Nová jaderná hrozba pro svět? Americké bomby v Turecku nejsou v bezpečí, varuje expert

Podle zprávy londýnského Mezinárodního ústavu pro strategická studia (IISS) má turecké vojenské letectvo k dispozici 364 bojových letounů, valnou většinou jsou to stíhačky Falcon F-16 a zastaralé letouny F-4 Phantom. Agentura DPA uvedla s odvoláním na vládní zdroje, že pučisté, kteří se v pátek pokusili o převrat, měli pod kontrolou šest stíhaček F-16.

Ty v pátek létaly nízko nad Istanbulem a Ankarou, podle některých médií zřejmě také bombardovaly tamní parlament. „Vzbouřencům se podařilo udržet F-16 ve vzduchu jen proto, že byli schopni natankovat v polovině letu s využitím alespoň jednoho letadla-tankeru pocházejícího z letecké základny Incirlik. Nakonec turecké úřady uzavřely vzdušný prostor nad Incirlikem a odstřihli proud. Druhý den bezpečnostní síly loajální k vládě zadržely tureckého velitele základny," popisuje dění pro server Foreign Policy (FP) Lewis.

Jak snadné je zmocnit se amerických jaderných zbraní?

Při pohledu zpět je pochopitelné, proč vláda vzdušný prostor nad Incirlikem uzavřela. „A to i v případě, že dojde k dočasnému narušení leteckých operací proti Islámskému státu v Sýrii. Ale to až při zpětném pohledu. Ve chvíli, kdy k tomu došlo, to byla zneklidňující myšlenka. V Incirliku je totiž uloženo několik desítek amerických jaderných bomb B61. Zdá se jako dobrý nápad, že základně plné amerických jaderných zbraní velel někdo, kdo mohl napomáhat při bombardování parlamentu ve vlastní zemi?" táže se Lewis.

Jak v textu pro FP připomíná, nešlo by o první zemi, kde došlo k převratu a ve které USA skladují jaderné zbraně. Kromě Turecka poukazuje třeba na Řecko nebo Jižní Koreu. Mohlo by se tak prý zdát, že právě jaderná zbraně by mohly být primárním cílem státního převratu. „Zbraně v Incirliku jsou uloženy v trezorech uvnitř bezpečnostního perimetru. Spojené státy a jejich spojenci z NATO nedávno investovali 160 milionů dolarů do zlepšení zabezpečení jaderných zbraní. A samozřejmě, pokud by se ti, kteří byli zapojeni do státního převratu, dostali ke zbraním, vyžadovalo by to někoho, kdo zadá kód k jejich odjištění. Nemělo být jednoduché ukrást a použít americkou jadernou zbraň," vysvětluje analytik.

Základna Incirlik není pevnost

Přesto podle něj dění v Turecku nutí k zamyšlení týkajícímu se amerických jaderných zbraní. Základna není pevnost a není navržena tak, aby odolala obležení. Existují sice jisté zabezpečení nukleárních bomb, ale to se prý dá obejít. I proto se už delší dobu mluví o způsobu, jak zajistit, že pokud bude taková bomba ukradena, stane se z ní jen velké „těžítko". Zatím se o tom ale jen mluví. „Preventivní opatření k ochraně jaderných zbraní na Incirliku jsou přiměřená, jsou založená na řadě předpokladů o stabilitě a vstřícnosti v dané zemi. Možné zapojení velitele základny Incirlik do puče je znepokojivá právě proto, že podkopává takové předpoklady," vysvětluje.

Bezpečnostní situace v zemi se zhoršuje už delší dobu. Začátkem tohoto roku ministerstvo obrany evakuovalo z Incirliku vojáky i členy jejich rodin kvůli teroristické hrozbě. K dalšímu incidentu, do kterého se zapojili dva pravicoví extremisté, došlo v dubnu. Teď je velitel základny podezřelý z pokusu o převrat. K tomu všemu došlo ve vzdálenosti asi jednoho kilometru od úložiště zbraní. A ke všemu se muž, kterého vláda u přípravy puče obvinila - Fethullah Gülen – nachází v exilu ve Spojených státech.

Jsou zbraně dostatečně chráněny?

Vzhledem k tomu všemu je tedy logické ptát se na to, jestli jsou americké jaderné zbraně v Turecku v bezpečí. „To je důležité zejména proto, že jedna z podivných věcí kolem amerických bomb v Turecku je to, že nejsou k dispozici žádná letadla, která by je mohla vyzvednout. V jiných státech NATO, kde jsou umístěny americké jaderné zbraně, má hostitelská země takzvaně duální letadla, která by teoreticky mohla být opatřena americkými jadernými zbraněmi a v případě krize je vyžít. Ale na rozdíl od Belgie, Německa, Itálie nebo Nizozemska, nejsou v Turecku žádná letadla s osvědčením pro přepravu jaderných zbraní. A USA pouze otáčí bojové letouny přes Incirlik, takže tam nejsou ani žádná americká letadla s osvědčením. Jinými slovy, Incirlik je sklad," píše Lewis.

Jeffrey Lewis, který článek pro Foreign Police napsal a který se zabývá mezinárodními studii, se proto domnívá, že je třeba najít jiné a více stabilní depo pro jaderné zbraně. Podle něj neexistuje nic, co by Spojeným státům bránilo odvézt zbraně z Turecka, stejně jako to udělaly v roce 2001 v případě Řecka, když bylo jasné, že tam bomby nejsou dostatečně dobře chráněny. A Tak by se mohly vrátit do USA.

Kam by podle měly být přesunuty?

„Někteří analytici tvrdí, že není správný čas na snížení počtu amerických jaderných zbraní rozmístěných ve členských státech NATO, a to s ohledem na nedávné zhoršení ve vztazích s Ruskem. Dobře, pokud jsou tak důležité, pak by mohly být přesunuty do jiného členského státu NATO. Spojené státy vybudovaly mnoho úložišť jaderných zbraní v okolních evropských zemích," myslí si Lewis. A kam by podle něj měly být přesunuty? Do Belgie a Nizozemí to prý nejde, tam to není bezpečné, vzhledem k tomu, že se tamní aktivisté opakovaně snažili narušit základny. Část zbraní by mohla jít třeba do italské letecké základny Aviano, kde už USA některé jaderné zbraně skladuje. Všechny se tam ale nevejdou.

To pak znamená, že by mohly být uloženy ve Velké Británii na základně Lakenheath, nebo v Německu na základně Ramstein. I tato místa mají své nevýhody. „Němci jsou skeptičtí ohledně americké nukleární strategie. A mí britští přátelé pořád vtipně říkají, že si nejsou jistí, jestli se Spojené království počítá jako politicky stabilní země. Ale, samozřejmě, jedna z těchto zemí se zdá být lepší volbou pro jaderné zbraně, které se teď nachází v Turecku. Během pokusu o převrat, se objevily zprávy, že Erdogan hledal azyl v Německu, ale byl odmítnut. Možná, že kancléřka Angela Merkelová bude místo toho uvažovat o azylu pro bomby," píše analytik.

Umístění bomb v Turecku má uklidnit spojence, ale...

Přestože v Incirliku nejsou letadla, která jsou schopna bomby nést, někteří američtí představitelé prý mají pocit, že jaderné zbraně rozmístěné mimo Evropu – těsně na íránském prahu pomáhají odradit Teherán od toho, aby užíval své jaderné zbraně. To podle nich uklidňuje americké spojence a partnery na Středním Východě.

Teoreticky dohoda s Íránem řeší problém íránských bomb. „Ale v praxi Washington jasně cítí, že potřebuje uklidnit spojence a partnery, kteří mají větší strach, že byla uzavřena diplomatická dohoda s Teheránem, než Írán má neomezený jaderný program. I když si myslím, že jsou tyto úvahy bizarní, souhlasím, že odvolání jaderných zbraní do Německa či Velké Británii by mohlo znervózňovat některé partnery na Středním Východě. Ale po událostech z minulého víkendu, je myšlenka na ponechání bomb na místě také děsivé," dodává v komentáři pro FP Lewis.