Co když koronavirus paralyzuje Trumpa či Bidena? V USA analyzují nový scénář

NÁZOR - V Bílém domě řádí nákaza koronavirem a zdravotní stav prezidenta Donalda Trumpa je neznámý, tudíž nastal čas čelit znepokojivé skutečnosti, konstatuje politolog a právník Richard Hasen v komentáři pro server CNN. Profesor z Kalifornské univerzity pokládá otázku, co by se stalo, pokud by nemoc paralyzovala či zabila Trumpa, jeho prezidentského protikandidáta Joe Bidena, nebo dokonce oba.

Dva černé scénáře

Hasen neuvažuje v krátkodobém časovém horizontu, ale své myšlenky vztahuje na období do 6. ledna 2021, kdy se má sejít sbor volitelů a rozhodnout o nové hlavě Spojených států. "Tyto scénáře mohou být nepravděpodobné, ale musí být zváženy, protože nepřipravenost na jakýkoliv z nich by byla kalamitou pro naši (americkou) demokracii," dodává.

Riziko může minimalizovat každý americký stát tím, že schválí zákon, který převádí hlasy pro zemřelého či paralyzovaného kandidáta náhradníkovi vybranému stranou původního kandidáta, tvrdí politolog. Doplňuje, že to samé by mělo platit pro volitele z každého státu, kteří by měli povinně hlasovat pro tohoto náhradníka.

Americký systém volby prezidenta je mimořádně spletitý, přiznává právník. Připomíná, že nevítězí ten, kdo dostane nejvíc hlasů, ale existuje zrádný a nejistý mechanismus sboru volitelů, změť ústavních pravidel, stejně jako federální a státní zákony - ve všech těchto aspektech se najdou díry a protimluvy, což vytváří prostor pro soudy, Kongres a zastupitelské sbor jednotlivých států, aby případně zvrátily vůli voličů.

Hasen nastiňuje dva možné scénáře: V prvním Trump vzdá kandidaturu ještě před volbami ze zdravotních důvodů a Republikánská strana určí za jeho náhradníka viceprezidenta Mikea Pence. Bude ale příliš pozdě na tisk nových volebních lístků, navíc miliony lidí budou mít již předčasně odvoleno, například korespondenčně. Profesor pokládá otázku, kdo by se stal prezidentem, pokud by nejvíce hlasů získal "Trump".  

"Pouze některé státy, jako Texas, mají zákony zavazující jejich volitele k hlasování pro náhradního kandidáta," píše právník. Táže se, co by nastalo, pokud by volitelé hlasovali pro Trumpa, Pence a Bidena, v důsledku čehož by nikdo nezískal většinu.

Kongres by mohl rozhodnout, že hlasy pro Trumpa se nepočítají, pro což existuje precedent, konstatuje Hasen. Připomíná, že v v roce 1972 nezapočítal Kongres hlasy pro Horace Greeleyho, jelikož zemřel a nemohl úřad vykonávat. Za jistých okolností by se tak Biden mohl stát prezidentem, i kdyby Trumpa a Pence dohromady volilo více volitelů, míní politolog.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Dalším scénářem je podle právníka situace, kdy jeden ze států ovládaných republikány, například Pensylvánie, rozhodne, že volitelé se nemusejí řídit vůlí voličů, protože na hlasovacích lístcích bylo jméno Trumpa, který fakticky nekandiduje.

Tamní legislativní sbor by pak mohl pověřit pensylvánské volitele, aby hlasovali pro Pence, a to i za situace, kdy obyvatelé volili ve většině Bidena, upozorňuje odborník. Dodává, že záměr by mohl zpochybnit guvernér Pensylvánie, kterým je demokrat, a případ by skončil u soudů a Kongresu.

"Oba tyto scénáře ukazují potenciální neplechu na základě našich bláznivých pravidel volby sborem volitelů," píše autor komentáře. Zdůrazňuje, že s tím se na rozdíl od ostatních možných volebních pohrom - například kybernetickýho útoku na velké město v jednom z rozhodujících států - nedá nic dělat.

Riziko lze minimalizovat

Jednotlivé americké státy by tak měly schválit zákony, které převádějí hlasy pro zemřelého či odstoupivšího kandidáta jeho náhradníkovi jmenovaném politickou stranou původního kandidáta a zavazují volitele hlasovat pro tohoto náhradníka, apeluje právník. Soudí, že změna by zmenšila riziko chaosu a prokázala čest systému, který je založen na hlasování pro jednotlivé politické strany.

Většina Trumpových voličů by zajisté raději hlasovala pro Pence či jiného náhradníka z Republikánské strany, stejně jako by Bidenovi stoupenci volili Kamalu Harrisovou či jiného kandidáta Demokratické strany, než aby pomohli znovuzvolení Trumpa, míní Hasen. Věří, že příslušné zákony by zajistily, že výsledek voleb bude odrážet vůli voličů, nikoliv mocenskou dynamiku federálních soudů, státních zastupitelských sborů či Kongresu.

Změna by sice nepomohla, pokud by kandidát zemřel či odstoupil mezi 14. prosincem, kdy budou nominováni volitelé, a 6. lednem, kdy se sejdou v Kongresu k volbě, ale i tak podle profesora snižuje riziko pro období před prvním uvedeným datem. Právní změny v jednotlivých státech také snižují šance, že Spojené státy zabřednou do politické a společenské nejistoty.

Pokud by se během pandemie koronaviru dlouhé měsíce nevědělo, kdo vlastně vyhrál, nikomu to neprospěje, míní Hasen. Konstatuje, že na rozdíl od nevyhnutelnosti případného přepočítání hlasů v některém z klíčových států se chaosu, kterým se komentář zabývá, dá předejít. "Ale pouze pokud budou státy jednat rychle a racionálně," uzavírá politolog.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Joe Biden Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády

Ukrajinský soud v pátek nařídil vazbu pro ministra zemědělství Mykolu Solského kvůli podezření z účasti na nelegálním získání státní půdy v hodnotě téměř sedmi milionů eur. Informaci poskytla agentura TASR s odvoláním na Reuters.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy