Indie hlásí šestý den v řadě přes 300.000 nakažených

"Velký pokles v denních přírůstcích... je do velké míry dán velkým poklesem v testování. Nemělo by to být bráno jako známka klesajícího počtu případů, ale spíše jako záležitost, kdy mnoho pozitivních případů odhaleno nebylo," uvedl na svém twitteru profesor Ridžo John z Institutu managementu v indickém státě Kérala.

Indické úřady za uplynulý den evidují rovněž 2771 zemřelých s covidem-19, jejich skutečný počet však bude podle odborníků výrazně vyšší. Indie, která má zhruba 1,3 miliardy obyvatel, od vypuknutí pandemie zaznamenala více než 17,6 milionu infikovaných, z nichž 197.894 zemřelo.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes uvedla, že mnoho Indů míří do nemocnic zbytečně a krizi zhoršuje. Mluvčí WHO Tarik Jarasevic řekl, že "k problémům přispívá to, že mnoho lidí spěchá do nemocnic, i když lze zajistit domácí péči a sledování pacienta doma". Dodal, že část lidí k tomu vede fakt, že nemají dost informací a možnost se poradit. Jarasevic řekl, že nemocniční péče je nutná jenom u 15 procent nemocných a ještě méně jich potřebuje kyslík.

Podle něj by měla místní zdravotní střediska pacienty třídit a poskytovat rady k domácí péči. WHO poskytuje Indii nejpotřebnější vybavení včetně 4000 kyslíkových koncentrátorů.

Kvůli devastující epidemické situaci indická vláda v pondělí rozhodla o okamžitém zapojení armády do boje s pandemií. Británie, Německo nebo Spojené státy Indii přislíbily pomoc v podobě zdravotnických potřeb.

Dnes do Dillí dorazila první pomoc z Británie - zahrnuje 100 ventilátorů a 95 koncentrátorů kyslíku. Francie posílá Indii jednotky na výrobu kyslíku, kyslíkové kontejnery a respirátory. Americký prezident Joe Biden v pondělí oznámil, že USA do ciziny pošlou 60 milionů dávek vakcíny od firmy AstraZeneca, a podle stanice BBC největší část bude směřovat do Indie, i když Biden o konkrétních zemích nemluvil. Koordinátor Bílého domu pro boj proti koronaviru Jeff Zients, jehož citovala agentura AP, řekl, že chce administrativa pomoci v tom, co indická vláda požaduje nejvíc, a to je ochranné vybavení, testy, kyslík a léky.

Indie urychluje přepravu kyslíku speciálními vlaky a do Dillí dnes dorazil první z nich se 70 tunami kyslíku.

Řada zemí včetně Česka omezila cestování do Indie i z ní ve snaze zabránit rozšíření indické mutace koronaviru.

ČR ode dneška zakázala cesty do Indie. Indii nově zařadí mezi země, kde je extrémní riziko šíření nových mutací koronaviru. Do Česka se z Indie budou moci vrátit pouze Češi a rezidenti žijící v ČR. Před odletem z Indie budou muset absolvovat PCR test, poté do 24 hodin po vstupu na české území jej budou muset zopakovat. Třetí PCR test budou muset lidé absolvovat mezi 10. a 14. dnem od příletu. Po celou tuto dobu budou muset být v karanténě.

Nově dnes také Austrálie přerušila přímé letecké spojení s Indií, a to do 15. května.. Její premiér Scott Morrison ale také ohlásil zaslání pomoci v podobě 500 ventilátorů.

Student postgraduálního programu Siddharth Tara pracuje ve vládní nemocnici v Dillí a několik dní se u něj projevují symptomy covidu-19. Má horečku a trvale ho bolí hlava. Nechal si udělat test, ale výsledek zatím nedorazil. Indie se potýká s masivním nárůstem nových případů. Tara tedy zůstává v práci, i když je jeho stav vážnější než stav mnoha pacientů. Nemocnice, jíž se nedostává personálu, trvá na tom, aby pracoval, dokud laboratoř nepotvrdí, že má covid-19, píše agentura AP.

"Nemohu dýchat, mám víc symptomů než mí pacienti, jak mne mohou nechat pracovat?" ptá se Tara.

K problémům, jimž nyní Indie čelí, přispívá stav jejího zdravotnictví a nedostatek lékařů. V zemi je 541 lékařských fakult a 36.000 postgraduálních studentů. Podle lékařských odborů právě ti tvoří většinu personálu státních nemocnic a jsou hradbou čelící covidu-19. Více než rok se ale potýkají s přesčasy, špatně vyplácenou mzdou, vystavením koronaviru a nezájmem škol. "Jsme jenom munice do kanonů, to je všechno," řekl Tara.

V pěti státech nejvíce zasažených pandemií tito lékaři protestovali proti bezohlednému zacházení, upozorňovali úřady na další vlnu epidemie, ale nikdo neposlouchal.

Když se šestadvacetiletý postgraduální student Džigneš Gengadija zapisoval do služby ve vládní nemocnici v Suratu ve státě Gudžarát, věděl, že ho čeká práce 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Nepočítal ale s tím, že jenom na něm bude starost o 60 pacientů a při službě na jednotce intenzivní péče o 20. "Pacienti na jednotce intenzivní péče vyžadují trvalou pozornost. Když jeden z nich začne kolabovat, o koho se mám postarat dřív?" řekl.

Ráova nemocnice, v níž pracuje Tara, je příkladem situace, v níž se Indie ocitla. Přidala sice lůžka pro pacienty s covidem-19, ale nepřijala nové lékaře, takže pracovní zátěž těch stávajících se znásobila čtyřikrát. Podle Tary navíc starší lékaři odmítají s pacienty s covidem-19. pracovat. "Chápu, že jsou starší a ohroženější, ale v této vlně jsme svědky, že virus napadá mladé i staré," říká Tara, který trpí astmatem.

Nemocnice má nyní 200 postelí pro pacienty s covidem-19, dříve byli přiděleni k 15 lůžkům dva lékaři, nyní se musí postarat o 60. Přitom personálu ubývá, protože stále více studentů má pozitivní testy. V březnu je mělo 75 procent postgraduálních studentů, kteří pracovali na chirurgickém oddělení. Podle Tary jsou studenti placeni s dvouměsíčním zpožděním, loni jim doplatili dlužnou mzdu za čtyři měsíce, až když si ji vymohli protestní hladovkou.

Doktor Rákéš Dogra, který patří ke starším v Ráově nemocnici, přiznává, že hlavní tíha v péči o pacienty s covidem-19 leží na postgraduálních studentech. Mají se podle něj o ně postarat, zatímco starší kolegové dohlížet. Jenom někdy pomohou nemocnici lékaři z blízké městské nemocnice.

Indie do zdravotnictví dává 1,3 procenta hrubého domácího produktu, což je méně než ostatní silné ekonomiky. Zpočátku se s koronavirem potýkala dobře, ale neučinila žádné přípravy na další vlnu. Doktorka Subarna Sarkarová z města Púna říká, že nemocnici, kde pracuje, druhá vlna zastihla naprosto nepřipravenou. "Proč nenajali víc lidí? Proč nevylepšili infrastrukturu? Jako bychom se z první vlny nic nenaučili," řekla. Nemocnice sice minulý týden oznámila, že najme 66 dalších lékařů, a v dubnu navýšila počet lůžek z 525 na 700, ale dosud přijala jenom 11 nových doktorů. Ředitel Murlidhar Tambe řekl, že lékaře nelze sehnat a že je nedostatek i mezi ošetřovateli a techniky.

Při minulé vlně nemocnice najala na smlouvy 200 ošetřovatelek a když epidemie opadla, v říjnu je propustila. "Staráme se především o pacienty, ne o personál," řekl Tambe.

V Púně se v březnu počet případů nákazy téměř zdvojnásobil na 10.193. Úřady přislíbily další lůžka, ale Sarkarová říká, že je to jenom zastírací manévr, který nemá bez navýšení personálu smysl. Navíc podle studentů nemocnice zmírnila bezpečnostní opatření, takže studenti jeden týden pracují s pacienty s covidem-19 a další týden s běžnými pacienty, což zvyšuje nebezpečí rozšíření nákazy. Studenti chtějí, aby vedení zavedlo povinnou karanténu mezi přechodem z oddělení s covidem-19 do ostatních částí nemocnice. V březnu mělo pozitivní test na koronavirus 80 ze 450 postgraduálních studentů z nemocnice, ale dostali jenom sedmidenní volno na rekonvalescenci.

"Covid zůstává ve vašem imunitním systému, takže někteří lidé měli pozitivní test i třikrát. Nedostávají možnost se doléčit," řekla Sarkarová. Další její stížnost směřuje na obsah postgraduálního studia. Za rok své práce ví vše, co se mohla dovědět o koronaviru, ale nedostala se k ničemu jinému.

Studenti na fakultě v Suratu říkají, že neměli jedinou přednášku. Nemocnice tam přijímá pacienty s covidem-19 od loňského března a postgraduální studenti tráví většinu času péčí o ně. Ve městě denně přibývá 2000 případů a umírá 22 lidí.

Mnoho studentů začíná mít obavy o svou budoucnost. Ti, kdo se chtějí věnovat chirurgii, netuší, jak vyoperovat slepé střevo, plicní specialisté nevědí, jak léčit rakovinu plic, biochemici tráví čas vyhodnocováním testů PCR.