Legenda, co pluje vesmírem už 47 let. Vědci se na Voyager 1 mohou stále spolehnout

Ve čtvrtek uběhlo 47 let od startu sondy Voyager 1. Dnes už legendární přístroj přinesl lidstvu zásadní poznatky o naší sluneční soustavě. 

Během necelých dvou let po startu se dostala k Jupiteru, o rok později k Saturnu a jeho měsíci Titanu. Hned při průletu kolem největší planety sluneční soustavy Voyager učinil překvapivý objev – Jupiter má slabé prstence. 

Zároveň nafotil sérii snímků této planety, která ukázala, že na ní panuje extrémní počasí. Podle pohybů struktur na jeho povrchu se dala změřit rychlost větru na planetě, pohybuje se okolo 360 km/h. V legendární rudé skvrně dosahuje rychlosti až 430 km/h.

Roku 1979 si NASA mohla vybrat, jestli provede průlet kolem Pluta nebo Saturnova měsíce Titanu. Rozhodla se právě pro Titan a díky tomu vědci zjistili o tomto vesmírném tělese důležité věci. Přišli ale o průlet kolem Uranu a Neptunu, který nakonec zvládl souputník této sondy, Voyager 2. 

Jedním z objevů byl například fakt, že atmosféra Titanu je z 90 % tvořena dusíkem a je tak hustá, že nejde vidět na povrch. Na základě přítomnosti metanu a jiných složitějších uhlovodíků lze předpokládat, že na povrchu mohou probíhat chemické reakce důležité pro existenci života.

S postupem času se podařilo zjistit existenci kapalných struktur na jeho povrchu, za tím už ale Voyager nestojí. Podnebí na něm zahrnuje i kapalné srážky; vznikají tak moře, jezera a řeky. Rozdílem oproti zemi však je, že zde sice probíhá proces obdobný koloběhu vody na zemi, nicméně „zemskou“ kapalinu nahrazuje metan. Cyklus navíc probíhá za daleko nižších teplot – asi okolo -180 stupňů.

V srpnu 2024 se sonda nacházela zhruba 24,5 miliardy kilometrů od Země – stala se tak nejvzdálenějším objektem vytvořeným člověkem.   

Heliopauzu překročila sonda v roce 2012; o dva roky později se definitivně potvrdilo, že se nachází v mezihvězdném prostoru. Heliopauza představuje konec takzvané heliosféry, kde se vyrovnává tlak slunečního větru s tlakem okolních hvězd. 

Není jisté, jak dlouho ještě zvládne sonda vědcům pomáhat. Podle odhadů dokáže odeslat poslední data směrem k Zemi v roce 2036.

Související

NASA

Voyager 1 vstoupil jako první sonda do mezihvězdného prostoru

Americká sonda Voyager 1 dosáhla při výzkumu vesmíru a zejména vzdálených oblastí Sluneční soustavy řady prvenství, mezi které patří i to, že 25. srpna 2012 opustila jako první člověkem vyrobené těleso heliosféru. Sonda, vypuštěná v září 1977, tehdy vstoupila do mezihvězdného prostoru a zamířila za hranice naší soustavy. Dnes je Voyager 1 více než 23 miliard kilometrů od Země a díky dostatečné zásobě energie stále vysílá, podle NASA by měly jeho antény dodávat informace nejméně do roku 2025.
NASA

Sonda Voyager 2 je v mezihvězdném prostoru, oznámila NASA

Americká sonda Voyager 2 jako druhý člověkem vyrobený objekt vstoupila do mezihvězdného prostoru. Na svém webu to dnes oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Po šesti letech tak následovala sondu Voyager 1, kterou NASA vypustila stejně jako Voyager 2 před 41 lety.

Více souvisejících

Voyager 1 NASA vesmir věda sluneční soustava

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump žádá zveřejnění svědectví z Epsteinovy poroty kvůli zprávě o „oplzlém“ přání k narozeninám

Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondi, aby usilovala o zveřejnění dosud zapečetěných výpovědí před velkou porotou ve věci Jeffreyho Epsteina. Udělal tak poté, co deník Wall Street Journal zveřejnil zprávu, podle níž měl Trump přispět do Epsteinova narozeninového alba „oplzlým“ přáním doplněným kresbou nahé ženy.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 8 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

Průlom v genetice: V Británii se rodí děti z DNA tří lidí, bez dědičné choroby, která ničí životy

Ve Velké Británii se narodilo osm dětí, které vznikly za pomoci genetického materiálu od tří různých lidí. Tento průlomový způsob početí má jeden hlavní cíl: zabránit přenosu těžké a často smrtelné mitochondriální nemoci z matky na dítě. Metoda, kterou vyvinuli britští vědci, se poprvé ukazuje jako účinná – všechny děti jsou zdravé.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy