Pandemie koronaviru zabíjí i nepřímo, spočítali vědci. Problém se týká i Česka

Koronavirová pandemie zabíjí i mnoho nenakažených lidí. Vyplývá to ze studie vědců z londýnské univerzity Imperial College na základě dat ze dvou desítek zemí včetně České republiky. Mezi příčinami je podle expertů i zhoršená lékařská péče v pandemických podmínkách nebo i méně zdravý životní styl.

Ve sledovaných zemích zemřelo během první vlny covidové pandemie od poloviny února do konce května o 206.000 lidí více, než je obvyklé. S virem SARS-CoV-2 přitom zemřelo 167.000 lidí, ostatní se stali oběťmi doprovodných okolností, soudí vědci.

Sledovanými zeměmi byly Rakousko, Austrálie, Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Anglie a Wales, Finsko, Francie, Maďarsko, Itálie, Nizozemsko, Nový Zéland, Norsko, Polsko, Portugalsko, Skotsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a Švýcarsko.

Mezinárodní vědecký tým v čele s Majidem Ezzatim počítali výkyvy ve smrtnosti s pomocí 16 matematických modelů a výsledky zveřejnil v časopise Nature Medicine.

Počet zemřelých v důsledku doprovodných okolností pandemie je podle vědců přibližně tak vysoký jako celkový počet obětí rakoviny plic ve sledovaných zemích za celý rok. Mezi těmito oběťmi bylo 106.000 mužů a 100.000 žen.

Příčinami nepřímých úmrtí jsou například horší lékařská péče u jiných nemocí a úrazů, ztráta sociálních kontaktů, zaměstnáni a příjmů, kriminalita a domácí násilí, zvýšená spotřeba tabákových výrobků, alkoholu a drog i špatné stravovací návyky.

Když se sečtou počty mrtvých ve všech zkoumaných zemích, je počet dodatečných úmrtí o 23 procent vyšší než je počet těch, které lze přičíst samotnému koronaviru. Ve Španělsku činí tento rozdíl dokonce 69 procent a v Itálii 46 procent.

V Česku, Bulharsku, Maďarsku, Austrálii a na Novém Zélandě nebyla zaznamenána zvýšená celková úmrtnost, ba naopak. V těchto zemích ve sledovaném období dokonce zemřelo pravděpodobně méně lidí, než by tomu bylo bez pandemie.

Jako možná vysvětlení experti uvádějí menší počet nakažených chřipkou a dalších onemocnění dýchacích cest díky protiepidemickým opatřením nebo nižší počet dopravních a jiných nehod či násilných činů.

Propočty jsou statisticky nejisté zejména ve státech s nízkými počty přímých a nepřímých obětí pandemie. Mezi takové patří i Česká republika.

Experti připouštějí, že je obtížné vysvětlit velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Pravděpodobně však podle nich jde o souhru různých faktorů, jako jsou například celkový zdravotní stav obyvatelstva, sociální podmínky, reakce rozhodujících osob nebo stav zdravotnictví.

Související

Více souvisejících

zdraví Vědci Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy