Soul - Jihokorejský prezident Lee Mjong-Bak navrhl plán na sjednocení se Severní Koreou. Má tři fáze, informuje agentura The Korea Times.
Prezident vyjádřil svoje poněkud kontroverzní přání v dnešním proslovu na počest Dne nezávislosti země a 65-tého výročí osvobození Korejského poloostrova od japonských kolonialistů.
Tři fáze „sluneční politiky“
V roce 2000 se konalo historicky první jednání mezi Severní a Jižní Koreou. Pravidelné kontakty vedly donedávna k oteplování vztahů. Teď došlo pravděpodobně k dalšímu posunu v jednáních a byly představeny tři fáze, jež mají dopomoct ke konečnému sjednocení. První fáze plánu by v sobě měla zahrnovat nastínění základů pro vytvoření míru a bezpečnosti na Korejském poloostrově. Nejdůležitějším krokem je jaderné odzbrojení severních sousedů. Druhá fáze spočívá v nastolení hospodářské integrace a spolupráce, zaměřené na podporu ekonomiky Severní Koreje. Teprve po splnění těchto podmínek budou podle jihokorejského vůdce lidé schopní překonat rozdíly mezi oběma systémy a vytvořit jednotný stát, který by chránil práva občanů. Lee Mjong-Bak dokonce mluvil i o prvním kroku jež by měl zahájit plánovanou integraci. Chce navrhnout zavedení zvláštní daně pro získávání peněz potřebných k zajištění procesu sjednocení. Podle propočtů agentury Reuters by pro takovou změnu struktury poloostrova bylo potřeba více než 1 bilión USD.
„Chcete-li získat potřebné finanční prostředky, budete muset po dalších 60 let platit o 2 procenta vyšší daně než dnes“ vzkazuji analytici Korejcům.
Lee Mjong-Bak věří, že vytoužené propojení nakonec proběhne, ale neodvažuje se předvídat, kdy k tomu může dojít. V poslední době nepatří vztahy mezi oběma zeměmi mezi nejlepší ba dokonce neustále trvá válečný stav, jelikož Korejská válka (1950-1953) skončila podepsáním příměří, nikoli mírovou smlouvou.
Konec provokace
Obě strany se snaží o co největší demonstraci svých vojenských možností. Jižní Korea zahájila námořní cvičení v Žlutém moři 5.srpna. Akce měla být především reakci na potopení lodě „Cheonan“ (pozn. jihokorejská loď, která byla podle analytiků torpedována ponorkou Severní Koreje) v březnu tohoto roku. Těsně po skončení cvičení reagovala Severní Korea vystřelením 110 rán směrem ke sporné hranici s Jižní Koreou. Neustálé rozepře nepřinesly nic dobrého. Ministři obrany obou stran se dokonce nechali slyšet, že jsou připraveni zaútočit. Dnešní proslov Mjong-Baka je proto více než překvapivou změnou, kterou by uvítali jak obyčejní Korejci, tak i zahraniční analytici, jež v minulosti vyjadřovali obavy o bezpečnost na poloostrově.
Veřejnost vítá změnu
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že více než 60 procent Jihokorejců jsou pro sjednocení. Ovšem s ohledem na výše zmíněné náklady by uvítali pomalejší proces, který by nezatěžoval státní rozpočet. Je ale nutné podotknout, že mladá generace na tuto skutečnosti pohlíží úplně jinak. Tvrdí, že sjednocení již není možné. Padesátiletá izolace se podle mladých Korejců podepsala jak na mutaci jazyku, tak i na kultuře a zvycích. Jižní Korea je již svébytným národem.
Světlo na konci tunelu
Pokud se ale korejský poloostrov skutečně spojí v jediný celek, může v budoucnu působit jako velice významný člen skupiny tzv. Asijských tygrů. Za povšimnutí stojí i jejich vojenský potenciál. Nezbývá nic než jen doufat, že integrace udělá tečku za dlouhodobým asijským konfliktem a bude ve prospěch všech zúčastněných stran.
22. července 2026 14:52
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
Související
Zelenskyj: Moskva plánuje zapojit do bojů na Ukrajině dalších 30 tisíc severokorejských vojáků
Zelenskyj nepochybuje o další ruské mobilizaci. Nasazeni budou i Severokorejci
Severní Korea (KLDR) , Jižní Korea
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Zelenskyj dorazil do USA na setkání s Trumpem
před 1 hodinou
Co čeho může Trumpa dotlačit? V USA se obávají příjezdu Netanjahua
před 1 hodinou
Trump varuje Írán: Pokud se krize okamžitě nevyřeší, obnovíme útoky
před 1 hodinou
Horké počasí je tady. Meteorologové varují, vlna veder začne ve středu
před 2 hodinami
Roztržka v OSN: Francie přirovnala Washington k autoritářským režimům, americká delegace ze zasedání RB odešla
před 3 hodinami
Kyjev po smrti Grahama ztratil v USA stěžejního spojence. Zelenskyj míří do Washingtonu s nelehkým úkolem
před 4 hodinami
Chladná atmosféra zatěžkávací zkoušky. Netanjahu míří do Bílého domu bez červeného koberce
před 5 hodinami
Ukrajinské drony zaútočily na Moskvu. Zastavily provoz na tamních letištích
před 6 hodinami
Požáry v západní Evropě nabývají katastrofálních rozměrů. Čelíme největší krizi od druhé světové, prohlásil Macron
před 7 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Po tropech se budou teploty přibližovat k normálu
včera
Krajská organizace přišla o miliony. Byl to opravdu podvod, míní vyšetřovatelé
včera
Německou reprezentaci přebírá Klopp, v Itálii zkrachovala jednání s Guardiolou
včera
Poslední dny platnosti nejstarších občanek. Mezi lidmi jsou jich stále tisíce
včera
Trump tvrdí, že Íránu naslouchá. Jedné podmínky se však nehodlá vzdát
včera
Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda
včera
Policie řeší černou šelmu na Táborsku. Svědkyně natočila video
včera
Meteorologové očekávají týden tropů. Riziko požárů se opět zvýší
včera
Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi
včera
Evropské automobilky v úpadku? Macron a Merz chtějí zabránit přílivu čínských značek
včera
Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků
Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.
Zdroj: Libor Novák