Výběr základních údajů o novém typu koronaviru (před dvěma lety, 11. března 2020, vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) šíření nákazy nového typu koronaviru za pandemii):
- Nový typ koronaviru se objevil počátkem prosince 2019 v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej. Vir vyvolává onemocnění covid-19 s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání. Na virus umírají převážně senioři a chronicky nemocní pacienti. Původ viru SARS-CoV-2 není ani po dvou letech pandemie znám a zůstává zdrojem napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Čínou. Podle společné studie vědců z Číny a Světové zdravotnické organizace (WHO) se virus přenesl na člověka pravděpodobně ze zvířat, a to prostřednictvím obchodu s divoce žijícími druhy.
- WHO kvůli epidemii vyhlásila 30. ledna 2020 globální stav zdravotní nouze, učinila tak teprve pošesté ve své historii. Za pandemii vyhlásila WHO šíření nákazy 11. března téhož roku. Jedná se tak o druhou pandemii chřipkových virů ve 21. století, první byla pandemie prasečí chřipky v letech 2009 až 2010 při níž zemřelo na 18.500 lidí. Z chřipkových virů měla od začátku 20. století nejvíce obětí pandemie španělské chřipky, která si v letech 1918 až 1920 vyžádala na 40 milionů mrtvých.
- Celkový počet infikovaných ve světě překročil podle americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) 450 milionů a obětí je celosvětově přes šest milionů. Covid-19 se stal celosvětově třetí nejčastější příčinnou úmrtí po selhání srdce a mrtvici.
- Prvenství v absolutním počtu infikovaných drží od předloňského března USA, kde celkový počet nakažených nyní podle JHU činí přes 79 milionů. Druhá je Indie (43 milionů) a třetí Brazílie (29 milionů). V Evropě se nejvíce nakažených v absolutních číslech prokázalo ve Francii (23 milionů). Podle poměrného počtu nakažených je nejvíce zasaženou zemí světa podle údajů serveru ourworldindata.org Andorra (500.000 případů nákazy na milion obyvatel), následuje Dánsko (495.000) a Slovinsko (435.000). ČR je nyní s počtem 339.000 případů na milion obyvatel osmnáctou nejvíce zasaženou zemí podle poměrného počtu nakažených.
- Prvních 50 milionů případů nákazy bylo zaznamenáno předloni v listopadu, tedy téměř po roce od zjištění prvního případu koronaviru. Od loňského jara do konce listopadu přibývalo 50 milionů infekcí každých zhruba 90 dnů, tempo výrazně zrychlilo v lednu letošního roku, kdy deset milionů případů přibylo osmkrát za sebou za tři dny. Nárůst počtu nových případů nyní stagnuje. Nejvíce nových případů za jediný den bylo podle serveru ourworldindata.org zaznamenáno 25. ledna letošního roku, kdy se celosvětově nakazilo přes 3,43 milionu lidí.
- Nejvíce obětí na životech od začátku pandemie evidují v absolutních číslech Spojené státy, kde podle údajů JHU zemřelo přes 960.000 lidí. Následují Brazílie (653.000 mrtvých) a Indie (515.000). Nejvíce obětí koronaviru podle přepočtu na milion obyvatel vykazuje podle údajů serveru ourworldindata.org Peru (6330), následují Bulharsko (5210) a Bosna a Hercegovina (4770). ČR je nyní na devátém místě s počtem 3635 obětí na milion obyvatel.
- První případ za hranicemi Číny se prokázal 13. ledna 2020 v Thajsku, první úmrtí v důsledku nového koronaviru mimo Čínu poté ohlásily 2. února Filipíny. Za rok od prvního ohlášeného úmrtí zemřelo ve světě 1,9 milionu lidí, druhý rok zemřelo v souvislosti s nemocí covid-19 celosvětově téměř 3,6 milionu lidí. Nejvíce mrtvých s covidem za jediný den bylo podle serveru ourworldindata.org zaznamenáno 20. ledna 2021, kdy celosvětově zemřelo 18.062 lidí.
- Koronavirus SARS-CoV-2 stejně jako ostatní viry neustále mutuje. Původní variantu z čínského Wu-chanu vytlačily postupně další, nakažlivější. Od regionálního označení podle zemí, kde byly poprvé popsány, se ustoupilo k písmenům řecké abecedy. Původně britská, dnes alfa varianta, byla čtyřikrát nakažlivější než původní SARS-CoV-2, loni na jaře ji pak začala nahrazovat delta, ještě 2,5krát nakažlivější než alfa. Koncem listopadu se v jižní části afrického kontinentu objevily nové případy varianty nazvané omikron, která je podle studií dvakrát až čtyřikrát nakažlivější než delta a postupně se stala v řadě zemí světa dominantní, způsobuje ale mírnější průběh nemoci.
- V souvislosti se šířením koronaviru vyhlásily od jara 2020 zejména evropské země řadu přísných opatření, mnohde byla vyhlášena celostátní karanténa, uzavřeny školy a obchody, zakázány veřejné akce a zaveden nouzový stav. Zrušena či odložena byla většina kulturních a sportovních akcí. Loni v srpnu se bez přítomnosti diváků konaly o rok odložené olympijské hry v Tokiu, v říjnu byla zahájena s ročním zpožděním světová výstava Expo 2020 v Dubaji.
- Za klíčový bod v boji proti pandemii je považována plošná vakcinace. Očkování proti novému typu koronaviru zahájila jako první Británie předloni počátkem prosince, v České republice začalo stejně jako ve většině ostatních zemí Evropské unie 27. prosince 2020. Od loňského července se ve světě podává i třetí, posilující dávka. Několik málo států ve světě, například Izrael nebo Chile, očkuje i čtvrtou dávkou. Ve světě je plně naočkováno 4,4 miliardy lidí, tedy zhruba 55 procent obyvatel, v ČR je plně naočkováno přes 6,85 milionu lidí, tedy 64 procent obyvatel. Celkový počet podaných vakcín v ČR překročil 17,4 milionu, posilující dávku zatím dostalo přes čtyři miliony lidí. V rámci EU ČR patří s 64 procenty lidí s ukončenou vakcinací (tedy většinou dvěma dávkami) k méně proočkovaným zemím, rekordní je Portugalsko s 92,6 procenty. Průměr unie je 72,6 procenta.
- Celosvětovou debatu vyvolalo také možné zavedení povinného očkování proti covidu. První zemí na světě, která zavedla povinné očkování proti covidu-19, se podle agentury Reuters stala vloni v únoru Indonésie. První zemí Evropy, která zavedla všeobecnou očkovací povinnost v souvislosti s covidem, se letos v únoru stalo Rakousko, to ale stávající zákon o povinném očkování proti covidu zruší. O očkovací povinnosti se několik měsíců diskutuje i v Německu. V dalších zemích, například v Maďarsku, Francii či Itálii, je povinné očkování u vybraných profesí.
- WHO počátkem února uvedla, že se Evropa blíží ke koncovce pandemie covid-19 a čeká ji klidnější období. Výhled je optimistický díky vysoké míře proočkovanosti a imunity získané proděláním nákazy, nižší nebezpečnosti varianty omikron a nadcházejícímu jaru a létu, které šíření viru tolik nepřejí. Řada evropských zemí včetně ČR se rozhodla postupně zrušit všechny restrikce a vrací se k běžnému fungování.
- První případy nového typu koronaviru objevilo testování v České republice 1. března 2020, od té doby se nákaza prokázala u více než 3,6 milionu lidí. První vlna předloni na jaře ale byla velmi mírná, maximem bylo 377 případů 27. března a také zemřelých nakažených koronavirem bylo ve srovnání s jinými evropskými zeměmi málo. Mnohem silněji ale ČR zasáhly tři vlny nemoci s maximy v říjnu 2020, lednu 2021 a březnu 2021, kdy denní počty odhalených případů opakovaně přesáhly 15.000 a umíralo i více než 200 lidí denně. Znovu pak nemoc udeřila loni v listopadu a začátkem letošního roku pak ČR zasáhla nakažlivější varianta omikron, během níž opět padaly rekordy. Vůbec nejvíce nových případů za jeden den - 57.237 - prokázaly testy 1. února. Od začátku pandemie zemřelo v ČR přes 39.000 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru, smutný rekord 261 mrtvých je z 3. listopadu 2020, následují loňský 15. březen s 238 mrtvými a 8. březen s 236 mrtvými.
Související

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují
včera

"Ležel jsem v posteli, když na mě spadl strop." Pacienti popsali zásah izraelské nemocnice íránskou raketou
včera

Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti
včera

Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku
včera

Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí
včera

Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem
včera

Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu
včera

Napětí v arabských státech Perského zálivu strmě stoupá. Lidé se chystají na jadernou katastrofu
včera

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu
včera

Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?
včera

Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci
včera

Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku
včera

Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra
včera

Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo
včera

Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem
včera

Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán
včera

Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?
včera

Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu
včera

EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz
včera
Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku
Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.
Zdroj: Libor Novák