byly osudy samotného kláštera, není jasné. Je ovšem možné, že jeho areál byl částečně využit jako refugium, tedy malá lokální pevnost.

V majetku města Tábor byly Louňovice až do roku 1547, kdy o ně táborští přišli konfiskací majetku Ferdinandem I. jako následek jejich nezdařeného odboje. Ve druhé polovině 16. století se Louňovice dostávají do šlechtického majetku, konkrétně rodu Skuhrovských. První z nových pánů, Oldřich, nechal nejspíše v místech bývalého klášterního probošství vystavět své sídlo v podobě pozdně gotické tvrze. Jeho nástupci pak nechali počátkem 17. století tvrz přestavět na zámek se čtyřmi nárožními věžemi. V této podobě se zámek v základní podobě dochoval dodnes.

Je zřejmé, že tehdy bylo využito stavebního materiálu ze zaniklého kláštera, který postupně rozebírali též místní pro stavbu svých domů. Podoba kláštera tak není známa. Písemné zprávy o podobě konventu jsou velmi stručné. Na jejich základě lze konstatovat, že jádro kanonie s kostelem Panny Marie a konventem ohrazené klausurní zdí bylo odděleno od budovy probošství. U západní brány do areálu kanonie stával farní kostel sv. Václava. Vznikl snad až v první polovině 14. století, neboť pod ním byly archeologicky zjištěny starší objekty a hroby a je zřejmě totožný s dnešním kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který stojí na náměstí naproti zámku.

Související

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

historie klášter architektura Církev

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 38 minutami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy