Lída Baarová se narodila před 110 lety. Kariéru i život si pokazila vztahem s prominentním nacistou

Umělecké kořeny

Před 110 lety, dne 7. září 1914, přivítala rodina pražského úředníka Karla Babky na světě děvčátko, které dostalo jméno Ludmila – po mamince. Ta měla umělecké nadání: výborně hrála na klavír a působila jako operní pěvkyně v Národním divadle. Brzy ovšem před kariérou dala přednost rodině.

Filmová hvězda

Její stejnojmenná dcera se naopak pro hvězdnou kariéru rozhodla a stala se herečkou. Neprosadila se ale jako Ludmila Babková, na stříbrné plátno vstoupila coby Lída Baarová. Svůj umělecký pseudonym si zvolila na počest rodinného přítele a význačného spisovatele Jindřicha Šimona Baara. Německy znějící příjmení jí navíc později nebránilo v práci ani v nacistickém Německu.

Na filmovém plátně se Lída Baarová poprvé objevila na počátku 30. let 20. století, kdy hrála například ve filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese po boku Vlasty Buriana nebo v hlavní roli ve snímku Madla z cihelny. Své největší role ztvárnila za druhé světové války ve filmech jako je Dívka v modrém nebo Život je krásný. Kromě českých filmů účinkovala Baarová také ve filmech německých a italských. Platila za jednu z nejobsazovanějších a také nejkrásnějších hereček své doby.

Milostné pletky

Hereččin půvab pochopitelně přitahoval muže a Baarová se nijak nebránila milostným dobrodružstvím ve filmových kruzích. Udržovala poměr s režisérem Karlem Lamačem. Aférku měla i s komikem Vlastou Burianem, který se do ní prý bláznivě zamiloval a dokonce kvůli ní hodlal odejít od své manželky. Několikaletý vztah herečka zažila s německým hercem Gustavem Fröhlichem. Ten byl sice ženatý, ovšem svou manželku, která pocházela ze židovské rodiny, zapřel, aby si za války nepokazil kariéru.

Osudová chyba

Na konci 30. let Baarová ale udělala osudovou chybu, když se během působení v Německu zapletla s prominentním nacistou, říšským ministrem propagandy Josephem Goebbelsem. Ten totiž fakticky řídil tehdejší německý filmový průmysl, a tak s ním herečka několikrát přišla do kontaktu. Goebbels byl prý naprosto okouzlen její krásou a zamiloval se do ní na první pohled. Posílal jí na plac i slavnostní premiéry květiny a různé dárky, zval ji na romantické schůzky. Baarová si s ním nakonec začala milenecký vztah. Ačkoliv Goebbels zrovna neoplýval krásou, měl prý své jisté osobní kouzlo. A tomu herečka podlehla.

Celé milostné aféře přihlížel samotný Adolf Hitler. Od počátku se díval s nelibostí, že se jeho zmocněnec za zády své manželky schází s herečkou a doufal, že se jedná jen o krátké vzplanutí. Když ale nakonec Goebbels z Baarové udělal svou oficiální milenku a vztah s ní mu začal ovlivňovat i politické záležitosti, rozhodl se Hitler zasáhnout a páru zakázal se scházet. Goebbels byl sice ochotný kvůli Baarové rezignovat na své říšské funkce a stáhnout se s herečkou do ústraní, to však Hitler razantně odmítl. A tak krátká milenecká aférka filmové hvězdy s říšským ministrem propagandy skončila.

Pro Baarovou to však byl začátek konce. Dále už nesměla hrát ve filmech v Německu, a tak se vrátila do Čech. Zde se pustila nejenom do natáčení, ale také do dalšího nešťastného mileneckého dobrodružství, a to se scénáristou a nacistickým kolaborantem Felixem Cámarou, který jí na tělo napsal roli ve filmu Dívka v modrém. Netrvalo dlouho a Baarové bylo zakázáno působit i v rodné zemi. Jako herečka se pak uplatnila v Itálii.

Smutný konec filmové krásky

Konec druhé světové války se pro Lídu Baarovou nesl ve znamení výslechů a obviňování z kolaborace. Během soudního procesu vypovídalo 80 osob, mezi nimi i rodinní příslušníci herečky. Její matka jeden z výslechů neustála, ranil ji infarkt a na jeho následky zemřela. Sestra, která kvůli „kolaborantce“ Baarové nemohla nadále působit jako divadelní herečka, v zoufalství spáchala sebevraždu skokem z okna. Ve vazbě strávila Baarová více než rok, až byla nakonec na Štědrý den roku 1946 pro nedostatek důkazů osvobozena.

O rok později se poprvé vdala za loutkáře Jana Kopeckého. S ním po únoru 1948 utekla za hranice, do Rakouska. Zde již bývalá herečka zanedlouho poznala muže svého života a druhého manžela, lékaře Kurta Ludwalla. Ten zemřel v roce 1972 a po jeho skonu Baarová žila v ústraní ve svém bytě v Salcburku. Ke konci života už prakticky s nikým nekomunikovala, společnost jí dělaly jenom krabička cigaret, léky na uklidnění a lahev alkoholu. Sama v salcburském bytě zemřela dne 27. října 2000 ve věku 86 let.