Akademie věd ČR (AV) se chce v následujících letech zaměřit na přenos znalostí a technologií do praxe. ČTK to v rozhovoru řekla předsedkyně AV Eva Zažímalová. Podle předsedkyně je také nutné odstranit nynější legislativní překážky, které akademickým pracovištím komplikují zřizování start-upů a spin-off společností.
"Chceme se opravdu hodně věnovat transferu znalostí a technologií. A chtěli bychom to uchopit trochu systémověji. Ale narážíme na spoustu problémů, a to především v legislativě,“ řekla.
Podle Zažímalové nyní na aplikovaném výzkumu spolupracují téměř všechny ústavy akademie. Podotkla, že základní a aplikovaný výzkum nelze zcela oddělit. "Chtěli bychom více konzultovat s relevantními institucemi, které jsou blíže k průmyslu, protože ony mají trochu jiný úhel pohledu. A teď jde o to, abychom si vzájemně porozuměli," uvedla.
Ohledně právních překážek poukázala na tři hlavní okruhy problémů. "Není jasně definovaný konflikt zájmů. Druhá věc je, že určité typy legislativy a normy nejsou vytvářeny v kontextu s daným prostředím. Někdy si i vzájemně odporují," řekla.
"A za třetí uvedu konkrétní příklad. Zákon o veřejných výzkumných institucích říká, že pokud instituce generuje nějaké peníze svojí vědeckou činností, například z licencí na patenty, musí ty peníze investovat zpátky do výzkumu. To je v pořádku, má to však velké ale. Pokud chcete založit spin-off nebo start-up a dělat výzkum typu, že někdo něco vymyslel a vy chcete zkoušet jestli to může fungovat v průmyslové aplikaci, je to už svého druhu rizikový kapitál. A to podle striktní interpretace zmíněného zákona nemůžeme dělat," uvedla.
S problémy se tak podle ní nedávno potýkal třeba Ústav organické chemie a biochemie (ÚOCHB) AV v počátku spolupráce s Evropským investičním fondem. "Ústav to řešil tak, že založil dceřinou společnost plně vlastněnou ÚOCHB. Ta vytvořila další společnost a vložila do ní peníze, aby mohla být partnerem fondu a podporovat vznikající startupy a spin-offy. A obratem na ně přišlo trestní oznámení, že toto nesmějí dělat, protože musí investovat peníze zpátky do výzkumu," řekla. Podle ní je tak nutná změna legislativy.
ÚOCHB nezaložil zmíněnou společnost nyní, ale už v roce 2009 jako komerční společnost zajišťující služby v oblasti transferu technologií. Vzhledem k jejím úspěchům si společnost mohla dovolit vložit finanční prostředky do Evropského investičního fondu, a to zcela v souladu se zákony. Podané trestní oznámení proto police odložila jako neopodstatněné a ke stejnému závěru dospěl nezávisle i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Zažímalová také doufá, že nově vznikající vláda podpoří růst peněz na rozvoj výzkumných organizací. V koaliční smlouvě sice stojí, že se vláda bude snažit zabezpečit dlouhodobé institucionální financování špičkových pracovišť, v jiné části je však zmínka jen o růstu peněz na grantové projekty. Připomněla, že před několika lety mezinárodní audit upozornil, na "nebezpečně nízkou" míru institucionálního financování výzkumných organizací v Česku. Zažímalová už také dříve uvedla, že by bylo optimální, aby peníze na rozvoj v budoucnu tvořily alespoň 70 procent celkového rozpočtu Akademie věd i rozpočtu na vědu a výzkum u vysokých škol. Nyní je to v AV kolem 40 procent.
Akademie vytváří také nový bezpečnostní systém i v souvislosti s kauzou filozofa a sociálního vědce Marka Hrubce. Hrubec byl odvolán z čela výzkumného projektu, zabývajícího se mimo jiné Čínou. Důvodem bylo jeho působení v organizaci China-CEE Institute sídlící v Budapešti, kterou experti označují za projekt čínských zpravodajců, a Hrubcovy publikace v čínských propagandistických médiích. Ohledně podoby systému předsedkyně nechtěla být konkrétnější. "Je to choulostivá věc, ve stádiu zrodu, jsme v kontaktu se složkami státu, které mají toto v popisu práce," poznamenala.
Související
Vědci: Bakterie umí odbourávat cholesterol, mohou chránit před srdečními chorobami
Zemřel britský vědec Peter Higgs. Předpověděl existenci částice nesoucí jeho jméno
Aktuálně se děje
před 4 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák