Čínské omezování svobody se šíří do okolí, koncentrace moci se Si Ťin-pchingovi vymstí, míní profesor.

NÁZOR - Čínský prezident Si Ťin-pching dělá velkou chybu, když centralizuje moc a ignoruje přínosy plynoucí z místních experimentů a lokální autonomie. S tímto názorem vystoupil v komentáři pro server Los Angeles Times ekonom J. Bradford DeLong, profesor z Kalifornské univerzity v Berkeley.

Eurozpravy.cz
doporučujeme

Na konci května vydal americký herec John Cena kajícnou veřejnou omluvu poté, co v jednom rozhovoru hovořil o Tchaj-wanu jako o "zemi", poukazuje profesor. Dodává, že herec sice spíše odkazoval na konkrétní filmový trh s vlastními distribučními kanály, nikoliv statut ostrova dle mezinárodního práva, čínská vláda ale taková slova netoleruje.

"Co z této epizody můžeme vyvodit?" ptá se DeLong. Obává se, že globalizace se "zvrhla" a omezení svobody slova diktované čínskou autoritářskou vládou se dávno nevztahuje pouze na Čínu, ale stále více i na okolní svět.

I na základě vlastní každodenní zkušenosti pak ekonom vyvozuje, že mnoho lidí se v současnosti o Číně vyjadřuje s oklikou, vyhýbavě a eufemisticky. Profesor toto odmítá a raději otevřeně a přímo pojmenovává skutečné problémy, které leží za terminologickým sporem ohledně Tchaj-wanu.

Autor komentáře se domnívá, že je ve skutečnosti v čínském zájmu, aby vláda v Tchaj-pej zůstala výhradní autoritou na ostrově a na Tchaj-wanu pokračoval jiný institucionální a vládnoucí model než v Čínské lidové republice. "Podobně je v čínském zájmu, aby Hongkong zůstal odděleným systémem," doplňuje DeLong.

Peking by si měl totiž uvědomit, že výrazná regionální autonomie, především v oblastech, kde většinu obyvatel netvoří Chanové, z dlouhodobého hlediska prospívá jeho ambicím, míní ekonom. Konstatuje, že odporná a tragická historie genocid, etnických čistek a nucené asimilace ve dvacátém století naznačuje, že čistě hierarchický přístup zasévá nálady, které trvají dlouhé generace a vytvářejí podmínky pro závažné problémy v budoucích desetiletích.

Lidstvo dospělo do takové fáze, že by mělo vědět, že odlišnosti, regionální autonomie a kosmopolitismus jsou lepší než jejich alternativy, deklaruje profesor. Podotýká, že režim, který aspiruje na vůdčí roli lidstva "ke světlým zítřkům", by si toto měl uvědomovat dvojnásob.

Řešení dle Si Ťin-pchinga

Si Ťin-pching naopak velmi touží po centralizaci moci v Pekingu, upozorňuje ekonom. Vysvětluje, že prezident se oprávněně bojí kariérismu a korupce v Komunistické straně Číny, avšak řešení nespatřuje v nové "Kulturní revoluci", ale spíše "kulturní renesanci", která by obnovila rovnostářské hodnoty a utopické aspirace mezi vedoucími funkcionáři.    

Čínský vládce neochvějně věří ve svou schopnost číst situaci a vydávat správné příkazy, tudíž se obává především o to, zda jeho příkazy budou patřičně realizovány, vysvětluje odborník. Doplňuje, že proto Si zjevně dospěl k závěru, že řešením problému je větší centralizace moci.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Je velkou chybou ignorovat přínosy, které plynou z větší regionální autonomie," pokračuje DeLong. Klade otázku, jak by čínská ekonomika vypadala dnes, pokud by se historie vyvíjela jinak, čínští komunisté v roce 1949 ovládli Hongkong a Tchaj-wan, v provincii S-čchuan nebyl v roce 1975 zahájen pilotní reformní program pod vedením místního funkcionáře Čao C'-janga a čínská centralizace dosáhla bodu, že kantonská vojenská oblast nemohla v roce 1976 poskytnout útočiště Teng Siao-pchingovi, který upadl v nemilost tzv. bandy čtyř.   

V takovém případě by byla situace v Číně neutěšená, domnívá se ekonom. Připomíná, že v roce 1976, kdy zemřel Mao Ce-tung, šlo o chudou a nikam nesměřující zemi, která se postavila na nohy jen proto, že sledovala tchajwanskou a hongkongskou podnikatelskou třídu a tamní finanční systémy, které napodobovaly Čaova opatření v S-čchuanu a zvláštní ekonomické zóny v Kantonu či Šen-čenu.    

V jistém bodu v budoucnu si Čína bude muset vybrat mezi strategiemi a systémy vlády a čím víc bude centralizovaná, tím víc ji to poškodí, tvrdí DeLong. Naopak věří, že země bude prosperovat, pokud rozhodnutí ohledně politiky a institucí budou vycházet z rámcového konsensu mezi pozornými pozorovateli, kteří jsou otevření následování úspěšných regionálních praktik a experimentů.  

Pouze Čína s mnoha odlišnými systémy, které zkoumají možné budoucí cesty, má skutečnou šanci stát se globálním lídrem a dostát svým ambicím, deklaruje závěrem profesor.

Témata: EZ
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Čína přiznala problém v jaderné elektrárně. Radiace je prý v normě

16.06.2021 12:08 Čína dnes potvrdila poškození palivových tyčí v jaderné elektrárně Tchaj-šan na jihovýchodě země.…

Na olympiádě v Tokiu by mohli být v hledišti diváci

16.06.2021 10:36 Při olympijských soutěžích v Tokiu by mohlo být v hledišti až 10.000 diváků. Japonská vládní…

V Indii přibylo 62.224 nákaz koronavirem, v Brazílii 80.609

16.06.2021 08:22 V Indii pokračuje pokles denních počtů koronavirových infekcí; za posledních 24 hodin jich v této…

Sportovcům hrozí na olympiádě vyhoštění ze země, pokud poruší covidová…

15.06.2021 18:38 Zahraniční sportovce čekají na odložených olympijských a paralympijských hrách v Tokiu přísné…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama