Za vlnou cunami po výbuchu sopky může být i přesun hornin, tvrdí vědec

Vlnu cunami, která vznikla po sobotní erupci podmořské sopky na tichomořském souostroví Tonga, mohl způsobit buď masivní přesun hornin, nebo obrovská erupce pod hladinou. V rozhovoru s ČTK to řekl Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR. Podotkl, že pro vědce bude velmi zajímavé zkoumat, co cunami zapříčinilo. Sopka Hunga Tonga-Hunga Ha'apai vybuchla v sobotu brzy ráno středoevropského času.

"Čekáme na satelitní data, která by ukázala rozsah zasažení, k čemu přesně tam došlo. I když máme na oběžné dráze spoustu satelitů, tak to mnohdy chvilku trvá, řekněme pár desítek hodin," řekl Brož k dosavadním poznatkům.

U některých dat podle něj bude záležet i na tom, jak tamní podmínky, sopečné mračno a hustý popel ze sopky, ovlivnily viditelnost. "V neděli jsem viděl snímky, které používají radar. Na nich bylo možné zjistit, že valná většina ostrova, který tam od roku 2009 vznikal, zmizela. To ukazuje, že exploze byla schopna tu část sopky, která se dostala nad hladinu, zničit," uvedl vulkanolog.

Otázkou podle něj je, co se stalo pod mořskou hladinou. "Když se podíváte na mořské dno, tak je tam přes 25 kilometrů velká podmořská sopka, na jejímž vrcholku se nachází šest kilometrů široká sopečná kaldera. Je otázka, jestli během erupce nedošlo k částečnému sesunutí té obrovské hory. Anebo jestli nevybuchla větší část sopečné kaldery, která je schovaná pod mořskou hladinou. Pod vodu nevidíme, v budoucnu bylo by třeba poslat loď k prozkoumání oceánského dna," řekl vědec.

Místo podle něj soptí dlouhodobě. "Bývají tam fáze, kdy je zvýšená aktivita, pak to na pár let utichne a zase se to rozjede. Vznikl tam jeden ostrůvek, pak druhý, načež se sloučily dohromady a vytvořily ostrov, který byl teď zničen tímto výbuchem," popsal Brož. "Sopečná činnost, tato novější, začala už 21. prosince 2021. Akorát tam nedošlo k tak dramatické erupci, která by probublala až do českých sdělovacích prostředků. Vulkanolgové se na tu oblast dívali už pár týdnů a nikdo nečekal, že dojde k takto silné explozi, protože to se nedá předpovědět," uvedl vědec.

Z hlediska oboru podle něj současná erupce není neobvyklá. "Když se podíváte historicky, tak v roce 1991 bouchla Pinatubo (na Filipínách), obrovská sopka. Před tím (v roce 1980) bouchla Mount St. Helens (USA). Takové erupce se odehrávají, ale nejsou tak časté, že by k nim docházelo každý rok," dodal Brož.

Erupce sopky na souostroví Tonga podle dostupných informací způsobila značné škody. Následná cunami zasáhla pobřeží Tongy, Fidži nebo Americké Samoy, ale i Japonska, Chile nebo Spojených států. Na mnoha místech způsobila lokální záplavy. V Peru se při nich utopili dva lidé.

Související

Výbuch sopky Hunga Tonga.

Hlavním problémem Tongy po výbuchu sopky je nedostatek pitné vody

Úřady tichomořského souostroví Tonga poničeného výbuchem sopky, začnou stěhovat lidi z menších ostrůvků, kteří přišli o domovy, na hlavní ostrov Tongatapu. Důvodem je nedostupnost pitné vody na odlehlých ostrovech, zatímco testy ukázaly, že voda na Tongatapu je k pití vhodná.
Peru, ilustrační foto

Výbuch sopky na Tonze zřejmě může za dva mrtvé v Peru

Neobvykle vysoké vlny vyvolané erupcí podmořské sopky na tichomořském souostroví Tonga si pravděpodobně vyžádaly dvě oběti na životě v jihoamerickém státě Peru. Agentura Reuters uvedla, že dvojice utonula na pláži v severoperuánském regionu Lambayeque.

Více souvisejících

sopka Hunga Tonga

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 53 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy