Historie českých hradů a zámků: Které u nás byly jako první zpřístupněny veřejnosti?

Proslulá muzea a galerie vítají své návštěvníky již desítky, ba dokonce stovky let. Je však nutné si uvědomit, že základy muzejních sbírek tvořily především původní soukromé sbírky panovníků či šlechticů. Přitom i oni sami otvírali dveře svých sídel návštěvníkům, aby se i jiní mohli podívat na unikátní exponáty sbírané po staletí dávnými předky. Kdy a jaké hrady a zámky u nás byly otevřeny veřejnosti?

Jedním ze symbolů naší státnosti je jistě Národní, původně Vlastenecké muzeum v Praze. Dnes je budova muzea jednou z ozdob Prahy, především Václavského náměstí.

Historie muzea je dlouhá a sahá až do roku 1818. U zrodu stáli zástupci tehdejší české akademické veřejnosti a především šlechty, kteří také dohromady vytvořili základy muzejních sbírek, původně vystavených ve Šternberském paláci. Jmenujme například Kašpara Maria ze Šternberka, paleontologa světového významu, který muzeu daroval své paleontologické sbírky a evropský herbář, hraběte Josefa Krakovského z Kolovrat, který věnoval svou knihovnu ze zámku v Březnici se stovkou středověkých iluminovaných rukopisů, či hraběte Františka z Hartigu, z jehož sbírek pocházelo 600 vycpaných zvířat.

Budova Národního muzea vznikla až v roce 1891. Je nutno dodat, že se nejednalo o nejstarší muzeum u nás. Tím bylo Slezské zemské muzeum, založené už v roce 1814. Tuzemská muzea však zdaleka nepředčila jiná světová muzea, například Britské národní muzeum, které vzniklo v polovině 18. století, či muzeum v dánské Kodani z roku 1807.

Jak už ale bylo zmíněno v úvodu, četné sbírky pocházely od mecenášů ze šlechtických rodin. Právě šlechta v dané době otvírala určité části svých aristokratických sídel, aby umožnila návštěvníkům nahlédnout do starobylých prostor hradů a zámků. Nabízela jim prohlídku nejen svých sbírek s exotickými či unikátními exponáty, ale také možnost nahlédnout do sálů se staletou historií, kudy procházela historie.

Nejinak tomu bylo na počátku 19. století v českých zemích. Mezi nejstarší zpřístupněné hrady a zámky u nás patří severočeský Frýdlant. Jeho majiteli byli od časů Třicetileté války Gallasové, později Clam-Gallasové. Ti také dali celému areálu, který tvoří původní hrad ze 13. století a mladší zámek, dnešní neorenesanční podobu. Ta vznikla ve 2. polovině 19. století.

Poslední generace majitelů z rodu Clam-Gallasům patřily k osvíceným členům tehdejší společnosti. I to vedle skutečnosti, že jejich frýdlantský zámek vlastnil už v té době populární Albrecht z Valdštejna, vedlo v roce 1801 k jedinečné události – k otevření nejstaršího hradního muzea ve středních Evropě.

Muzeum zabralo de facto celý původní středověký hrad, zatímco majitelům zůstal k dispozici celý dolní zámek a přilehlé budovy. Návštěvníci mohli obdivovat například původní zbrojnici se sbírkou zbraní, postupně doplňovanou. Nacházely se zde i historické portréty a dobový nábytek. Z dalších sbírek uveďme například sbírku oděvů zaměstnanců, též postupně rozšiřovanou.

Především během 2. poloviny 19. století a na počátku 20. století přibývaly další hrady a zámky, které postupně otvíraly dveře veřejnosti. Například východočeský zámek Náchod přivítal návštěvníky již v sedmdesátých letech 19. století, kdy jej vlastnila rodina Schaumburg-Lippe. Návštěvníci tehdy mohli vidět devět zámeckých pokojů vybavených nejcennějšími předměty, které upomínaly především na slavné období, kdy na zámku žila rodina Piccolominiů.

Některé zámky, respektive hrady, byly na přelomu 19. a 20. století při náročných staveních úpravách, označovaných za rekonstrukci, přímo přizpůsobovány, aby sloužily jako muzea. Krásným příkladem je moravský hrad Bouzov. Ten nechal Evžen Rakousko-Těšínský, velmistr Řádu německých rytířů, kteří tehdy hrad vlastnili, náročně přestavět v historizujícím duchu, přičemž podstatná část hradu byla následně zpřístupněna veřejnosti jako muzeum a vizitka Řádu německých rytířů.

Hrady a zámky ale brzy na to otevřel návštěvníkům i nově vzniklý Československý stát. Jmenujme například zámek Konopiště, který byl po konfiskaci zámku v roce 1921 obratem zpřístupněn veřejnosti. K velkému zpřístupňování památek, nejen hradů a zámků, pak došlo až po roce 1945, respektive na konci 40. a během 50. let 20. století. Tyto skutečnosti už se ale nesly zcela v jiném duchu, především politicky, ideově a společensky motivovaném.

Související

Více souvisejících

hrady a zámky historie muzea turistika zámek Frýdlant Hrad Bouzov

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy