Voyager 1 vstoupil jako první sonda do mezihvězdného prostoru

Spojené státy vyslaly před 45 lety do vzdálených oblastí Sluneční soustavy dvě sondy - první z nich byl 20. srpna 1977 Voyager 2, o 16 dní později pak následoval Voyager 1, který putuje rychleji (každá sonda navíc od Země letí jiným směrem). Tomu trvalo rok a půl, než se dostala k největší planetě soustavy Jupiteru. Nejvíce se k tomuto plynnému obru přiblížila začátkem března 1979, tehdy byl Voyager 1 od Jupiteru vzdálen pouhých 275.000 kilometrů - zhruba dvě třetiny střední vzdálenosti ze Země na Měsíc - a poté zamířil k Saturnu.

Voyager 1 cíl své mise, prozkoumání dvou největších planet, naplnil 13. listopadu 1980, když odeslal první zblízka pořízené fotografie Saturnu. Sonda poté zamířila k okraji sluneční soustavy a dodnes je v dobrém stavu a rychlostí 17 kilometrů za sekundu stále zvětšuje svou vzdálenost od Slunce. Obě sondy o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Obě mají dost energie, aby dokázaly vysílat vědecké údaje až do roku 2025. I potom poletí Mléčnou dráhou, ačkoli už mlčící.

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou na palubě pozlacenou 18centimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Willieho Johnsona.