Český vynález, který dobyl svět. Hromosvod není jen tyč na střeše, zachraňuje životy

Při bouřce se nejbezpečněji cítíme doma nebo v autě. Víme totiž, že tam je jen malá pravděpodobnost, že by se nám něco mohlo stát. V případě auta by totiž elektrický výboj sjel po karosérii, pokud by naopak blesk zasáhl dům, byl by stažen hromosvodem. To nám dává pocit bezpečí a jistotu, že se nám ani při nejsilnějších bouřkách nemůže nic stát.

Historie hromosvodu, správněji bleskosvodu, protože škodu nedělá zvuk hromu ale elektrický výboj, se datuje až do 18. století. 7. prosince 1776 byl na střeše vyšehradské zbrojnice instalován první hromosvod v Praze. Nebyl to ale první hromosvod v českých zemích.

Za jeden z prvních bleskosvodů je možné považovat ten, který v roce 1775 umístil na zámku hrabat Nosticů v Měšicích u Prahy profesor pražské univerzity Josef Klinkoš. Uzemněná tyč s hrotem, vyrobená podle vzoru Benjamina Franklina, "sjíždějící blesk zachycovala a k zemi přiváděla, aby budova bez pohromy zůstala".

Zhruba ve stejné době jako Franklin své pokusy s lapáním blesků prováděl Prokop Diviš, který je považován za vynálezce hromosvodu. Jeho "povětrnostní stroj" na odsávání elektřiny z mraků, který vztyčil 15. června 1754 na své faře v Příměticích u Znojma, podle sedláků rozháněl mraky, zavinil neúrodu a sucho. Rozlícení farníci proto na jaře 1760 zařízení rozbili.

Hromosvod funguje na principu, který zná každý z nás. Jde o nejvyšší objekt na budově, který má zachytávat blesky a svádět je do země. Mezi zemí a bouřkovým mrakem totiž může během bouřky vzniknout rozdíl elektrických potenciálů a dojde k elektrickému bleskovému výboji v místě, kde vzduchová vrstva mezi zemí a mrakem je nejtenčí. Proto bývají bleskem zasažena vyvýšená místa, zejména stromy nebo právě budovy.

Hromosvod této zákonitosti využívá a ve své podstatě jde o elektricky vodivý předmět umístěný ve výšce nad chráněným objektem a spojený se zemí. Tím, že je hromosvod umístěn nad chráněný předmět, zvyšuje pravděpodobnost, že blesk zasáhne hromosvod, který jej bezpečně svede do země.

Moderní bleskosvody jsou do jisté míry schopné blesku předcházet. Objevily se před zhruba třiceti lety a fungují na principu elektronického zařízení, které je zabudované v jímači se včasnou emisí výboje. Reaguje s předstihem pár desítek milisekund na vznikající hlavní větev bleskového výboje a vyšle vlastní výboj, který se s přírodním bleskem spojí a tak ho zneškodní. Uvádí se, že tyto bleskosvody ochrání prostor o průměru až několika stovek metrů - na rozsáhlé stavbě tak místo celého lesu klasických hromosvodů můžou být jen jeden či dva nového typu.

Těmto typům hromosvodů se říká PDA a používají se na objektech, kde z nějakých důvodů není možné vést svod hromosvodu do země. Často jej proto lze najít na památných objektech. Současné zákony jeho používání nezakazují a všechny moderní testy navíc prokázaly účinnost tohoto typu hromosvodů.