Americká sonda Voyager 2 jako druhý člověkem vyrobený objekt vstoupila do mezihvězdného prostoru. Na svém webu to dnes oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Po šesti letech tak následovala sondu Voyager 1, kterou NASA vypustila stejně jako Voyager 2 před 41 lety.
Vědci zapojení do tohoto projektu podle americké vesmírné agentury na základě dat z různých přístrojů sondy stanovili, že Voyager 2 překročil vnější hranici heliosféry - heliopauzu - 5. listopadu. Heliosféra je ochranný obal vytvořený kolem naší planetární soustavy z částic a magnetických polí Slunce. Heliopauza je hranicí heliosféry, kde se horké sluneční větry setkávají s chladným mezihvězdným prostředím.
Voyager 2 je nyní přibližně 18 miliard kilometrů daleko od Země. Řídící středisko se sondou po jejím vstupu do nové fáze mise nadále může komunikovat. Informacím ale vzhledem k vzdálenosti trvá přibližně 16,5 hodiny, než dorazí od aparátu na Zemi.
Nejpřesvědčivější důkaz o tom, že Voyager 2 již opustil heliosféru, poskytlo zařízení pro plazmový vědecký experiment PLS, které je na palubě sondy. Podobným přístrojem byl vybaven i Voyager 1, kterému ale zařízení vypovědělo službu dávno předtím, než tato sonda prošla heliopauzou.
NASA upozornila na nepřesnost laické představy, že obě sondy už opustily Sluneční soustavu. Ještě dlouho se tak totiž nestane. Podle vědců se hranice našeho solárního systému nachází za vnějším okrajem Oortova oblaku, který tvoří množství malých objektů, jež jsou stále pod vlivem gravitace Slunce.
Šíře Oortova oblaku není přesně známa, ale odhaduje se, že začíná zhruba ve vzdálenosti kolem 1000 astronomických jednotek (AU) od Slunce a dosahuje až do 100.000 AU. Jedna astronomická jednotka je vzdálenost Země ke Slunci. Voyageru 2 tak teoreticky zřejmě potrvá ještě 300 let, než se dostane na vnitřní okraj Oortova oblaku, a dalších 30.000 let, než z Oortova oblaku vyletí, uvedla NASA.
Sondy Voyager 1 a Voyager 2 vyslaly Spojené státy do vesmíru v roce 1977, každou jiným směrem. Nejprve 20. srpna Voyager 2 a pak 5. září Voyager 1. Druhý vypuštěný aparát se pohybuje vyšší rychlostí, a proto sluneční soustavu opustil dříve než jeho sesterská sonda.
Související
Možná jsme na Marsu našli stopy života, oznámila NASA
Zemřel legendární astronaut Jim Lovell, velitel Apolla 13
NASA , Voyager 1 , Sonda Voyager
Aktuálně se děje
před 36 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 1 hodinou
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák