NÁZOR - V Bílém domě řádí nákaza koronavirem a zdravotní stav prezidenta Donalda Trumpa je neznámý, tudíž nastal čas čelit znepokojivé skutečnosti, konstatuje politolog a právník Richard Hasen v komentáři pro server CNN. Profesor z Kalifornské univerzity pokládá otázku, co by se stalo, pokud by nemoc paralyzovala či zabila Trumpa, jeho prezidentského protikandidáta Joe Bidena, nebo dokonce oba.
Dva černé scénáře
Hasen neuvažuje v krátkodobém časovém horizontu, ale své myšlenky vztahuje na období do 6. ledna 2021, kdy se má sejít sbor volitelů a rozhodnout o nové hlavě Spojených států. "Tyto scénáře mohou být nepravděpodobné, ale musí být zváženy, protože nepřipravenost na jakýkoliv z nich by byla kalamitou pro naši (americkou) demokracii," dodává.
Riziko může minimalizovat každý americký stát tím, že schválí zákon, který převádí hlasy pro zemřelého či paralyzovaného kandidáta náhradníkovi vybranému stranou původního kandidáta, tvrdí politolog. Doplňuje, že to samé by mělo platit pro volitele z každého státu, kteří by měli povinně hlasovat pro tohoto náhradníka.
Americký systém volby prezidenta je mimořádně spletitý, přiznává právník. Připomíná, že nevítězí ten, kdo dostane nejvíc hlasů, ale existuje zrádný a nejistý mechanismus sboru volitelů, změť ústavních pravidel, stejně jako federální a státní zákony - ve všech těchto aspektech se najdou díry a protimluvy, což vytváří prostor pro soudy, Kongres a zastupitelské sbor jednotlivých států, aby případně zvrátily vůli voličů.
Hasen nastiňuje dva možné scénáře: V prvním Trump vzdá kandidaturu ještě před volbami ze zdravotních důvodů a Republikánská strana určí za jeho náhradníka viceprezidenta Mikea Pence. Bude ale příliš pozdě na tisk nových volebních lístků, navíc miliony lidí budou mít již předčasně odvoleno, například korespondenčně. Profesor pokládá otázku, kdo by se stal prezidentem, pokud by nejvíce hlasů získal "Trump".
"Pouze některé státy, jako Texas, mají zákony zavazující jejich volitele k hlasování pro náhradního kandidáta," píše právník. Táže se, co by nastalo, pokud by volitelé hlasovali pro Trumpa, Pence a Bidena, v důsledku čehož by nikdo nezískal většinu.
Kongres by mohl rozhodnout, že hlasy pro Trumpa se nepočítají, pro což existuje precedent, konstatuje Hasen. Připomíná, že v v roce 1972 nezapočítal Kongres hlasy pro Horace Greeleyho, jelikož zemřel a nemohl úřad vykonávat. Za jistých okolností by se tak Biden mohl stát prezidentem, i kdyby Trumpa a Pence dohromady volilo více volitelů, míní politolog.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Dalším scénářem je podle právníka situace, kdy jeden ze států ovládaných republikány, například Pensylvánie, rozhodne, že volitelé se nemusejí řídit vůlí voličů, protože na hlasovacích lístcích bylo jméno Trumpa, který fakticky nekandiduje.
Tamní legislativní sbor by pak mohl pověřit pensylvánské volitele, aby hlasovali pro Pence, a to i za situace, kdy obyvatelé volili ve většině Bidena, upozorňuje odborník. Dodává, že záměr by mohl zpochybnit guvernér Pensylvánie, kterým je demokrat, a případ by skončil u soudů a Kongresu.
"Oba tyto scénáře ukazují potenciální neplechu na základě našich bláznivých pravidel volby sborem volitelů," píše autor komentáře. Zdůrazňuje, že s tím se na rozdíl od ostatních možných volebních pohrom - například kybernetickýho útoku na velké město v jednom z rozhodujících států - nedá nic dělat.
Riziko lze minimalizovat
Jednotlivé americké státy by tak měly schválit zákony, které převádějí hlasy pro zemřelého či odstoupivšího kandidáta jeho náhradníkovi jmenovaném politickou stranou původního kandidáta a zavazují volitele hlasovat pro tohoto náhradníka, apeluje právník. Soudí, že změna by zmenšila riziko chaosu a prokázala čest systému, který je založen na hlasování pro jednotlivé politické strany.
Většina Trumpových voličů by zajisté raději hlasovala pro Pence či jiného náhradníka z Republikánské strany, stejně jako by Bidenovi stoupenci volili Kamalu Harrisovou či jiného kandidáta Demokratické strany, než aby pomohli znovuzvolení Trumpa, míní Hasen. Věří, že příslušné zákony by zajistily, že výsledek voleb bude odrážet vůli voličů, nikoliv mocenskou dynamiku federálních soudů, státních zastupitelských sborů či Kongresu.
Změna by sice nepomohla, pokud by kandidát zemřel či odstoupil mezi 14. prosincem, kdy budou nominováni volitelé, a 6. lednem, kdy se sejdou v Kongresu k volbě, ale i tak podle profesora snižuje riziko pro období před prvním uvedeným datem. Právní změny v jednotlivých státech také snižují šance, že Spojené státy zabřednou do politické a společenské nejistoty.
Pokud by se během pandemie koronaviru dlouhé měsíce nevědělo, kdo vlastně vyhrál, nikomu to neprospěje, míní Hasen. Konstatuje, že na rozdíl od nevyhnutelnosti případného přepočítání hlasů v některém z klíčových států se chaosu, kterým se komentář zabývá, dá předejít. "Ale pouze pokud budou státy jednat rychle a racionálně," uzavírá politolog.
Související
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
USA (Spojené státy americké) , Donald Trump , Joe Biden , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Izraelské letectvo zahájilo další nálety na Írán. Exploze zní v Teheránu i u jaderné elektrárny
Aktualizováno před 42 minutami
Írán zahájil novou vlnu raketových útoků po celém Blízkém východě. Zasáhl luxusní hotel v Dubaji
před 1 hodinou
Trump: Zaútočili jsme, protože Írán vyvíjí rakety schopné zasáhnout USA. Podle rozvědky to není pravda, tvrdí CNN
před 1 hodinou
Válka na Blízkém východě: Íránský ministr i šéf revolučních gard jsou po smrti. Britská letadla jsou ve vzduchu, zasedne RB OSN
před 2 hodinami
Chameneí mohl být při útoku na Írán zabit, tvrdí Izrael. Teherán to popírá
před 3 hodinami
Na dívčí školu v Íránu měly dopadnout tři rakety. Mrtvých je přes 50, tvrdí Teherán
před 5 hodinami
Blízký východ je útoky „zděšen“. Není to naše válka, vzkazuje
před 6 hodinami
Cílem útoků USA a Izraele se stala Chameneího kancelář i prezidentský palác
před 6 hodinami
První reakce na útoky v Íránu: Blízký východ se ocitá na pokraji katastrofy, varuje svět
před 7 hodinami
Blízký východ v plamenech. Íránské rakety dopadají na Katar, Kuvajt, SAE i Bahrajn, Izrael zahájil nové nálety
před 7 hodinami
Pákistán vyhlásil Afghánistánu válku. Spustil rozsáhlou operaci Spravedlivý hněv
před 9 hodinami
Armáda se připravuje na rozsáhlou operaci v Íránu. Teherán odmítli šance na ukončení jaderných ambicí, prohlásil Trump
před 10 hodinami
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán
před 11 hodinami
Počasí bude o víkendu kopírovat trend z posledních dní
včera
Expremiér Nečas se rozvedl s druhou manželkou
včera
Je nemocný a má nízké IQ. Trump se velmi ostře pustil do De Nira
včera
V kauze RP Invest utopili peníze i známí lidé. K poškozeným patří i Klempíř
včera
Okamura do Otázek Václava Moravce přijde, potvrdila mluvčí SPD
včera
Platili mu, co neměli. Úředník popsal náklady bývalého prince Andrewa
včera
Předčasné jaro. V Česku letos poprvé naměřili 20 stupňů
Česko má sice před sebou ještě jeden den meteorologické zimy, ale už na konci února u nás panuje jarní počasí. V pátek dokonce poprvé v letošním roce vyšplhala teplota alespoň na 20 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě