Američtí senátoři se dohodli na minimálních opatřeních ohledně zbraní

Dvě desítky amerických senátorů, demokratů i republikánů, dnes oznámily, že se dohodly na ustanoveních ohledně lepší regulace používání střelných zbraní. Jde o minimální opatření po posledních krveprolitích, které otřásly Spojenými státy, uvedla agentura AFP.

Tato opatření, která vyžadují přijetí kvalifikovanou většinou v Senátu, zahrnují povzbuzení jednotlivých amerických států, aby odebírali zbraně lidem považovaným za nebezpečné, a také několik dalších opatření týkajících se duševního zdraví a bezpečnosti na školách, ale nezahrnují podstatná ustanovení reforem požadovaných demokraty a prezidentem Joem Bidenem.

Sám prezident Biden nicméně okamžitě uvítal "pokrok", který je sice nepostačující, ale i tak "důležitý". Věří, že předloha se stane nejvýznamnějším dokumentem o kontrole střelných zbraní, o kterém se bude v Kongresu hlasovat, a to za řadu desetiletí.

Návrh podle agentury Reuters například zahrnuje přísnější prověrky žadatelů o nákup zbraní, pokud jsou mladší 21 let, ale ne zvýšení věku pro nákup poloautomatických pušek na 21 let, anebo další omezení ohledně zbraní ve stylu vojenských útočných pušek, jak požadovali demokraté a Biden.

To, že deset republikánů signalizovalo svou podporu předběžné dohodě, podle agentury naznačuje, že opatření by mohlo postoupit k hlasování a překonat překážky ze strany ostatních republikánů, kteří jsou proti většině opatření na kontrolu zbraní.

Rozhovory, které vedly k rámcové dohodě, následovaly po sérii masových střeleb ve Spojených státech, včetně jedné ve škole v Uvalde v Texasu, kde střelec minulý měsíc zabil 19 malých dětí a dvě učitelky, a květnové střelbě v supermarketu v převážně černošské části Buffala, při které střelec zabil deset lidí.

Vůdce senátní většiny, demokrat Chuck Schumer, vydal prohlášení, v němž označil dohodu za "dobrý první krok“, který by mohl omezil schopnost potenciálních masových střelců rychle získat útočné pušky vylepšením procesu prověřování spolehlivosti v případě kupců zbraní mladších 21 let.

Schumer řekl, že chce návrh zákona rychle předložit Senátu k hlasování, jakmile bude vypracována předloha s legislativními detaily.

Spojené státy mají nejvyšší počet zabití střelnými zbraněmi mezi bohatými zeměmi světa. Ale mnozí Američané ctí právo na zbraně. Druhý dodatek ústavy chrání právo "držet a nosit zbraně".

"Náš plán zachraňuje životy a zároveň chrání ústavní práva Američanů, kteří dodržují zákony," uvedla v prohlášení skupina vedená demokratem Chrisem Murphym a republikánem Johnem Cornynem. "Těšíme se, že získáme širokou podporu obou stran a prosadíme svůj návrh zdravého rozumu do zákona," dodala skupina.

Dohoda byla oznámena den poté, co desetitisíce lidí ve Washingtonu a na stovkách dalších míst po celých Spojených státech požadovaly, aby zákonodárci schválili legislativu zaměřenou na omezení násilí se zbraněmi.

Demokrat Biden 2. června vyzval k zákazu prodeje útočných zbraní a velkokapacitních zásobníků, anebo - pokud by to nebylo možné - ke zvýšení minimálního věku pro nákup těchto zbraní z 18 na 21 let. Biden také naléhal na zrušení štítu, který chrání výrobce zbraní před žalobami za násilí spáchané uživateli jejich zbraně.

Vlivná Národní asociace držitelů střelných zbraní (NRA), která hájí právo na zbraně a je úzce spjatá s republikány, označila Bidenovy návrhy za porušení práv držitelů zbraní, kteří dodržují zákony.

Republikánská opozice je kritická vůči návrhům na kontrolu zbraní podporovaných demokraty a maří tyto návrhy celá desetiletí.

Senát je nyní rozdělený na 50 demokratů a 50 republikánů. Přijetí nových předpisů v této oblasti vyžaduje nejméně 60 hlasů, které by ale nyní mohly být k dispozici.

Související

Více souvisejících

Senát USA USA (Spojené státy americké) zbraně

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 13 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy