Pandemie koronaviru: přes 450 milionů nakažených a šest milionů mrtvých

Výběr základních údajů o novém typu koronaviru (před dvěma lety, 11. března 2020, vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nákazy nového typu koronaviru za pandemii):

- Nový typ koronaviru se objevil počátkem prosince 2019 v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej. Vir vyvolává onemocnění covid-19 s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání. Na virus umírají převážně senioři a chronicky nemocní pacienti. Původ viru SARS-CoV-2 není ani po dvou letech pandemie znám a zůstává zdrojem napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Podle společné studie vědců z Číny a Světové zdravotnické organizace (WHO) se virus přenesl na člověka pravděpodobně ze zvířat, a to prostřednictvím obchodu s divoce žijícími druhy.

- WHO kvůli epidemii vyhlásila 30. ledna 2020 globální stav zdravotní nouze, učinila tak teprve pošesté ve své historii. Za pandemii vyhlásila WHO šíření nákazy 11. března téhož roku. Jedná se tak o druhou pandemii chřipkových virů ve 21. století, první byla pandemie prasečí chřipky v letech 2009 až 2010 při níž zemřelo na 18.500 lidí. Z chřipkových virů měla od začátku 20. století nejvíce obětí pandemie španělské chřipky, která si v letech 1918 až 1920 vyžádala na 40 milionů mrtvých.

- Celkový počet infikovaných ve světě překročil podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) 450 milionů a obětí je celosvětově přes šest milionů. Covid-19 se stal celosvětově třetí nejčastější příčinnou úmrtí po selhání srdce a mrtvici.

- Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od předloňského března USA, kde celkový počet nakažených nyní podle JHU činí přes 79 milionů. Druhá je Indie (43 milionů) a třetí Brazílie (29 milionů). V Evropě se nejvíce nakažených v absolutních číslech prokázalo ve Francii (23 milionů). Podle poměrného počtu nakažených je nejvíce zasaženou zemí světa podle údajů serveru ourworldindata.org Andorra (500.000 případů nákazy na milion obyvatel), následuje Dánsko (495.000) a Slovinsko (435.000). ČR je nyní s počtem 339.000 případů na milion obyvatel osmnáctou nejvíce zasaženou zemí podle poměrného počtu nakažených.

- Prvních 50 milionů případů nákazy bylo zaznamenáno předloni v listopadu, tedy téměř po roce od zjištění prvního případu koronaviru. Od loňského jara do konce listopadu přibývalo 50 milionů infekcí každých zhruba 90 dnů, tempo výrazně zrychlilo v lednu letošního roku, kdy deset milionů případů přibylo osmkrát za sebou za tři dny. Nárůst počtu nových případů nyní stagnuje. Nejvíce nových případů za jediný den bylo podle serveru ourworldindata.org zaznamenáno 25. ledna letošního roku, kdy se celosvětově nakazilo přes 3,43 milionu lidí.

- Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují v absolutních číslech Spojené státy, kde podle údajů JHU zemřelo přes 960.000 lidí. Následují Brazílie (653.000 mrtvých) a Indie (515.000). Nejvíce obětí koronaviru podle přepočtu na milion obyvatel vykazuje podle údajů serveru ourworldindata.org Peru (6330), následují Bulharsko (5210) a Bosna a Hercegovina (4770). ČR je nyní na devátém místě s počtem 3635 obětí na milion obyvatel.

- První případ za hranicemi Číny se prokázal 13. ledna 2020 v Thajsku, první úmrtí v důsledku nového koronaviru mimo Čínu poté ohlásily 2. února Filipíny. Za rok od prvního ohlášeného úmrtí zemřelo ve světě 1,9 milionu lidí, druhý rok zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 celosvětově téměř 3,6 milionu lidí. Nejvíce mrtvých s covidem za jediný den bylo podle serveru ourworldindata.org zaznamenáno 20. ledna 2021, kdy celosvětově zemřelo 18.062 lidí.

- Koronavirus SARS-CoV-2 stejně jako ostatní viry neustále mutuje. Původní variantu z čínského Wu-chanu vytlačily postupně další, nakažlivější. Od regionálního označení podle zemí, kde byly poprvé popsány, se ustoupilo k písmenům řecké abecedy. Původně britská, dnes alfa varianta, byla čtyřikrát nakažlivější než původní SARS-CoV-2, loni na jaře ji pak začala nahrazovat delta, ještě 2,5krát nakažlivější než alfa. Koncem listopadu se v jižní části afrického kontinentu objevily nové případy varianty nazvané omikron, která je podle studií dvakrát až čtyřikrát nakažlivější než delta a postupně se stala v řadě zemí světa dominantní, způsobuje ale mírnější průběh nemoci.

- V souvislosti se šířením koronaviru vyhlásily od jara 2020 zejména evropské země řadu přísných opatření, mnohde byla vyhlášena celostátní karanténa, uzavřeny školy a obchody, zakázány veřejné akce a zaveden nouzový stav. Zrušena či odložena byla většina kulturních a sportovních akcí. Loni v srpnu se bez přítomnosti diváků konaly o rok odložené olympijské hry v Tokiu, v říjnu byla zahájena s ročním zpožděním světová výstava Expo 2020 v Dubaji.

- Za klíčový bod v boji proti pandemii je považována plošná vakcinace. Očkování proti novému typu koronaviru zahájila jako první Británie předloni počátkem prosince, v České republice začalo stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie 27. prosince 2020. Od loňského července se ve světě podává i třetí, posilující dávka. Několik málo států ve světě, například Izrael nebo Chile, očkuje i čtvrtou dávkou. Ve světě je plně naočkováno 4,4 miliardy lidí, tedy zhruba 55 procent obyvatel, v ČR je plně naočkováno přes 6,85 milionu lidí, tedy 64 procent obyvatel. Celkový počet podaných vakcín v ČR překročil 17,4 milionu, posilující dávku zatím dostalo přes čtyři miliony lidí. V rámci EU ČR patří s 64 procenty lidí s ukončenou vakcinací (tedy většinou dvěma dávkami) k méně proočkovaným zemím, rekordní je Portugalsko s 92,6 procenty. Průměr unie je 72,6 procenta.

- Celosvětovou debatu vyvolalo také možné zavedení povinného očkování proti covidu. První zemí na světě, která zavedla povinné očkování proti covidu-19, se podle agentury Reuters stala vloni v únoru Indonésie. První zemí Evropy, která zavedla všeobecnou očkovací povinnost v souvislosti s covidem, se letos v únoru stalo Rakousko, to ale stávající zákon o povinném očkování proti covidu zruší. O očkovací povinnosti se několik měsíců diskutuje i v Německu. V dalších zemích, například v Maďarsku, Francii či Itálii, je povinné očkování u vybraných profesí.

- WHO počátkem února uvedla, že se Evropa blíží ke koncovce pandemie covid-19 a čeká ji klidnější období. Výhled je optimistický díky vysoké míře proočkovanosti a imunity získané proděláním nákazy, nižší nebezpečnosti varianty omikron a nadcházejícímu jaru a létu, které šíření viru tolik nepřejí. Řada evropských zemí včetně ČR se rozhodla postupně zrušit všechny restrikce a vrací se k běžnému fungování.

- První případy nového typu koronaviru objevilo testování v České republice 1. března 2020, od té doby se nákaza prokázala u více než 3,6 milionu lidí. První vlna předloni na jaře ale byla velmi mírná, maximem bylo 377 případů 27. března a také zemřelých nakažených koronavirem bylo ve srovnání s jinými evropskými zeměmi málo. Mnohem silněji ale ČR zasáhly tři vlny nemoci s maximy v říjnu 2020, lednu 2021 a březnu 2021, kdy denní počty odhalených případů opakovaně přesáhly 15.000 a umíralo i více než 200 lidí denně. Znovu pak nemoc udeřila loni v listopadu a začátkem letošního roku pak ČR zasáhla nakažlivější varianta omikron, během níž opět padaly rekordy. Vůbec nejvíce nových případů za jeden den - 57.237 - prokázaly testy 1. února. Od začátku pandemie zemřelo v ČR přes 39.000 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru, smutný rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují loňský 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen s 236 mrtvými.

Související

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.
Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Írán

Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují

Íránské úřady zesilují represe vůči údajným špionům a sympatizantům Izraele. V posledních dnech bylo zatčeno téměř sto lidí, v pondělí došlo k popravě muže odsouzeného za špionáž. Paranoia vůči izraelské tajné službě Mosad sílí zejména po páteční kombinované ofenzivní operaci, při níž byly z íránského území odpáleny bezpilotní stroje na izraelské cíle.

včera

včera

Íránské jaderné zařízení Fordo

Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti

V případě, že by Spojené státy zaútočily na íránské podzemní jaderné zařízení Fordo, následky by z hlediska radiačního zamoření byly spíše omezené. K tomuto závěru dospívají odborníci oslovení stanicí CNN, kteří upozorňují, že útok na obohacovací zařízení nepředstavuje stejnou hrozbu jako bombardování funkčního jaderného reaktoru.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku

Napětí na Blízkém východě nadále roste. Íránský Nejvyšší rada národní bezpečnosti ve čtvrtek ostře varovala, že jakákoli intervence třetí strany do jeho konfliktu s Izraelem by vyvolala okamžitou odpověď. Výhrůžka přichází v době, kdy se konflikt mezi oběma zeměmi přehoupnul do druhého týdne a situace v regionu se stává čím dál napjatější.

včera

Zbraně

Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí

Střelba na střední škole ve Štýrském Hradci si minulý týden vyžádala deset obětí. Nejde o ojedinělý incident, podobné útoky se ve střední Evropě opakují. Psycholožka Umay Wolf z portálu Terapie.cz pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že masový útočník nevzniká ze dne na den – násilí je výsledkem kombinace traumat, frustrace, osobnostních rysů a často i neléčené duševní nemoci. Velkou roli hrají také sociální sítě a touha napodobit jiné útočníky nebo se s nimi dokonce „předhánět“ v počtu zabitých.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl aktivně zasáhnout do rostoucí krize mezi Izraelem a Íránem. Po středečním zasedání obranné rady pověřil svého ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota, aby v nejbližších dnech vedl evropskou diplomatickou iniciativu s cílem navrhnout „přísné vyjednané řešení“ napjaté situace, která hrozí přerůst v širší regionální konflikt.

včera

Benjamin Netanjahu

Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beerševě učinil mimořádně ostré prohlášení k aktuálnímu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov by izraelské nálety mohly vytvořit podmínky, které by íránskému lidu umožnily svrhnout současný režim v Teheránu. Netanjahu zdůraznil, že sice nejde o hlavní cíl izraelské operace, ale nevylučuje, že by mohla přinést takový výsledek.

včera

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu

Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?

Ajatolláh Sajjid Alí Hámeneí, často uváděný v českém přepisu jako Alí Chameneí, je jednou z nejmocnějších a zároveň nejméně známých osobností světové politiky. Přestože málokdy vystupuje veřejně mimo íránské hranice, jeho vliv zasahuje daleko za Teherán – od libanonského Hizballáhu přes šíitské milice v Iráku až po jemenské Hútie. Chameneí je od roku 1989 nejvyšším duchovním vůdcem Íránu, což z něj činí de facto hlavu státu, která stojí nad prezidentem i parlamentem.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci

Napětí mezi Izraelem a Íránem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránské rakety zasáhly nemocnici Soroka v jihoizraelském městě Beerševa. Po útoku, při němž bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zraněno nejméně 240 lidí, vystoupil izraelský ministr obrany Jisrael Kac s mimořádně tvrdým prohlášením na adresu duchovního vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího.

včera

Boeing B-52H Stratofortress amerického letectva

Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku

Zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem se rychle stává pravděpodobným scénářem. Prezident Donald Trump podle všeho schválil vojenské plány, zatím ale čeká na další kroky Teheránu. Íránské letectvo a protivzdušná obrana jsou i bez amerického zapojení v kritické situaci, protože na izraelské protivníky nestačí početně a už vůbec ne technologicky.

včera

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS čelí nepříjemné situaci, kdy veřejně přiznala neoprávněné používání vysokoškolského titulu magistra. Ačkoli její vzdělání bylo v Česku uznáno na základě nostrifikace, právně jí titul Mgr. nikdy nenáležel. Sama ministryně nyní uznává chybu a slibuje nápravu ve všech oficiálních dokumentech.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo

Ve světle eskalujícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem se opět otevírá otázka, zda mohou cílené atentáty sloužit jako cesta k míru. Historie však tuto strategii opakovaně zpochybňuje a ukazuje, že smrt jednotlivých vůdců nikdy skutečně nevyřešila hluboce zakořeněné politické a společenské problémy. Naopak — násilí často jen zažehl novou vlnu odporu a nestability.

včera

Paul Salem

Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem

Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci washingtonského think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, proč považuje íránské jaderné zařízení Fordo za klíčový cíl Izraele, jak daleko je Washington ochoten zajít, a proč podle něj současné napětí může vést buď k hluboké vnitropolitické přeměně Íránu, nebo k dlouhodobému oslabování režimu.

včera

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která zahrnovala údery na jeho jaderný program, vojenské velitele i vědce, vyvolala okamžitou odezvu na mezinárodní scéně. Izrael se u Rady bezpečnosti OSN hájil s tím, že šlo o „preventivní úder“ s cílem zastavit vývoj jaderných zbraní a neutralizovat íránské schopnosti k uskutečnění jeho veřejně deklarovaného cíle – zničení státu Izrael. Vzniká tak zásadní otázka: jsou tyto akce Izraele legální podle mezinárodního práva, a lze je považovat za oprávněnou sebeobranu?

včera

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?

Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.

včera

Donald Trump

Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu

Mezinárodní situace na Blízkém východě se dále vyhrocuje. Podle zpráv americké stanice CBS, na kterou se odkazuje i BBC, současný prezident Spojených států Donald Trump již schválil vojenské plány na útok proti Íránu. Zatím však nevydal definitivní rozkaz k jejich provedení, přičemž vyčkává, zda Írán neustoupí ze svého jaderného programu.

včera

Evropská unie

EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz

Evropská unie připravuje nový finanční plán, který má za cíl vygenerovat vyšší zisky ze zmrazených ruských státních aktiv – a tím zvýšit podporu Ukrajině bez přímého zabavení ruského kapitálu. Podle čtyř nejmenovaných úředníků, kteří hovořili s webem Politico, chce Brusel přesunout téměř 200 miliard eur z těchto aktiv do rizikovějších investic, jež by mohly přinést výrazně vyšší výnosy.

včera

Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku

Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy