Sucho netrápí jen Česko. Okolní státy jsou na tom ještě hůř

InterSucho je projektem Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Mendelovy univerzity v Brně a slouží zemědělcům, kteří mohou díky předpovědím a popisu aktuálního stavu lépe plánovat činnost.

"Loni v dubnu jsme zaznamenali velké sucho nejen v Česku, ale také v Polsku, Německu a na Slovensku. V květnu se situace zlepšila, v červnu se však sucho začalo projevovat znovu. Rozšířilo se i do Rakouska, Itálie a Francie a podepsalo se na nižších výnosech plodin," řekl Hlavinka.

V Německu dokonce sucho odstartovalo diskusi, zda je zemědělský sektor dobře nastavený na současné podmínky, pokud potřebuje extrémní kompenzace za zničenou úrodu, uvedl Hlavinka.

Vědci se snaží upozornit na to, že primárně může za problémy v krajině s nedostatkem vody právě klimatická změna. "Nejde jen o problém české krajiny s velkými lány, ale bez vody dopadne podobně i krajina s malými políčky v Rakousku i jinde," řekl Hlavinkův kolega Zdeněk Žalud. Dodal však, že především v erozně ohrožených oblastech se velké lány ekonomicky vyčerpaly a nemají opodstatnění kvůli odnosu ornice.

Na portálu intersucho.cz se lze podívat, jak vypadá aktuální situace v okolních státech a z barev na mapě je zřejmé, že například v Německu, ve velké části Polska či v Maďarsku je situace se zásobou vody v půdě ještě horší než v Česku.

Pomalu to začíná být vážné, neboť čas na nasycení půdy do začátku jara se krátí. Naopak, lokalit s extrémní odchylkou vody v půdě, zvláště v Čechách, stále přibývá. A to dokonce i v povrchové vrstvě (malá mapa vpravo nahoře). pic.twitter.com/39aWNyXYl1

Vědci nemají informace o tom, jak četné jsou v okolních státech srážky, ale dokážou určit míru sucha podle zásoby vody v půdě či podle kondice vegetace.

Podle dlouhodobých modelů se předpokládá postupně úbytek srážek v jižní polovině Evropy a naopak přibývání srážek v severní polovině. Pro Česko i okolní regiony, které jsou na pomezí těchto oblastí, to znamená vyšší variabilitu počasí i srážek, tedy možnost jak dlouhých období sucha, tak vlhčích období. Již dlouho vědci připomínají, že přibývá extrémních výkyvů počasí.

Sucho však může mít v Česku horší ekonomický dopad proti státům jižní Evropy. "Některé pozemky se tam už vzhledem k dlouhodobému suchu intenzivně neobhospodařují, zatímco u nás se hospodaří intenzivně," řekl Hlavinka. Kvůli měnícímu se klimatu už to však všude nepůjde. Již dříve Hlavinkovi kolegové zmínili, že například na jižní Moravě nebude mít ekonomický smysl některé pozemky obdělávat a bude lepší je zatravnit nebo dokonce zalesnit. "Je tady prostor pro adaptační opatření," uvedl Hlavinka.