Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

"Už dlouho říkáme, že můžeme ukrajinské straně pomoci zajistit, že lidé podléhající (povinné) vojenské službě půjdou na Ukrajinu," řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz pro televizi Polsat. Neupřesnil, jaký postup by mohla Varšava využít.

Podobné kroky by mohla podniknout i Litva, uvedl jeho litevský resortní kolega Laurynas Kasčiunas. "Ukrajina má velmi málo mobilizačních rezerv... Není to fér vůči občanům, kteří bojují za svou zemi," prohlásil.

Ve středu ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí oznámilo, že pozastavuje konzulární služby pro muže podléhající odvodu, kteří žijí v zahraničí. Podle nových pravidel bude možné mužům ve věku od 18 do 60 let vydat cestovní pasy jen na území Ukrajiny.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba pro Guardian řekl, že je nepřijatelné, aby ukrajinští muži v zahraničí "seděli v restauracích", zatímco jiní umírají. Důvodem zpřísnění předpisů je podle něj zčásti férovost vůči vojákům na frontě. "Nechápou, proč se vláda nesnaží zapojit více lidí do válečného úsilí," uvedl.

Ukrajina se potýká s velkým deficitem vojenské techniky a vojáků v porovnání s ruskými jednotkami na frontové linii. V Kyjevě nedávno přijali nový zákon o mobilizaci, který snížil věk odvodu do armády z 27 na 25 let.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také podepsal zákon o mobilizaci zaměřený na zvýšení počtu vojáků ukrajinské armády, informovala agentura AFP. Hlavním úkolem zákona je posílit mobilizační procesy. Vojenští pozorovatelé si tím ale nejsou jisti.

Zákon o mobilizaci zpřísňuje pravidla vojenské registrace, zpřísňuje sankce pro osoby, které se službě v armádě vyhýbají, specifikuje ustanovení o odkladu mobilizace a ukládá mužům povinnost aktualizovat údaje o vojenské registraci na úřadech.

Vlnu rozhořčení na sociálních sítích vyvolal fakt, že pod tlakem armády z návrhu zákona vypadl bod o demobilizaci již bojujících bojovníků ukrajinských obranných sil, jakož i povinná rotace vojenského personálu na frontové linii.

Zelenskyj vyhlásil všeobecnou mobilizaci hned první den ruské invaze - 24. února 2022.

Od té doby Nejvyšší rada každé tři měsíce prodlužuje platnost tohoto prezidentského výnosu, čili z formálního hlediska mobilizace na Ukrajině pokračuje nepřetržitě již třetí rok, ozřejmila BBC.

Ve třetím roce války je nábor do armády v systémové krizi. Zatímco v prvních týdnech a měsících po ruské invazi lidé stáli v řadách na odvod do armády, přičemž odvodová centra si s tolika dobrovolníky ani neuměla poradit a lidi bez vojenských zkušeností často posílali domů, časem tento zájem klesl.

Armáda však potřebuje nahrazovat ztráty a verbovat nové vojáky, proto byla nucena přejít na klasické metody mobilizace branců. Objevily se však nedokonalosti registračního systému, díky čemuž se odvodu vyhnuly stovky mužů.

Související

Alexandr Lukašenko

Lukašenko odmítl poslat běloruské vojáky na Ukrajinu: Nebudeme potravou pro děla

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko vyloučil možnost, že by vyslal své vojáky bojovat na Ukrajinu. Během projevu v západoběloruském městě Hrodna podle polského webu TVP prohlásil, že jeho vojáci se nenechají zneužít jako kanonenfutr pro cizí zájmy. Zároveň však potvrdil, že vojenské a obranné spojenectví s Ruskem zůstává plně v platnosti a Minsk je v případě potřeby připraven Moskvu bránit.
Volodymyr Zelenskyj

Na frontě se mu nedaří, ve světě čelí rostoucí izolaci. Zelenskyj popsal bezútěšnou pozici Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky. Více než čtyři roky od začátku ruské invaze vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku. Ačkoliv nelze tvrdit, že by Rusko válku přímo prohrávalo, podle ukrajinského vůdce ztrácí okupační vojska iniciativu na bojišti doslova den za dnem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Dmytro Kuleba

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

před 1 hodinou

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

před 4 hodinami

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

včera

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

včera

včera

včera

včera

Zdena Mašínová

Zemřela Zdena Mašínová

Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek. 

včera

včera

včera

včera

Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud poté, co americký prezident Donald Trump veřejně zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí. Volby v Izraeli jsou naplánovány na konec října.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy