Co když koronavirus paralyzuje Trumpa či Bidena? V USA analyzují nový scénář

NÁZOR - V Bílém domě řádí nákaza koronavirem a zdravotní stav prezidenta Donalda Trumpa je neznámý, tudíž nastal čas čelit znepokojivé skutečnosti, konstatuje politolog a právník Richard Hasen v komentáři pro server CNN. Profesor z Kalifornské univerzity pokládá otázku, co by se stalo, pokud by nemoc paralyzovala či zabila Trumpa, jeho prezidentského protikandidáta Joe Bidena, nebo dokonce oba.

Dva černé scénáře

Hasen neuvažuje v krátkodobém časovém horizontu, ale své myšlenky vztahuje na období do 6. ledna 2021, kdy se má sejít sbor volitelů a rozhodnout o nové hlavě Spojených států. "Tyto scénáře mohou být nepravděpodobné, ale musí být zváženy, protože nepřipravenost na jakýkoliv z nich by byla kalamitou pro naši (americkou) demokracii," dodává.

Riziko může minimalizovat každý americký stát tím, že schválí zákon, který převádí hlasy pro zemřelého či paralyzovaného kandidáta náhradníkovi vybranému stranou původního kandidáta, tvrdí politolog. Doplňuje, že to samé by mělo platit pro volitele z každého státu, kteří by měli povinně hlasovat pro tohoto náhradníka.

Americký systém volby prezidenta je mimořádně spletitý, přiznává právník. Připomíná, že nevítězí ten, kdo dostane nejvíc hlasů, ale existuje zrádný a nejistý mechanismus sboru volitelů, změť ústavních pravidel, stejně jako federální a státní zákony - ve všech těchto aspektech se najdou díry a protimluvy, což vytváří prostor pro soudy, Kongres a zastupitelské sbor jednotlivých států, aby případně zvrátily vůli voličů.

Hasen nastiňuje dva možné scénáře: V prvním Trump vzdá kandidaturu ještě před volbami ze zdravotních důvodů a Republikánská strana určí za jeho náhradníka viceprezidenta Mikea Pence. Bude ale příliš pozdě na tisk nových volebních lístků, navíc miliony lidí budou mít již předčasně odvoleno, například korespondenčně. Profesor pokládá otázku, kdo by se stal prezidentem, pokud by nejvíce hlasů získal "Trump".  

"Pouze některé státy, jako Texas, mají zákony zavazující jejich volitele k hlasování pro náhradního kandidáta," píše právník. Táže se, co by nastalo, pokud by volitelé hlasovali pro Trumpa, Pence a Bidena, v důsledku čehož by nikdo nezískal většinu.

Kongres by mohl rozhodnout, že hlasy pro Trumpa se nepočítají, pro což existuje precedent, konstatuje Hasen. Připomíná, že v v roce 1972 nezapočítal Kongres hlasy pro Horace Greeleyho, jelikož zemřel a nemohl úřad vykonávat. Za jistých okolností by se tak Biden mohl stát prezidentem, i kdyby Trumpa a Pence dohromady volilo více volitelů, míní politolog.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Dalším scénářem je podle právníka situace, kdy jeden ze států ovládaných republikány, například Pensylvánie, rozhodne, že volitelé se nemusejí řídit vůlí voličů, protože na hlasovacích lístcích bylo jméno Trumpa, který fakticky nekandiduje.

Tamní legislativní sbor by pak mohl pověřit pensylvánské volitele, aby hlasovali pro Pence, a to i za situace, kdy obyvatelé volili ve většině Bidena, upozorňuje odborník. Dodává, že záměr by mohl zpochybnit guvernér Pensylvánie, kterým je demokrat, a případ by skončil u soudů a Kongresu.

"Oba tyto scénáře ukazují potenciální neplechu na základě našich bláznivých pravidel volby sborem volitelů," píše autor komentáře. Zdůrazňuje, že s tím se na rozdíl od ostatních možných volebních pohrom - například kybernetickýho útoku na velké město v jednom z rozhodujících států - nedá nic dělat.

Riziko lze minimalizovat

Jednotlivé americké státy by tak měly schválit zákony, které převádějí hlasy pro zemřelého či odstoupivšího kandidáta jeho náhradníkovi jmenovaném politickou stranou původního kandidáta a zavazují volitele hlasovat pro tohoto náhradníka, apeluje právník. Soudí, že změna by zmenšila riziko chaosu a prokázala čest systému, který je založen na hlasování pro jednotlivé politické strany.

Většina Trumpových voličů by zajisté raději hlasovala pro Pence či jiného náhradníka z Republikánské strany, stejně jako by Bidenovi stoupenci volili Kamalu Harrisovou či jiného kandidáta Demokratické strany, než aby pomohli znovuzvolení Trumpa, míní Hasen. Věří, že příslušné zákony by zajistily, že výsledek voleb bude odrážet vůli voličů, nikoliv mocenskou dynamiku federálních soudů, státních zastupitelských sborů či Kongresu.

Změna by sice nepomohla, pokud by kandidát zemřel či odstoupil mezi 14. prosincem, kdy budou nominováni volitelé, a 6. lednem, kdy se sejdou v Kongresu k volbě, ale i tak podle profesora snižuje riziko pro období před prvním uvedeným datem. Právní změny v jednotlivých státech také snižují šance, že Spojené státy zabřednou do politické a společenské nejistoty.

Pokud by se během pandemie koronaviru dlouhé měsíce nevědělo, kdo vlastně vyhrál, nikomu to neprospěje, míní Hasen. Konstatuje, že na rozdíl od nevyhnutelnosti případného přepočítání hlasů v některém z klíčových států se chaosu, kterým se komentář zabývá, dá předejít. "Ale pouze pokud budou státy jednat rychle a racionálně," uzavírá politolog.

Související

Íránské jaderné zařízení Fordo

USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu

Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Donald Trump ,  Joe Biden ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 56 minutami

Mekka je město s cca 2 miliony obyvateli v západní části Saúdské Arábie. Je hlavním městem provincie Mekka v regionu Hidžáz. Je rodištěm Mohameda, proroka islámu, a je nejsvětějším městem islámu. Každým rokem putuje na pouť během hadždže (islámský měsíc dhú'l-hidždža) do Mekky tři milióny muslimů, přičemž nevěřícím je vstup do města tradičně zakázán.

Pouť do Mekky se kvůli extrémnímu vedru změnila v boj o život. Sanitky nemohly zasáhnout, popisuje cestovatel

Čtyřicetiletý britský cestovatel a spisovatel Zirrar Ali prožil během tradiční pouti do Mekky extrémní vlnu veder, kdy teploty na posvátných místech překročily 51 stupňů Celsia. Náboženská cesta, která měla být vrcholem jeho duchovního života, se kvůli stupňujícím se dopadům klimatické změny proměnila v nebezpečný boj o přežití, během něhož on i jeho starší otec čelili akutnímu nedostatku vody, stínu a lékařské pomoci.

před 1 hodinou

Gadi Eisenkot

Netanjahu uvrhnul Izrael do hluboké krize, tvrdí Eisenkot. Zahájil jednání o sestavení vlády

Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Tesla Cybertruck

Tesla oficiálně ukončuje výrobu vozů Cybertruck, oznámil Musk

Společnost Tesla plánuje v příštím roce ukončit výrobu svých elektrických vozů Cybertruck v texaské továrně, jak oznámil ředitel automobilky Elon Musk. Tento krok má uvolnit potřebné výrobní kapacity pro rozvoj autonomních vozidel typu Cybercab. Model s nezaměnitelným hranatým designem přitáhl od svého uvedení na trh řadu skalních příznivců, avšak potýkal se také s prodejními problémy.

před 4 hodinami

Klimatická konference COP31

Pařížská dohoda je po 10 letech od podpisu minulostí? Světu se oteplení pod 1,5 stupni nedaří udržet

Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.

před 5 hodinami

Jensen Huang

Nejbohatší firma světa čelí vážnému obvinění. Šéf Nvidie udržoval poměr s čínskou špionkou

Americký technologický gigant a nejbohatší firma světa Nvidia zahájil nezávislé vyšetřování kvůli obviněním, že jeho generální ředitel Jensen Huang udržoval poměr se ženou podezřelou z čínské špionáže. Šéf jedné z nejhodnotnějších firem světa přiznal, že byl nevěrný své manželce, a veřejně se omluvil své rodině i všem zaměstnancům. Tato zpráva vyvolala značný rozruch v celém globálním technologickém sektoru a nastolila vážné otázky ohledně firemní bezpečnosti.

před 5 hodinami

Klimatická konference COP31

Vůle řešit oteplování chybí. Na COP31 nedorazí lídři států, které mají největší podíl na klimatických změnách

V Turecku začíná významná klimatická konference, kterou společně zahajují turecký ministr životního prostředí Murat Kurum, australský ministr pro klima a životní prostředí Chris Bowen a šéf OSN pro klima Simon Stiell. Hlavním úkolem účastníků summitu bude ukázat, že pařížská dohoda o klimatu z roku 2015 stále funguje, a to navzdory rekordním teplotám z posledních dvou let, které překonaly klíčovou hranici 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.

před 6 hodinami

Petr Macinka

Macinka ostrými útoky na adresu sportovkyň pobouřil politiky. Padají výzvy k rezignaci, skandál hasí jeho kolegové

Výrok ministra zahraničí Petra Macinky z hnutí Motoristé sobě, kterým v nedělním televizním pořadu označil ruské hokejové reprezentantky za „ruské mužatky“, vyvolal bouřlivou vlnu kritiky napříč českou politickou scénou. Incident se odehrál v nedělní Partii Terezie Tománkové na stanici CNN Prima NEWS, kde šéf české diplomacie hovořil o možné účasti ruských sportovkyň na nadcházejícím lednovém mistrovství světa hokejistek do 18 let v Ostravě a prohlásil, že feministky budou muset toto mistrovství přežít bez účasti zmíněného týmu.

před 7 hodinami

Policista Jakub Kulik hlídá zneškodněného střelce

Střelec, který v Krakově zabil šest lidí, zemřel

Střelec, který o uplynulém víkendu zabil šest lidí při krvavém útoku v historickém centru polského Krakova, v pondělí zemřel v nemocnici na následky svých zranění. Tragická událost hluboce otřásla celou zemí a vyvolala vlnu obav v evropském státě s mimořádně přísnými zákony o držení zbraní. Policie případ vyšetřuje jako možný teroristický čin, za nímž stála krajně pravicová ideologie.

před 8 hodinami

Klimatická konference COP31

Největší klimatická konference světa začíná. USA COP31 bojkotují, hlavním tématem je padlá pařížská dohoda

V tureckém pobřežním městě Antalyi dnes začíná jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.

před 9 hodinami

včera

Kyjev

Kyjev čeká krutá zima. Rusko na frontě uspět nedokáže, zaměřilo se na ničení ukrajinské ekonomiky, varují experti

V předvečer nových mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

včera

Orlí hnízdo

Potká Orlí hnízdo stejný osud, jako Hitlerův bunkr? Německo řeší, co s vyhořelou stavbou

V bavorských Alpách vyvolal silné kontroverze a bouřlivou debatu nedávný požár, který během říjnového večera téměř zcela zničil historickou horskou chatu známou jako Orlí hnízdo. Toto místo, postavené nacistickým režimem v roce 1938 a frekventované Adolfem Hitlerem, se po druhé světové válce stalo památníkem a dlouhá léta fungovalo jako oblíbená turistická atrakce.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

USA nabízejí dvacet milionů dolarů za informace o íránském jaderném programu

Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.

včera

včera

Karel Havlíček

Vláda připravuje zastropování cen energií, oznámil Havlíček

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) oznámil v Nedělní debatě, že vláda připravuje režim zastropování koncových cen energií a zaměří se také na samotné výrobce, přičemž tento krizový plán předloží kabinetu již v pondělí k projednání.

včera

Policista Jakub Kulik hlídá zneškodněného střelce

Zneškodnil střelce, sám teď bojuje o život. Polsko po teroristickém útoku oslavuje nové hrdiny

Obrovskou odvahu projevili během sobotního teroristického útoku zasahující policisté, z nichž dva utrpěli těžká zranění při pronásledování a zatýkání útočníka. Zvláštní pozornost veřejnosti i představitelů státu přitahuje policista Jakub Kulik, který byl vážně zraněn a po úspěšné operaci v krakovské nemocnici se jej podařilo probudit z umělého spánku, přičemž jeho stav zůstává nadále vážný.

včera

Střelec před útokem v Krakově zavraždil své rodiče a sestru. Polsko se vzpamatovává z teroristického útoku

V sobotu v samotném centru Krakova došlo k tragické masové střelbě, při které mladý útočník střílel z jedoucího vozidla na náhodné lidi na Rynku Głównym. Útok si vyžádal životy šesti lidí a dalších šestnáct osob utrpělo zranění, mezi nimiž jsou i dva policisté zasahující proti ozbrojenému pachateli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy