Svět čeká, co bude dál. Bývalý ředitel CIA varuje před zdlouhavou válkou

NÁZOR - Spolu s tím, jak Spojené státy vstoupily do nového roku, zní válečné bubny hlasitěji než kdy předtím. S tímto varováním vystoupil bývalý ministr obrany USA a ex-ředitel CIA Leon Panetta. V komentáři pro server Washington Post uvádí, že vzpomínky na předchozí války mizí a lidé příliš lehce zapomínají, jak ozbrojené konflikty začínají.

Stará pravidla nefungují

Historie jasně ukazuje, že velmi často je příčinou války špatné vedení, snaha prokázat dobré úmysly, chybně odhadnutá reakce ostatních, vysílání smíšených signálů protivníkům, ignorování zpravodajských informací a spoléhání se na falešnou představu, že k rychlému vítězství v jakékoliv válce stačí prostá síla, konstatuje ex-ministr.

"Především 21. století definují války, do kterých lze snadno zabřednout, ale z nichž se obtížně dostává," pokračuje Panetta. Podotýká, že terorismus a hybridní války jsou příliš velkou výzvou na to, aby v nich šlo hrát podle starých pravidel a zvítězit.

Faktor špatného vedení se nyní projevuje ve vztazích mezi Spojenými státy a Íránem, deklaruje vysloužilý ředitel CIA. Upozorňuje, že obě strany se mylně domnívají, že můžou provokacemi přimět tu druhou, aby jednala v souladu s jejich představami; navíc při absenci jakékoliv ochoty přestat a zahájit seriózní jednání jsou obě strany chyceny v kruhu tlaku a protitlaku, který zřejmě povede k další zdlouhavé válce na Blízkém východě.

Představitelům USA a Íránu se zoufale nedaří dosáhnout svých cílů, konstatuje Panetta. Rekapituluje, že americký prezident Donald Trump věřil, že může jednoduše odstoupit od dohody o íránském jaderném programu, ignorovat další země - Británii, Francii, Německo, Rusko a Čínu -, které ji pomáhaly dojednat, následně uvalit nové sankce, posílit americké jednotky v Perském zálivu a přinutit Teherán k novým rozhovorům.

Trump mluvil tvrdě, ale ohledně své ochoty nasadit sílu a zůstat na Blízkém východě vysílal rozporuplné zprávy, poukazuje někdejší šéf Pentagonu. Připomíná, že prezident nebyl ochoten v průběhu minulého roku reagovat na sérii íránských útoků na americké základny a spojence, v červnu dokonce na poslední chvíli odvolal odvetný úder poté, co Írán sestřelil americký dron, a jednat ho nepřiměl ani zářijový íránský neomalený útok na saúdskoarabská ropná zařízení.

"A když Trump rozhodl náhle stáhnout americké síly ze Sýrie, opustit kurdské spojence a umožnit Turecku, Rusku a Íránu rozšířit svůj vliv v Sýrii a sliboval vybruslení z 'nekonečných válek', signalizoval, že blízkovýchodní země by si měly vyřešit své problémy samy," píše Panetta. Šéf Bílého domu tím podle něj vytvořil to, co deník Wall Street Jornal označil za "otevřenou výzvu nepřátelům, aby páchaly škody, které přimějí prezidenta následovat jeho izolacionistický impulz".

Trumpa dohnala realita

Přepočítal se ovšem i Írán, když loni v červnu útočil na ropné tankery v Perském zálivu, využíval spřízněné sily k úderům na americké základny a spojence v regionu, přičemž ten poslední z 27. prosince na vojenskou základnu u Kirkúku si vyžádal život jednoho Američana, uvádí někdejší ředitel CIA. Vysvětluje, že tato strategie měla Trumpa dostat z Blízkého východu, což se nepovedlo.

Trump místo toho vyslal letouny F-15, aby provedly nálet na Íránem podporovanou milici Katáib Hizballáh v Iráku a Sýrii, při kterém zahynulo 25 lidí a 50 dalších bylo zraněno, připomíná Panetta. Dodává, že není jasné, zda si Bílý dům uvědomil, že přijde protireakce, ale ta skutečně přišla.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Proíránští demonstranti ohrožovali americkou ambasádu v Bagdádu a Spojené státy musely reagovat nasazením námořní pěchoty a výsadkářů, poukazuje někdejší ministr. Doplňuje, že Trump následně učinil osudné rozhodnutí a nařídil zabít generála Kásima Sulejmáního, velitele íránských jednotek Kuds.

"Po raketových útocích na dvě americké základny v Iráku ze středečního rána svět nyní čeká, co bude dál," píše Panetta. Smrt Sulejmáního sice nepovažuje za důvod ke smutku, jelikož nesl odpovědnost za smrt tisíců nevinných lidí a stovek amerických vojáků, ale připouští, že atentát navzdory Trumpovu tvrzení jen zvyšuje riziko války s Íránem.    

Bílý dům a Teherán si vyměňují hrozby dalšími údery a jsme na hraně další blízkovýchodní války, kterou ani jedna strana nechce, která by stála nespočet životů a kterou by nebylo lehké ukončit, obává se ex-ředitel CIA. Deklaruje, že Trump čelí největší krizi svého prezidentství a jestliže v uplynulých třech letech zpochybňoval smysl americké vůdčí role ve světě, kritizoval spojenecké vazby a často ignoroval rady svých zkušenějších vojenských a diplomatických poradců, nyní ho - i s jeho tweety - dohnala realita potenciální války.

Osud Trumpova prezidentství i Spojených států závisí na tom, zda šéf Bílého domu konečně začne brát vážně hrozbu války a odpovědnost své pozice vrchního velitele amerických ozbrojených sil, míní Panetta. Dodává, že vojenská síla není vše a nejjasnější poučení z válek 21. století zní, že čím více chybí pevné vedení, tím víc Američanů přijde o život.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Donald Trump Írán Leon Panetta Kásem Solejmání

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy