Mezi příznaky dlouhého covidu najdeme nižší sexuální apetit či vypadávání vlasů

Snížený sexuální apetit, halucinace či vypadávání vlasů. To jsou podle nové studie některé z širšího souboru dlouhodobých příznaků u lidí, kteří prodělali covid-19, ale nebyli hospitalizováni. Informoval o tom zpravodajský server The Guardian.

Už dlouho je známo, že mezi nejčastější příznaky v týdnech a měsících po nákaze koronavirem patří ztráta čichu a dušnost. Na seznamu dalších běžných příznaků covidu-19 je například únava, vyrážka a mozková mlha.

Nyní se vědcům podařilo prokázat, že lidé s dlouhodobým covidem často pociťují "extrémně širokou" škálu příznaků, včetně méně známých vedlejších účinků, jako je amnézie a neschopnost vykonávat známé pohyby nebo pokyny.

Zjištění publikovaná v odborném časopisu Nature Medicine potvrzují to, co mnozí pacienti opakovaně říkají svým lékařům, rodině, přátelům a kolegům od začátku pandemie před více než dvěma lety.

Ze studie Birminghamské univerzity vyplývá, že škála příznaků se dá dělit na respirační potíže, psychické a kognitivní problémy, a pak na širší škálu ostatních symptomů.

Kromě toho, že vědci zaznamenali širší soubor příznaků, identifikovali také klíčové skupiny a druhy chování, které vystavují lidi zvýšenému riziku vzniku dlouhého covidu.

Jejich zjištění naznačují, že větší riziko dlouhého covidu hrozí ženám, mladším lidem a osobám z černošské, smíšené nebo jiné etnické skupiny. Lidé z chudších vrstev, kuřáci a lidé s nadváhou nebo obezitou byli také častěji spojeni s přetrvávajícími příznaky.

"Tento výzkum potvrzuje to, co pacienti říkali lékařům po celou dobu pandemie - že příznaky dlouhého covidu jsou velmi široké a nelze je plně vysvětlit jinými faktory, jako jsou rizikové faktory životního stylu nebo chronické zdravotní potíže," uvedl hlavní autor studie, docent klinického lékařství na Birminghamské univerzitě Shamil Haroon. "Příznaky, které jsme identifikovali, by měly pomoci lékařům a tvůrcům klinických směrnic zlepšit hodnocení pacientů s dlouhodobými následky covidu-19 a následně zvážit, jak tuto symptomatickou zátěž nejlépe zvládnout," dodal.

Studie zjistila, že lidé, kteří byli pozitivně testováni na koronavirus, uváděli po 12 týdnech od počáteční infekce mnohem častěji 62 příznaků než ti, kteří se virem nenakazili.

Výzkumníci analyzovali anonymizované elektronické zdravotní záznamy 2,4 milionu lidí v Británii spolu s týmem lékařů a výzkumníků z celé Anglie.

Anuradhaa Subramanianová, která rovněž působí na Birminghamské univerzitě a podílela se na studii, uvedla: "Obzvláště zajímavé jsou naše analýzy údajů o rizikových faktorech, protože nám pomáhají zvážit, co by mohlo být příčinou nebo přispívat k dlouhému covidu."

"Ženy mají například větší pravděpodobnost výskytu autoimunitních onemocnění. Když v naší studii vidíme zvýšenou pravděpodobnost výskytu dlouhého covidu u žen, zvyšuje to náš zájem o zkoumání, zda zvýšené riziko u žen může vysvětlovat autoimunita nebo jiné příčiny. Tato pozorování nám pomohou lépe se zaměřit na to, co může být příčinou přetrvávajících příznaků po infekci, a jak můžeme pomoci pacientům, kteří je pociťují," dodala Subramanianová.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) výzkum

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy