Česko má strach o zásoby plynu. Zachrání nás ve Washingtonu?

Washington/Praha - Česká republika se spolu s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky obrátila na Spojené státy s výzvou, aby rozšířily vývoz svého břidlicového plynu do Evropy pro případ, že Rusko zastaví své dodávky plynu přepravované přes neklidnou Ukrajinu. Žádost byla adresována šéfovi Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu Johnu Boehnerovi. Ten v reakci vyzval prezidenta Baracka Obamu, aby "vyslyšel spojence" a "učinil, co je v jeho silách", aby využil amerických energetických zdrojů k tomu, aby omezil závislost přátel USA na Rusku.

Dopis visegrádské čtyřky podle agentury AP vyzývá Kongres, aby podpořil rychlejší prosazení vývozu plynu. "Dodávky amerického zemního plynu by byly ve střední a východní Evropě velmi vítány," uvádí se v textu.

"Doufám, že prezident Obama bude této výzvě našich spojenců věnovat pozornost, aby využil svého 'pera a telefonu' a nařídil ministrovi energetiky, aby okamžitě schválil nevyřízené žádosti o vývoz zemního plynu a udělal, co je v jeho silách, aby využil americké energie k snížení závislosti našich přátel v Evropě a po celém světě na Rusku," zareagoval Boehner v prohlášení.

Jak potvrdila ČTK mluvčí českého ministerstva zahraničí Johana Grohová, na Boehnera se obrátili velvyslanci České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska.

"Velvyslanci V4 odeslali dopis předsedům obou komor Kongresu Johnu Boehnerovi a Harrymu Reidovi. Jednalo se o iniciativu maďarského předsednictví V4," uvedla Grohová. Mluvčí neměla informace, že by se chystaly nějaké další podobné koordinované výzvy diplomatického zastoupení visegrádských zemí k jiným představitelům USA nebo dalších států. Podle zdrojů AP z Bílého domu by příprava ke zvýšení vývozu břidlicového plynu mohla trvat víc než rok. Maďarskou potřebu zemního plynu Rusko pokrývá ze 75 procent.

Podle visegrádské skupiny nepokoje na Ukrajině oživují ducha studené války a energetická bezpečnost je pro střední a východní Evropu každodenním problémem. "Plynová konkurence je životně důležitým aspektem naší národní bezpečnosti a klíčem k zajištění zájmů USA v oblasti," píše se v dopisu.Američtí republikáni v minulosti opakovaně vyzývali Bílý dům, aby umožnil vyšší vývozy břidlicového plynu do zahraničí. Americké ministerstvo energetiky ale vydalo zatím jen šest vývozních licencí, dalších asi pětadvacet na schválení čeká.

Pomohla mírná zima

Evropský komisař pro energetiku Günther Oettinger nepředpokládá, že by ruský monopolní vývozce plynu Gazprom přerušil dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy. "Nevěřím že by to bylo v ruském zájmu," řekl komisař v rozhovoru, který dnes zveřejnil německý týdeník Wirtschaftswoche.

Odpojení dodávek plynu přes Ukrajinu by pro Gazprom nebylo nijak prospěšné, domnívá se komisař. "Gazprom má zájem o každodenní výnosy z prodeje, aby se mu vyplatily investice a měl zaručený obrat," řekl Oettinger.

V případě přerušení ukrajinského tranzitu by to znamenalo ztrátu 14 procent celoevropské spotřeby plynu. Podle Oettingera je ale nyní Evropa na takový scénář připravena mnohem lépe než dříve. Zima byla velmi mírná, plynové zásobníky jsou plné a země Evropské unie mají od poslední plynové krize povinnost udržovat zásoby na nejméně 30 dní spotřeby, uvedl komisař podle agentury Reuters.

Diktátoři vydírají

Česká republika nemá žádná významná ložiska zemního plynu. Těžba na jižní Moravě se pohybuje pod 100 mil. m3 plynu ročně a podílí se tak na celkové spotřebě necelým jedním procentem. Vytěžený plyn patří mezi plyny typu H a je spotřebován zcela odběrateli Jihomoravské plynárenské, a.s. Hlavními dodavateli zemního plynu do České republiky jsou Rusko a Norsko. S producenty zemního plynu v těchto zemích byly ve druhé polovině minulého desetiletí podepsány dlouhodobé kontrakty na dodávky zemního plynu.

Dodávky zemního plynu z Ruska proudí na naše území přes Slovensko a na naše území vstupují přes předávací stanici v Lanžhotě. Naproti tomu dodávky norského zemního plynu vstupují na naše území přes předávací stanici Hora Sv. Kateřiny. V současné době se složení zemních plynů dodávaných od obou hlavních dodavatelů prakticky neliší, informuje zemeturo.cz.

Zemní plyn je nejvíce vyhrocený případ české závislosti na dovozu energie. Velká většina dodávek pochází z jediné, nespolehlivé země – Ruska – a lze je velmi snadno a rychle přerušit. Země kvůli importu totálně závisí na nevyzpytatelných dodavatelích, podivných vládách a krutých diktaturách. Asi 65 % světových zásob zemního plynu je soustředěno v pásu od Blízkého východu přes Kaspické moře po severozápadní Sibiř. Polovinu globálních rezerv mají pod kontrolou pouhé tři, navíc nepříliš důvěryhodné státy: Rusko, Írán a Katar. Neméně důležité než zdroje jsou potrubí. Situaci tak ještě komplikuje, že velká část Evropy závisí na jediném plynovodu Družba.

Přitom nejde pouze o soustavnou nejistotu, zda plyn nadále poteče, a politické vydírání, ve které se obchod s energetickým zbožím občas promění. Česká republika navíc musí obchodovat a udržovat jakžtakž přátelské vztahy s vládami, se kterými by nejraději neměla nic společného. Naše poptávka financuje impérium mocné a neprůhledné ruské státní společnosti Gazprom. Mezi hlavní alternativy, o kterých jsou evropští politici nuceni jednat, patří spolupráce s bizarní diktaturou ve středoasijském Turkmenistánu.

Energetickou skupinu RWE, která je v ČR lídrem na trhu s plynem, by krize na Ukrajině zatím neměla ohrozit. Podzemní zásobníky RWE jsou totiž stále naplněny ze 38 % a tyto zásoby včetně denních dodávek zemního plynu bez problémů pokryjí spotřebu až do konce topné sezóny.

Analytik společnosti Colosseum Vít Jedlička doplnil, že Česko dovozem plynu z Ruska pokrývá přibližně 75 % své spotřeby. Pojistkou proti výkyvům v dodávkách jsou i strategické zásobníky zemního plynu. Jejich kapacita odpovídá 43 % roční spotřeby plynu, což je vysoce nad evropským průměrem.

Související

Praha hostila summit premiérů zemí V4. (27.2.2024)

Nelehký summit V4 v Praze. Představy zemí o pomoci Ukrajině se liší

Premiéři zemí V4 se na úterním summitu v Praze shodli, že ruská agrese vůči Ukrajině je porušením mezinárodního práva. Kyjev podle všech čtyř státníků potřebuje pomoc, rozdílné jsou jen představy o ní. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) nebyla dnešní diskuze politiků lehká. 

Více souvisejících

visegradská čtyřka Energetika Zemní plyn

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 24 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Nový íránský tank Karrar

Íránské ozbrojené síly jsou mocné. Pozemní válku s Izraelem si ale nemohou dovolit

Íránský raketový útok proti Izraeli přináší řadu otázek. Jeden z velkých otazníků představuje samotná síla ozbrojených Teheránu. Jejich složení je totiž netradiční – spíše než na pozemní vojsko a letectvo kladou Íránci důraz na prostředky zastrašení. Primárním způsobem boje tak pro íránskou armádu jsou balistické rakety a bezpilotní letouny, jak jsme v posledních dnech a měsících měli možnost vidět.

před 2 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Svět ostře reaguje na raketový útok Íránu na Izrael

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel ve středu ostře odsoudili úterní raketové útoky Íránu na Izrael. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se k nim přidal už v úterý večer.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Je to pomsta za Nasralláha, vzkazuje Írán. Izrael a Irák uzavřely vzdušný prostor

Írán vypálil téměř 200 raket na Izrael, oznámila izraelská armáda. Íránské Revoluční gardy uvedly, že tento raketový útok je odvetou za páteční zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce operačního velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy