Kam až může doletět nová raketa KLDR? Vědci analyzují dostupné informace

USA a Jižní Korea ještě před tímto oznámením uvedly, že střela, která dopadla do Japonského moře, byla raketou středního doletu. O tom, že nešlo o ICBM, informovalo také Rusko, které údajně test sledovalo a podle kterého šlo pouze o raketu středního doletu. Moskva i Washington uvedly, že raketa nepředstavovala hrozbu pro obě země.

Severní Korea informovala, že střela Hwasong-14 letěla 39 minut a dosáhla výšky 2802 kilometrů. Následně přesně zasáhla svůj určený cíl, citovala státní severokorejskou televizi agentura Reuters. Testu osobně přihlížel Kim Čong-un. KLDR také dodala, že nyní má k dispozici nejsilnější mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout jakoukoli část světa. To prý severokorejskému režimu „umožní skoncovat s americkou jadernou válečnou hrozbou a vydíráním“.

Zatímco Pchjongjang hlásá, že dosáhl zásadního pokroku, odborníci se domnívají, že KLDR zatím nemá schopnost mezikontinentální balistickou střelou přesně zasáhnout cíl ani vytvořit miniaturizovanou jadernou hlavici, která se na takovou raketu vejde.

Co je to vlastně ICBM?

Obvykle jde o rakety dlouhého doletu, které jsou navrženy tak, aby mohly nést jadernou hlavici. Minimální dosah takové rakety je 5500 kilometrů, většina z nich ale může uletět i 10 tisíc kilometrů nebo více.

Spojené státy a jejich spojence nejvíce znepokojují rakety dlouhého doletu KN-14 (dolet 10000 km) a KN-08 (dolet 11500 km), které KLDR představila už dříve. Jaký je rozdíl mezi nimi a raketou Hwasong-14 není podle BBC úplně jasné.

Otázkou je, zda mohou rakety KLDR zasáhnout Spojené státy. David Wright, fyzik z organizace Union of Concerned Scientists, říká, že v případě, že jsou nejnovější zprávy správné, by tato raketa mohla „mít maximální dosah zhruba 6,700 km na standardní dráze“.

So we have time and range, still need apogee. Here's how @UCSUSA David Wright calculated the Hwasong-12 https://t.co/7tFDx5iyJH

To by znamenalo, že může zasáhnout Aljašku, ale ne velké havajské ostrovy nebo dalších 48 amerických států. BBC také dodává, že nejde jen o samotnou raketu, ale že KLDR také musí mít schopnost ochránit hlavici po jejím průchodu atmosférou – a zatím není jasné, jestli je toho Pchjongjang schopen.

Měli bychom předpokládat, že na nás KLDR může zaútočit, zní z USA

BBC uvádí, že i přes jisté pokroky je jasné, že mnozí experti i politici budou dál skeptičtí ohledně schopností severokorejských raket. Neexistuje ani shoda na tom, jak si KLDR vede z hlediska miniaturizace jaderného zařízení.

V březnu 2016 mluvčí Pentagonu Peter Cook řekl, že se USA nedomnívají, že je Severní Korea schopna miniaturizace hlavice. O dva dny později admirál Bill Gortney, důstojník zodpovědný za obranu vzdušného prostoru USA, řekl před Senátem, že by bylo „obezřetné“ předpokládat, že Pchjongjang může zaútočit na USA, a to navzdory informacím zpravodajské komunity, která mluvila o „velmi nízké pravděpodobnost úspěchu“.

Profesor Siegfried S Hecker ze Stanfordovy univerzity, odborník na vývoj severokorejských zbraní, pak uvádí, že „musíme předpokládat, že KLDR navrhla a předvedla jaderné hlavice, které lze připevnit na některé z raket krátkého a možná i středního doletu“.

V září 2016 také uvedl, že schopnost Pchjongjangu postavit mezikontinentální balistickou raketu vybavenou jadernou hlavicí, která by byla schopna dosáhnout USA, je „ještě daleko - možná 5 až 10 let“. Zároveň ale dodal, že je to „pravděpodobně proveditelné v případě, že program bude neomezený“.