Co když koronavirus paralyzuje Trumpa či Bidena? V USA analyzují nový scénář

NÁZOR - V Bílém domě řádí nákaza koronavirem a zdravotní stav prezidenta Donalda Trumpa je neznámý, tudíž nastal čas čelit znepokojivé skutečnosti, konstatuje politolog a právník Richard Hasen v komentáři pro server CNN. Profesor z Kalifornské univerzity pokládá otázku, co by se stalo, pokud by nemoc paralyzovala či zabila Trumpa, jeho prezidentského protikandidáta Joe Bidena, nebo dokonce oba.

Dva černé scénáře

Hasen neuvažuje v krátkodobém časovém horizontu, ale své myšlenky vztahuje na období do 6. ledna 2021, kdy se má sejít sbor volitelů a rozhodnout o nové hlavě Spojených států. "Tyto scénáře mohou být nepravděpodobné, ale musí být zváženy, protože nepřipravenost na jakýkoliv z nich by byla kalamitou pro naši (americkou) demokracii," dodává.

Riziko může minimalizovat každý americký stát tím, že schválí zákon, který převádí hlasy pro zemřelého či paralyzovaného kandidáta náhradníkovi vybranému stranou původního kandidáta, tvrdí politolog. Doplňuje, že to samé by mělo platit pro volitele z každého státu, kteří by měli povinně hlasovat pro tohoto náhradníka.

Americký systém volby prezidenta je mimořádně spletitý, přiznává právník. Připomíná, že nevítězí ten, kdo dostane nejvíc hlasů, ale existuje zrádný a nejistý mechanismus sboru volitelů, změť ústavních pravidel, stejně jako federální a státní zákony - ve všech těchto aspektech se najdou díry a protimluvy, což vytváří prostor pro soudy, Kongres a zastupitelské sbor jednotlivých států, aby případně zvrátily vůli voličů.

Hasen nastiňuje dva možné scénáře: V prvním Trump vzdá kandidaturu ještě před volbami ze zdravotních důvodů a Republikánská strana určí za jeho náhradníka viceprezidenta Mikea Pence. Bude ale příliš pozdě na tisk nových volebních lístků, navíc miliony lidí budou mít již předčasně odvoleno, například korespondenčně. Profesor pokládá otázku, kdo by se stal prezidentem, pokud by nejvíce hlasů získal "Trump".  

"Pouze některé státy, jako Texas, mají zákony zavazující jejich volitele k hlasování pro náhradního kandidáta," píše právník. Táže se, co by nastalo, pokud by volitelé hlasovali pro Trumpa, Pence a Bidena, v důsledku čehož by nikdo nezískal většinu.

Kongres by mohl rozhodnout, že hlasy pro Trumpa se nepočítají, pro což existuje precedent, konstatuje Hasen. Připomíná, že v v roce 1972 nezapočítal Kongres hlasy pro Horace Greeleyho, jelikož zemřel a nemohl úřad vykonávat. Za jistých okolností by se tak Biden mohl stát prezidentem, i kdyby Trumpa a Pence dohromady volilo více volitelů, míní politolog.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Dalším scénářem je podle právníka situace, kdy jeden ze států ovládaných republikány, například Pensylvánie, rozhodne, že volitelé se nemusejí řídit vůlí voličů, protože na hlasovacích lístcích bylo jméno Trumpa, který fakticky nekandiduje.

Tamní legislativní sbor by pak mohl pověřit pensylvánské volitele, aby hlasovali pro Pence, a to i za situace, kdy obyvatelé volili ve většině Bidena, upozorňuje odborník. Dodává, že záměr by mohl zpochybnit guvernér Pensylvánie, kterým je demokrat, a případ by skončil u soudů a Kongresu.

"Oba tyto scénáře ukazují potenciální neplechu na základě našich bláznivých pravidel volby sborem volitelů," píše autor komentáře. Zdůrazňuje, že s tím se na rozdíl od ostatních možných volebních pohrom - například kybernetickýho útoku na velké město v jednom z rozhodujících států - nedá nic dělat.

Riziko lze minimalizovat

Jednotlivé americké státy by tak měly schválit zákony, které převádějí hlasy pro zemřelého či odstoupivšího kandidáta jeho náhradníkovi jmenovaném politickou stranou původního kandidáta a zavazují volitele hlasovat pro tohoto náhradníka, apeluje právník. Soudí, že změna by zmenšila riziko chaosu a prokázala čest systému, který je založen na hlasování pro jednotlivé politické strany.

Většina Trumpových voličů by zajisté raději hlasovala pro Pence či jiného náhradníka z Republikánské strany, stejně jako by Bidenovi stoupenci volili Kamalu Harrisovou či jiného kandidáta Demokratické strany, než aby pomohli znovuzvolení Trumpa, míní Hasen. Věří, že příslušné zákony by zajistily, že výsledek voleb bude odrážet vůli voličů, nikoliv mocenskou dynamiku federálních soudů, státních zastupitelských sborů či Kongresu.

Změna by sice nepomohla, pokud by kandidát zemřel či odstoupil mezi 14. prosincem, kdy budou nominováni volitelé, a 6. lednem, kdy se sejdou v Kongresu k volbě, ale i tak podle profesora snižuje riziko pro období před prvním uvedeným datem. Právní změny v jednotlivých státech také snižují šance, že Spojené státy zabřednou do politické a společenské nejistoty.

Pokud by se během pandemie koronaviru dlouhé měsíce nevědělo, kdo vlastně vyhrál, nikomu to neprospěje, míní Hasen. Konstatuje, že na rozdíl od nevyhnutelnosti případného přepočítání hlasů v některém z klíčových států se chaosu, kterým se komentář zabývá, dá předejít. "Ale pouze pokud budou státy jednat rychle a racionálně," uzavírá politolog.

Související

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Joe Biden Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 48 minutami

před 1 hodinou

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

před 4 hodinami

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 6 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 8 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy